1 Onnellisia ovat ne, joiden vaellus on nuhteetonta, ne, jotka seuraavat Herran lakia.
2 Onnellisia ne, jotka pitävät hänen liittonsa ja koko sydämestään kysyvät hänen tahtoaan,
3 ne, jotka eivät tee vääryyttä vaan kulkevat hänen teitään.
4 Sinä olet antanut säädöksesi tarkoin noudatettaviksi.
5 Kunpa kulkuni olisi vakaa, kunpa aina seuraisin sinun määräyksiäsi!
6 Kun pidän käskysi silmieni edessä, en joudu häpeään.
7 Vilpittömin sydämin minä kiitän sinua, kun opin tuntemaan oikeamieliset päätöksesi.
8 Minä noudatan sinun käskyjäsi -- älä koskaan minua hylkää!
9 Miten nuorukainen pysyy oikealla tiellä? Siten, että noudattaa sinun sanaasi.
10 Koko sydämestäni minä kysyn sinun tahtoasi, älä anna minun eksyä käskyjesi tieltä.
11 Minä talletan kaikki ohjeesi sydämeeni, etten rikkoisi sinua vastaan.
12 Kiitetty olet sinä, Herra! Opeta minut tuntemaan määräyksesi.
13 Minä julistan ihmisille kaikki sinun päätöksesi.
14 Minä iloitsen sinun liittosi tiestä niin kuin iloitaan rikkauksista.
15 Minä tutkistelen sinun säädöksiäsi, pidän katseeni sinun poluillasi.
16 Sinun käskysi ovat iloni, sinun sanaasi minä en unohda.
17 Pidä huolta minusta, palvelijastasi, niin saan elää ja noudattaa sinun sanaasi.
18 Avaa silmäni näkemään sinun lakisi kaikkine ihmeineen.
19 Minä olen muukalainen maan päällä. Älä salaa minulta käskyjäsi.
20 Minä riudun kaipauksesta, alati minä odotan sinun päätöksiäsi.
21 Sinä pidät kurissa röyhkeät, nuo kirotut, jotka kääntävät selkänsä sinun käskyillesi.
22 Vapauta minut pilkasta ja häväistyksestä, olenhan elänyt niin kuin liittosi vaatii.
23 Vehkeilkööt mahtimiehet minua vastaan -- minä, palvelijasi, tutkin sinun määräyksiäsi.
24 Sinun liittosi on iloni, liittosi säädökset ovat neuvonantajani.
25 Minä olen vaipunut maan tomuun. Virvoita minut, tee sanasi mukaan!
26 Sinä kuulet minua, kun kerron, mitä teitä olen kulkenut. Opeta minut tuntemaan määräyksesi!
27 Opasta minut säädöstesi tielle, minä tahdon tutkistella sinun lakisi ihmeitä.
28 Olen levoton, huolet painavat minua. Nosta minut maasta, tee sanasi mukaan!
29 Pidä minut loitolla valheen teistä, opeta minulle lakisi, ole armollinen.
30 Minä olen valinnut totuuden tien, sinun päätöksesi ovat aina silmieni edessä.
31 Sinun liitostasi, Herra, minä pidän kiinni -- älä anna minun joutua häpeään!
32 Kevein askelin minä kuljen sinun käskyjesi tietä, sinä huojennat mieleni.
33 Herra, opeta minulle määräystesi tie, niin seuraan sitä tinkimättä.
34 Anna minulle ymmärrystä noudattaa lakiasi, olla sydämestäni sille kuuliainen.
35 Anna minun kulkea käskyjesi polkua, siitä minä saan ilon.
36 Taivuta sydämeni liittosi puoleen, oman voiton pyynnistä ohjaa se pois.
37 Käännä katseeni kauas kaikesta turhasta, anna minun elää ja kulkea sinun tietäsi.
38 Tee myös minulle se, minkä olet luvannut tehdä kaikille, jotka sinua pelkäävät.
39 Päästä minut häpeästä, joka minua uhkaa. Sinun päätöksesi ovat hyvät.
40 Herra, minä kaipaan sinun säädöksiäsi. Sinä olet oikeamielinen -- anna minun elää!
41 Herra, osoita minulle uskollisuutesi, auta minua, tee lupauksesi mukaan!
42 Sinun sanaasi minä turvaan, sen avulla pystyn vastaamaan pilkkaajille.
43 Älä jätä suutani totuuden sanaa vaille, minä panen toivoni sinun päätöksiisi.
44 Minä noudatan aina sinun lakiasi, aina ja ikuisesti.
45 Sinun säädöstesi mukaan minä tahdon elää, ja siksi voin kulkea kevein mielin.
46 Kuninkaittenkin edessä kerron arkailematta sinun liitostasi.
47 Sinun käskyistäsi minä saan ilon, ne ovat minulle rakkaat.
48 Minä kohotan käteni sinun puoleesi, minä tutkistelen sinun käskyjäsi. Ne ovat minulle rakkaat.
49 Muista lupausta, jonka palvelijallesi annoit! Sinun sanasi antoi minulle toivon.
50 Sinun lupauksesi on kurjuudessa lohtunani, se virvoittaa minut jälleen.
51 Röyhkeät ovat alati minua solvaamassa, mutta minä en poikkea sinun laistasi.
52 Minä ajattelen ikiaikaisia päätöksiäsi, Herra, niistä minä saan lohdun.
53 Minä joudun suunniltani jumalattomien tähden, jotka hylkäävät sinun lakisi.
54 Sinun käskysi ovat riemulauluni, kun asun täällä muukalaisena.
55 Yölläkin minä muistan sinut, Herra, minä tahdon alati noudattaa lakiasi.
56 Tämä on minun tehtäväni: elää sinun säädöstesi mukaan.
57 Herra on minulle kaikki, muuta ei minulla ole, hänen sanojaan olen luvannut noudattaa.
58 Koko sydämestäni minä pyydän suosiotasi: armahda minua, tee lupauksesi mukaan!
59 Minä tutkin vaellustani ja käännän askeleeni sinun liittosi tielle.
60 Oikopäätä, viivyttelemättä minä aina täytän sinun käskysi.
61 Jumalattomien köydet kiertyvät ympärilleni, mutta minä en unohda sinun lakiasi.
62 Yösydännäkin nousen kiittämään sinua oikeudenmukaisista päätöksistäsi.
63 Olen kaikkien niiden ystävä, jotka pelkäävät sinua ja noudattavat sinun säädöksiäsi.
64 Sinun hyvyytesi, Herra, täyttää maan. Opeta minut tuntemaan käskysi!
65 Herra, hyvin sinä olet palvelijallesi tehnyt, olet tehnyt sanasi mukaan.
66 Anna minulle tietoa, anna oikeaa ymmärrystä, minä turvaan sinun käskyihisi.
67 Minä kuljin harhateitä, kunnes jouduin nöyrtymään. Nyt olen kuuliainen, elän ohjeittesi mukaan.
68 Herra, sinä olet hyvä, sinun tekosi ovat hyvät. Opeta minut tuntemaan määräyksesi!
69 Röyhkeät mustaavat minua valheillaan, mutta minä seuraan kaikessa sinun säädöksiäsi.
70 Heidän sydämensä on turta kuin ihramöykky, mutta minulle sinun lakisi antaa ilon.
71 Hyvä oli, että jouduin nöyrtymään, näin minä opin sinun määräyksesi.
72 Laki, jonka olet antanut, on minulle kallis, kalliimpi kuin kaikki hopea ja kulta.
73 Sinun kätesi ovat minut muovanneet. Anna myös ymmärrystä, että opin käskysi!
74 Sinun palvelijasi iloitsevat, kun näkevät minut, sillä minä panen toivoni sinun sanaasi.
75 Minä tiedän, Herra, että sinun päätöksesi ovat oikeat -- oikein oli, että panit minut nöyrtymään.
76 Anna armosi lohdukseni, niin kuin olet palvelijallesi luvannut.
77 Ole minulle laupias, silloin jaksan elää. Sinun lakisi antaa minulle ilon.
78 Joutukoot häpeään röyhkeät -- syyttä he vainoavat minua! Minä tutkistelen sinun säädöksiäsi.
79 Tulkoot luokseni ne, jotka palvelevat sinua ja tietävät, mitä sinun liittosi vaatii.
80 Kunpa noudattaisin vakaasti sinun määräyksiäsi! Silloin en joudu häpeään.
81 Minun sydämeni ikävöi apuasi, sinun lupaukseesi minä panen toivoni.
83 Vaikka olen kuin savun käpristämä leili, en unohda sinun käskyjäsi.
84 Kuinka kauan annat palvelijasi odottaa? Milloin langetat tuomion vainoojilleni?
85 Röyhkeät kaivavat tielleni kuoppia, nuo, jotka eivät piittaa sinun laistasi.
86 Sinun käskysi ovat oikeat. Auta minua! He vainoavat minua syyttä.
87 He ovat miltei tuhonneet minut, mutta minä en hylkää sinun säädöksiäsi.
88 Anna minun elää, sinä uskollinen, niin olen kuuliainen sinun liitollesi.
89 Herra, sinun sanasi on ikuinen. Sen luja perusta on taivaassa.
90 Polvesta polveen pysyy totuutesi. Sinä panit paikoilleen maan, ja se pysyy.
91 Sinun päätöstesi varassa on yhä kaikki, koko luomakunta palvelee sinua.
92 Ellei lakisi olisi ollut minun ilonani, olisin menehtynyt kurjuuteen.
93 Milloinkaan en unohda sinun säädöksiäsi, ne antavat minulle elämän.
94 Minä kuulun sinulle. Pelasta minut! Sinun säädöstesi mukaan minä tahdon elää.
95 Jumalattomat väijyvät minua tuhotakseen minut, mutta minä tutkin sinun liittosi säädöksiä.
96 Kaikelle tulee loppu, sen olen nähnyt, mutta sinun käskysi ovat ikuisesti voimassa.
97 Kuinka rakastankaan sinun lakiasi! Kaiken päivää minä sitä tutkin.
98 Sinun käskysi ovat alati ohjeenani, ne tekevät minut vihollisiani viisaammaksi.
99 Olen oppineempi kuin kaikki opettajani, kun tutkin sinun liittosi säädöksiä.
100 Olen viisaampi kuin kansan vanhimmat, kun noudatan sinun säädöksiäsi.
101 Pahan poluille en jalallani astu, minä tahdon totella sinun sanaasi.
102 Sinun päätöksistäsi en poikkea syrjään, sillä sinulta minä olen oppini saanut.
103 Miten suloiset ovatkaan sinun sanasi! Ne maistuvat hunajaa makeammilta.
104 Sinun säädöksesi antavat minulle ymmärrystä. Sen tähden minä vihaan kaikkia valheen teitä!
105 Sinun sanasi on lamppu, joka valaisee askeleeni, se on valo minun matkallani.
106 Olen vannonut valan, ja valani pidän: minä noudatan sinun vanhurskaita päätöksiäsi.
107 Herra, paljon olen joutunut kärsimään. Anna minun elää -- tee sanasi mukaan!
108 Olkoon lupaukseni sinulle mieluisa uhri, Herra. Opeta minut tuntemaan päätöksesi!
109 Kaiken aikaa henkeni on uhattuna, mutta minä en unohda sinun lakiasi.
110 Jumalattomat ovat virittäneet minulle ansoja, mutta minä en eksy sinun säädöstesi tieltä.
111 Sinun liittosi on ikuinen perintöni, siitä minun sydämeni iloitsee.
112 Olen taivuttanut mieleni täyttämään käskysi, aina ja tinkimättä.
113 Mieltään muuttelevia minä vihaan, mutta sinun lakiasi rakastan.
114 Sinä olet minun suojani ja kilpeni, sinun sanaasi minä panen toivoni.
115 Kaikotkaa, pahantekijät! Minä tottelen Jumalani käskyjä.
116 Ole tukenani lupauksesi mukaan, niin saan elää. Älä vie toivoani.
117 Taluta minua, pelasta minut, niin pidän määräyksesi aina mielessäni.
118 Sinä hylkäät ne, jotka hylkäävät sinun määräyksesi -- turhaan he punovat juoniaan.
119 Kuin kuonan sinä heität pois jumalattomat, siksi sinun liittosi on minulle rakas.
120 Koko ruumiini värisee kauhistavan mahtisi edessä, pelko täyttää minut, kun ajattelen sinun tuomioitasi.
121 Minä elän niin kuin oikeus ja vanhurskaus vaatii -- älä jätä minua sortajieni armoille!
122 Toimi parhaakseni, ole puoltajani, älä anna röyhkeitten sortaa palvelijaasi!
123 Minä ikävöin sinua, pelastajaani, kaipaan oikeutta, jonka olet luvannut.
124 Osoita palvelijallesi hyvyytesi ja armosi, opeta minut tuntemaan määräyksesi.
125 Anna ymmärrystä, opeta liittosi käskyt, olenhan minä sinun palvelijasi.
126 Herra, on aika toimia! Sinun lakiasi on rikottu!
127 Minä rakastan sinun käskyjäsi, ne ovat minulle kalliimmat kuin puhtain kulta.
128 Siksi elän tarkoin säädöstesi mukaan ja vihaan kaikkia valheen teitä.
129 Sinun liittosi on ihmeellinen, siksi minä tahdon uskollisesti pysyä siinä.
130 Kun sinun sanasi avautuu, se valaisee, tyhmäkin saa siitä ymmärrystä.
131 Minä huohotan suu auki, minä janoan sinun käskyjäsi.
132 Katso puoleeni, anna armosi -- se on niiden oikeus, joille nimesi on rakas.
133 Tee kulkuni vakaaksi ohjeillasi, älä anna minkään vääryyden vallita minua.
134 Vapauta minut sortajistani, että voisin noudattaa säädöksiäsi.
135 Kirkasta kasvosi palvelijallesi. Opeta minut tuntemaan käskysi!
136 Minun silmäni ovat tulvillaan kyyneliä, koska lakiasi ei noudateta.
137 Herra, sinä olet oikeamielinen, oikeat ovat sinun päätöksesi.
138 Oikeudenmukaiseksi olet säätänyt liittosi, se liitto pysyy.
139 Minä olen pakahtua raivosta, kun ahdistajani eivät piittaa sinun sanastasi.
140 Sinun sanasi on taattu ja koeteltu, ja palvelijasi rakastaa sitä.
141 Minä olen vähäinen ja halveksittu, mutta sinun säädöksiäsi en unohda.
142 Sinun oikeamielisyytesi on ikuinen, sinun lakisi on totuus.
143 Minä olen joutunut ahdinkoon ja hätään, mutta sinun käskyistäsi saan ilon.
144 Sinun liittosi on iäti oikea. Auta minua ymmärtämään sitä, niin voin elää.
145 Koko sydämestäni minä pyydän, Herra: Vastaa minulle! Minä taivun määräyksiisi.
146 Minä pyydän sinua: Pelasta minut! Minä teen, mitä sinun liittosi vaatii.
147 Jo ennen aamun koittoa huudan apuasi, sinun sanaasi minä panen toivoni.
148 Yön tultua olen yhä valveilla ja tutkistelen sinun sanaasi.
149 Kuule ääneni, Herra, sinä uskollinen! Sinä olet oikeudenmukainen -- anna minun elää!
150 Ilkeät vainoojat ovat jo lähellä -- he ovat kaukana sinun laistasi.
151 Sinä, Herra, olet lähelläni. Sinun käskyissäsi on totuus.
152 Jo kauan olen tiennyt, millainen liittosi on: sinä olet säätänyt sen ikiajoiksi.
153 Katso kurjuuteeni ja pelasta minut! Minä en ole unohtanut lakiasi.
154 Aja asiaani, vapauta minut syytteistä -- tee lupauksesi mukaan, anna minun elää!
155 Jumalattomat ovat kaukana pelastuksesta, koska he eivät piittaa sinun määräyksistäsi.
156 Herra, monet ovat sinun armotekosi. Sinä olet oikeudenmukainen -- anna minun elää!
157 Paljon on minulla vainoojia ja ahdistajia, mutta minä en luovu sinun liitostasi.
158 Minä voin pahoin, kun näen luopioita, jotka eivät noudata sinun sanaasi.
159 Herra, katso: minä rakastan sinun säädöksiäsi! Sinä olet uskollinen -- anna minun elää!
160 Totuus on sinun sanasi perusta, oikeat ja ikuiset ovat sinun päätöksesi.
161 Minä, viaton, olen mahtimiesten vainoama, mutta muuta en kumarra kuin sinun sanaasi.
162 Minä riemuitsen sinun sanoistasi niin kuin riemuitaan suuresta saaliista.
163 Valhetta minä vihaan ja kammoksun, sinun lakiasi minä rakastan.
164 Seitsemästi päivässä minä sinua ylistän vanhurskaista päätöksistäsi.
165 Ne, jotka rakastavat sinun lakiasi, elävät rauhassa, mikään ei horjuta heitä.
166 Herra, minä luotan siihen, että sinä pelastat minut. Minä teen sinun käskyjesi mukaan.
167 Minä pysyn uskollisesti sinun liitossasi, se on minulle ylen rakas.
168 Minä noudatan sinun liittosi säädöksiä -- missä kuljenkin, olen sinun edessäsi.
169 Nouskoon huutoni sinun eteesi, Herra! Anna minulle ymmärrystä, tee sanasi mukaan!
170 Tulkoon minun avunpyyntöni sinun eteesi -- pelasta minut, tee lupauksesi mukaan!
171 Kummutkoon ylistys huuliltani: sinä opetat minulle määräyksesi.
172 Laulakoon suuni sinun lupauksistasi, sillä käskysi ovat hyvät ja oikeat.
173 Olkoon sinun kätesi minun apuni, olenhan valinnut sinun säädöksesi.
174 Herra, sitä minä toivon, että pelastat minut. Sinun lakisi antaa minulle ilon.
175 Anna minun elää ja ylistää sinua, sinun päätöksesi olkoot minun tukenani.
176 Minä olen kuin eksynyt lammas. Etsi minut! Sinun käskyjäsi minä en unohda.
1 Aleph. Blahoslavení ti, kteříž jsou ctného obcování, kteříž chodí v zákoně Hospodinově.
2 Blahoslavení, kteříž ostříhají svědectví jeho, a kteříž ho celým srdcem hledají.
3 Nečiní zajisté nepravosti, ale kráčejí po cestách jeho.
4 Ty jsi přikázal, aby pilně bylo ostříháno rozkazů tvých.
5 Ó by spraveny byly cesty mé k ostříhání ustanovení tvých.
6 Tehdážť nebudu zahanben, když budu patřiti na všecka přikázaní tvá.
7 Oslavovati tě budu v upřímnosti srdce, když se vyučovati budu právům spravedlnosti tvé.
8 Ustanovení tvých budu ostříhati s pilností, toliko neopouštěj mne.
9 Beth. Jakým způsobem očistí mládenec stezku svou? Takovým, aby se choval vedlé slova tvého.
10 Celým srdcem svým hledám tebe, nedopouštějž mi blouditi od přikázaní tvých.
11 V srdci svém skládám řeč tvou, abych nehřešil proti tobě.
12 Ty chvály hodný Hospodine, vyuč mne ustanovením svým.
13 Rty svými vypravuji o všech soudech úst tvých.
14 Z cesty svědectví tvých raduji se více, než z největšího zboží.
15 O přikázaních tvých přemyšluji, a patřím na stezky tvé.
16 V ustanoveních tvých se kochám, aniž se zapomínám na slovo tvé.
17 Gimel Tu milost učiň s služebníkem svým, abych, dokudž jsem živ, ostříhal slova tvého.
18 Otevři oči mé, abych spatřoval divné věci z zákona tvého.
19 Příchozí jsem na tom světě, neukrývejž přede mnou přikázaní svých.
20 Umdlévá duše má pro žádost soudů tvých všelikého času.
21 Vyhlazuješ pyšné, zlořečené, kteříž bloudí od přikázaní tvých.
22 Odejmi ode mne útržku a potupu, neboť ostříhám svědectví tvých.
23 Také i knížata se zasazují, a mluví proti mně, služebník pak tvůj přemýšlí o ustanoveních tvých.
24 Svědectví tvá zajisté jsou mé rozkoše a moji rádcové.
25 Daleth Přilnula k prachu duše má; obživiž mne podlé slova svého.
26 Cesty své předložilť jsem, a vyslýchals mne; vyuč mne ustanovením svým.
27 Cestě rozkazů tvých dej ať vyrozumívám, a ať přemýšlím o divných skutcích tvých.
28 Rozplývá se zámutkem duše má, očerstviž mne podlé slova svého.
29 Cestu lživou odvrať ode mne, a zákon svůj z milosti dej mi.
30 Cestu pravou jsem vyvolil, soudy tvé sobě předkládám.
31 Svědectví tvých se přídržím, Hospodine, nedejž mi zahanbenu býti.
32 Cestou rozkazů tvých poběhnu, když ty rozšíříš srdce mé.
33 He Vyuč mne, Hospodine, cestě ustanovení svých, kteréž bych ostříhal do konce.
34 Dej mi ten rozum, ať šetřím zákona tvého, a ať ho ostříhám celým srdcem.
35 Dej, ať chodím cestou přikázaní tvých; nebo v tom svou rozkoš skládám.
36 Nakloň srdce mého k svědectvím svým, a ne k lakomství.
37 Odvrať oči mé, ať nehledí marnosti; na cestě své obživ mne.
38 Potvrď služebníku svému řeči své, kterýž se oddal k službě tvé.
39 Odvrať ode mne pohanění, jehož se bojím; nebo soudové tvoji dobří jsou.
40 Aj, toužím po rozkázaních tvých; dej, ať jsem živ v spravedlnosti tvé.
41 Vav Ó ať se přiblíží ke mně milosrdenství tvá, Hospodine, a spasení tvé vedlé řeči tvé,
42 Tak abych odpovědíti uměl utrhači svému skutkem, že doufání skládám v slovu tvém.
43 A nevynímej z úst mých slova nejpravějšího; neboť na soudy tvé očekávám.
44 I budu ostříhati zákona tvého ustavičně, od věků až na věky,
45 A bez přestání choditi na širokosti, neboť jsem se dotázal rozkazů tvých.
46 Nýbrž mluviti budu o svědectvích tvých i před králi, a nebudu se hanbiti.
47 Nebo rozkoš svou skládám v přikázaních tvých, kteráž jsem zamiloval.
48 Přičinímť i ruce své k přikázaním tvým, kteráž miluji, a přemýšleti budu o ustanoveních tvých.
49 Zajin Rozpomeň se na slovo k služebníku svému, kterýmž jsi mne ubezpečil.
50 Toť jest má útěcha v ssoužení mém, že mne slovo tvé obživuje.
51 Pyšní mi se velmi posmívají, však od zákona tvého se neuchyluji.
52 Neboť se rozpomínám na soudy tvé věčné, Hospodine, kterýmiž se potěšuji.
53 Děsím se nad bezbožnými, kteříž opouštějí zákon tvůj.
54 Ustanovení tvá jsou mé písničky na místě mého putování.
55 Rozpomínám se i v noci na jméno tvé, Hospodine, a ostříhám zákona tvého.
56 Toť mám odtud, abych ostříhal rozkazů tvých.
57 Cheth Díl můj, řekl jsem, Hospodine, ostříhati výmluvnosti tvé.
58 Modlívám se milosti tvé v celém srdci: Smiluj se nade mnou podlé slova svého.
59 Rozvážil jsem na mysli cesty své, a obrátil jsem nohy své k tvým svědectvím.
60 Pospíchámť a neodkládám ostříhati rozkazů tvých.
61 Rota bezbožníků zloupila mne, na zákon tvůj se nezapomínám.
62 O půlnoci vstávám, abych tě oslavoval v soudech spravedlnosti tvé.
63 Účastník jsem všech, kteříž se bojí tebe, a těch, kteříž ostříhají přikázaní tvých.
64 Milosrdenství tvého, Hospodine, plná jest země, ustanovením svým vyuč mne.
65 Teth Dobrotivě jsi nakládal s služebníkem svým, Hospodine, podlé slova svého.
66 Pravému soudu a umění vyuč mne, nebo jsem přikázaním tvým uvěřil.
67 Prvé než jsem snížen byl, bloudil jsem, ale nyní výmluvnosti tvé ostříhám.
68 Dobrý jsi ty a dobrotivý, vyuč mne ustanovením svým.
69 Složiliť jsou lež proti mně pyšní, ale já celým srdcem ostříhám přikázaní tvých.
70 Zbřidlo jako tuk srdce jejich, já zákonem tvým se potěšuji.
71 K dobrémuť jest mi to, že jsem pobyl v trápení, abych se naučil ustanovením tvým.
72 Za lepší sobě pokládám zákon úst tvých, nežli na tisíce zlata a stříbra.
73 Jod Ruce tvé učinily a sformovaly mne, dej mi ten rozum, abych se naučil přikázaním tvým,
74 Tak aby bojící se tebe mne vidouce, radovali se, že na slovo tvé očekávám.
75 Seznávámť, Hospodine, že jsou spravedliví soudové tvoji, a že jsi mne hodně potrestal.
76 Nechať jest již zřejmé milosrdenství tvé ku potěšení mému, podlé řeči tvé mluvené služebníku tvému.
77 Přiďtež na mne slitování tvá, abych živ býti mohl; nebo zákon tvůj rozkoš má jest.
78 Zahanbeni buďte pyšní, proto že lstivě chtěli mne podvrátiti, já pak přemyšluji o přikázaních tvých.
79 Obraťtež se ke mně, kteříž se bojí tebe, a kteříž znají svědectví tvá.
80 Budiž srdce mé upřímé při ustanoveních tvých, tak abych nebyl zahanben.
81 Kaph Touží duše má po spasení tvém, na slovo tvé očekávám.
82 Hynou i oči mé žádostí výmluvností tvých, když říkám: Skoro-liž mne potěšíš?
83 Ačkoli jsem jako nádoba kožená v dymu, na ustanovení tvá však jsem nezapomenul.
84 Mnoho-liž bude dní služebníka tvého? Skoro-liž soud vykonáš nad těmi, kteříž mi protivenství činí?
85 Vykopali mi pyšní jámy, kterážto věc není podlé zákona tvého.
86 Všecka přikázaní tvá jsou pravda; bez příčiny mi se protiví, spomoziž mi.
87 Téměřť jsou mne již v nic obrátili na zemi, já jsem však neopustil přikázaní tvých.
88 Podlé milosrdenství svého obživ mne, abych ostříhal svědectví úst tvých.
89 Lamed Na věky, ó Hospodine, slovo tvé trvánlivé jest v nebesích.
90 Od národu do pronárodu pravda tvá, utvrdil jsi zemi, a tak stojí.
91 Vedlé úsudků tvých stojí to vše do dnešního dne, všecko to zajisté jsou služebníci tvoji.
92 Byť zákon tvůj nebyl mé potěšení, dávno bych byl zahynul v svém trápení.
93 Na věky se nezapomenu na rozkazy tvé; jimi zajisté obživil jsi mne.
94 Tvůjť jsem já, zachovávejž mne; nebo přikázaní tvá zpytuji.
95 Očekávajíť na mne bezbožní, aby mne zahubili, já pak svědectví tvá rozvažuji.
96 Každé věci dokonalé vidím skončení; rozkaz tvůj jest přeširoký náramně.
97 Mem Ó jak miluji zákon tvůj, tak že každého dne on jest mé přemyšlování.
98 Nad nepřátely mé moudřejšího mne činíš přikázaními svými; nebo mám je ustavičně před sebou.
99 Nade všecky své učitele rozumnější jsem učiněn; nebo svědectví tvá jsou má přemyšlování.
100 I nad starce opatrnější jsem, nebo přikázaní tvých ostříhám.
101 Od každé cesty zlé zdržuji nohy své, abych ostříhal slova tvého.
102 Od soudů tvých se neodvracuji, proto že ty mne vyučuješ.
103 Ó jak jsou sladké dásním mým výmluvnosti tvé, nad med ústům mým.
104 Z přikázaní tvých rozumnosti jsem nabyl, a protož všeliké cesty bludné nenávidím.
105 Nun Svíce nohám mým jest slovo tvé, a světlo stezce mé.
106 Přisáhl jsem, což i splním, že chci ostříhati soudů spravedlnosti tvé.
107 Ztrápenýť jsem přenáramně, Hospodine, obživiž mne vedlé slova svého.
108 Dobrovolné oběti úst mých, žádám, oblib, Hospodine, a právům svým vyuč mne.
109 Duše má jest v ustavičném nebezpečenství, a však na zákon tvůj se nezapomínám.
110 Polékli jsou mi bezbožní osídlo, ale já od rozkazů tvých se neodvracím.
111 Za dědictví věčné ujal jsem svědectví tvá, neboť jsou radost srdce mého.
112 Naklonil jsem srdce svého k vykonávání ustanovení tvých ustavičně, až i do konce.
113 Samech Výmyslků nenávidím, zákon pak tvůj miluji.
114 Skrýše má a pavéza má ty jsi, na slovo tvé očekávám.
115 Odstuptež ode mne nešlechetníci, abych ostříhal přikázaní Boha svého.
116 Zdržujž mne podlé slova svého, tak abych živ byl, a nezahanbuj mne v mém očekávání.
117 Posiluj mne, abych zachován byl, a patřil k ustanovením tvým ustavičně.
118 Potlačuješ všecky ty, kteříž odstupují od ustanovení tvých; neboť jest lživá opatrnost jejich.
119 Jako trůsku odmítáš všecky bezbožníky země, a protož miluji svědectví tvá.
120 Děsí se strachem před tebou tělo mé; nebo soudů tvých bojím se.
121 Ajin Činím soud a spravedlnost, nevydávejž mne mým násilníkům.
122 Zastup sám služebníka svého k dobrému, tak aby mne pyšní nepotlačili.
123 Oči mé hynou čekáním na spasení tvé, a na výmluvnost spravedlnosti tvé.
124 Nalož s služebníkem svým vedlé milosrdenství svého, a ustanovením svým vyuč mne.
125 Služebník tvůj jsem já, dejž mi rozumnost, abych uměl svědectví tvá.
126 Časť jest, abys se přičinil, Hospodine; zrušili zákon tvůj.
127 Z té příčiny miluji přikázaní tvá více nežli zlato, i to, kteréž jest nejlepší.
128 A proto, že všecky rozkazy tvé o všech věcech pravé býti poznávám, všeliké stezky bludné nenávidím.
129 Pe Předivnáť jsou svědectví tvá, a protož jich ostříhá duše má.
130 Začátek učení tvého osvěcuje, a vyučuje sprostné rozumnosti.
131 Ústa svá otvírám, a dychtím, nebo přikázaní tvých jsem žádostiv.
132 Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou podlé práva těch, kteříž milují jméno tvé.
133 Kroky mé utvrzuj v slovu svém, a nedej, aby nade mnou panovati měla jaká nepravost.
134 Vysvoboď mne z nátisků lidských, abych ostříhal rozkazů tvých.
135 Zasvěť tvář svou nad služebníkem svým, a ustanovením svým vyuč mne.
136 Potůčkové vod vyplývají z očí mých příčinou těch, kteříž neostříhají zákona tvého.
137 Tsade Spravedlivý jsi, Hospodine, a upřímý v soudech svých.
138 Ty jsi vydal spravedlivá svědectví svá, a vší víry hodná.
139 Až svadnu, tak horlím, že se zapomínají na slovo tvé nepřátelé moji.
140 Zprubovanáť jest řeč tvá dokonale, tou příčinou ji miluje služebník tvůj.
141 Maličký a opvržený jsem já, však na rozkazy tvé se nezapomínám.
142 Spravedlnost tvá jest spravedlnost věčná, a zákon tvůj pravda.
143 Ssoužení a nátisk mne stihají, přikázaní tvá jsou mé rozkoše.
144 Spravedlnost svědectví tvých trvá na věky; dej mi z ní rozumnosti nabýti, tak abych živ býti mohl.
145 Koph Z celého srdce volám, vyslyšiš mne, ó Hospodine, abych ostříhal ustanovení tvých.
146 K tobě volám, vysvoboď mne, abych šetřil svědectví tvých.
147 Předstihám svitání a volám, na tvéť slovo očekávám.
148 Předstihají oči mé bdění proto, abych přemýšlel o výmluvnostech tvých.
149 Hlas můj slyš podlé svého milosrdenství, Hospodine, podlé soudů svých obživ mne.
150 Přibližují se následovníci nešlechetnosti, ti, kteříž se od zákona tvého vzdálili.
151 Ty blíže jsi, Hospodine; nebo všecka přikázaní tvá jsou pravda.
152 Jižť to dávno vím o svědectvích tvých, že jsi je stvrdil až na věky.
153 Reš Popatřiž na mé trápení, a vysvoboď mne; neboť se na zákon tvůj nezapomínám.
154 Zasaď se o mou při, a ochraň mne; pro řeč svou obživ mne.
155 Dalekoť jest od bezbožných spasení, nebo nedotazují se na ustanovení tvá.
156 Slitování tvá mnohá jsou, Hospodine; podlé soudů svých obživ mne.
157 Jakžkoli jsou mnozí protivníci moji a nepřátelé moji, však od svědectví tvých se neuchyluji.
158 Viděl jsem ty, kteříž se převráceně měli, velmi to těžce nesa, že řeči tvé neostříhali.
159 Popatřiž, žeť rozkazy tvé miluji, Hospodine; podlé milosrdenství svého obživ mne.
160 Nejpřednější věc slova tvého jest pravda, a na věky trvá všeliký úsudek spravedlnosti tvé.
161 Šin Knížata mi se protiví bez příčiny, však slova tvého děsí se srdce mé.
162 Já raduji se z řeči tvé tak jako ten, kterýž dochází hojné kořisti.
163 Falše pak nenávidím, a jí v ohavnosti mám; zákon tvůj miluji.
164 Sedmkrát za den chválím tě z soudů tvých spravedlivých.
165 Pokoj mnohý těm, kteříž milují zákon tvůj, a nemají žádné urážky.
166 Očekávám na spasení tvé, Hospodine,a přikázaní tvá vykonávám.
167 Ostříhá duše má svědectví tvých, nebo je velice miluji.
168 Ostříhám rozkazů tvých a svědectví tvých; nebo všecky cesty mé jsou před tebou.
169 Thav Předstupiž úpění mé před oblíčej tvůj, Hospodine, a podlé slova svého uděl mi rozumnosti.
170 Vejdiž pokorná prosba má před tvář tvou, a vedlé řeči své vytrhni mne.
171 I vynesou rtové moji chválu, když ty mne vyučíš ustanovením svým.
172 Zpívati bude i jazyk můj slovo tvé, a že všecka přikázaní tvá jsou spravedlnost.
173 Budiž mi ku pomoci ruka tvá; neboť jsem sobě zvolil přikázaní tvá.
174 Toužím po spasení tvém, Hospodine,a zákon tvůj jest rozkoš má.
175 Živa bude duše má, a bude tě chváliti,a soudové tvoji budou mi na pomoc.
176 Bloudím jako ovce ztracená, hledejž služebníka svého, neboť se na přikázaní tvá nezapomínám.