1 Se, joka asuu Korkeimman suojassa ja yöpyy Kaikkivaltiaan varjossa,

3 Herra pelastaa sinut linnustajan ansasta ja pahan sanan vallasta.

4 Hän levittää siipensä yllesi, ja sinä olet turvassa niiden alla. Hänen uskollisuutensa on sinulle muuri ja kilpi.

5 Et pelkää yön kauhuja etkä päivällä lentävää nuolta,

6 et ruttoa, joka liikkuu pimeässä, et tautia, joka riehuu keskellä päivää.

7 Vaikka viereltäsi kaatuisi tuhat miestä ja ympäriltäsi kymmenentuhatta, sinä säästyt.

8 Saat omin silmin nähdä, miten kosto kohtaa jumalattomia.

9 Sinun turvanasi on Herra, sinun kotisi on Korkeimman suojassa.

10 Onnettomuus ei sinuun iske, mikään vitsaus ei uhkaa sinun majaasi.

11 Hän antaa enkeleilleen käskyn varjella sinua, missä ikinä kuljet,

12 ja he kantavat sinua käsillään, ettet loukkaa jalkaasi kiveen.

13 Sinä poljet jalkoihisi leijonan ja kyyn, tallaat maahan jalopeuran ja lohikäärmeen.

15 Kun hän huutaa minua, minä vastaan. Minä olen hänen tukenaan ahdingossa, pelastan hänet ja nostan taas kunniaan.

1 Ten, kdož v skrýši Nejvyššího přebývá, v stínu Všemohoucího odpočívati bude.

2 Dím Hospodinu: Útočiště mé a hrad můj, Bůh můj, v němž naději skládati budu.

3 Onť zajisté vysvobodí tě z osídla lovce, a od nejjedovatějšího nakažení morního.

4 Brky svými přikryje tě, a pod křídly jeho bezpečen budeš; místo štítu a pavézy budeš míti pravdu jeho.

5 Nebudeš se báti přístrachu nočního, ani střely létající ve dne.

6 Ani nakažení morního, vlekoucího se v mrákotě, ani povětří morního, v polední čas hubícího.

7 Padne jich po boku tvém tisíc, a deset tisíců po pravici tvé, ale k tobě se to nepřiblíží.

8 Očima toliko svýma to spatříš, a odplatě bezbožných se podíváš.

9 Poněvadž jsi Hospodina, kterýž útočiště mé jest, a Nejvyššího za svůj příbytek položil,

10 Nepřihodí se tobě nic zlého, aniž se přiblíží jaká rána k stánku tvému.

11 Nebo andělům svým přikázal o tobě, aby tě ostříhali na všech cestách tvých.

12 Na rukou ponesou tě, abys neurazil o kámen nohy své.

13 Po lvu a bazališku choditi budeš, a pošlapáš lvíče i draka.

14 Poněvadž mne, dí Bůh, zamiloval, vysvobodím jej, a vyvýším; nebo poznal jméno mé.

15 Vzývati mne bude, a vyslyším jej; já s ním budu v ssoužení, vytrhnu a oslavím jej.

16 Dlouhostí dnů jej nasytím, a ukáži jemu spasení své.