1 Daavidin runo. Jumala, pidä minusta huoli, sinuun minä turvaan.

3 Pyhille, jotka maan päällä ovat, hän osoittaa ihmeellistä rakkauttaan.

4 Mutta tuska ja vaiva tulee niiden osaksi, jotka seuraavat vieraita jumalia. Minä en ota osaa juhlamenoihin, joissa vuodatetaan juomauhrina verta, en edes mainitse heidän jumaliaan!

5 Herra, sinä olet minun perintöosani, sinulta saan ruokani ja juomani, sinun kädessäsi on minun arpani.

6 Ihana maa on tullut osakseni, kaunis perintö on minulle annettu.

7 Minä kiitän Herraa, hän neuvoo minua, yölläkin kuulen sisimmässäni hänen äänensä.

8 Minä pysyn aina lähellä Herraa. Kun hän on oikealla puolellani, minä en horju.

9 Minun sydämeni iloitsee, mieleni riemuitsee, minun ruumiini ei pelkoa tunne.

10 Sinä et hylkää minun sieluani tuonelaan, et anna palvelijasi joutua kuoleman valtaan.

11 Sinä osoitat minulle elämän tien, sinun lähelläsi on ehtymätön ilo, sinun oikealla puolellasi ikuinen onni.

1 Zlatý zpěv Davidův. Ostříhej mne, Bože silný, neboť v tebe doufám.

2 Rciž, duše má, Hospodinu: Ty jsi Pán můj, dobrota má nic tobě neprospěje.

3 Ale svatým, kteříž jsou na zemi, a znamenitým, v nichž všecka líbost má.

4 Rozmnožují bolesti své ti, kteříž k cizímu bohu chvátají; neokusím obětí jejich ze krve, aniž vezmu jména jejich ve rty své.

5 Hospodin jest částka dílu mého a kalicha mého; ty zdržuješ los můj.

6 Provazcové padli mi na místech veselých, a dědictví rozkošné dostalo se mi.

7 Dobrořečiti budu Hospodinu, kterýž mi radí; nebo i v noci vyučují mne ledví má.

8 Představuji Hospodina před oblíčej svůj vždycky, a kdyžť jest mi po pravici, nikoli se nepohnu.

9 Z té příčiny rozveselilo se srdce mé, a zplésala sláva má, ano i tělo mé v bezpečnosti přebývati bude.

10 Nebo nenecháš duše mé v pekle, aniž dopustíš svatému svému viděti porušení.

11 Známou učiníš mi cestu života; sytost hojného veselí jest před oblíčejem tvým, a dokonalé utěšení po pravici tvé až na věky.