2 (H53:3)Jumala katsoo taivaasta maan ihmisiin, hän tutkii, onko kellään ymmärrystä, onko ketään, joka etsii Jumalaa.

3 (H53:4)Kaikki he ovat hylänneet hänet, kelvottomia kaikki tyynni! Ei ole ketään, joka tekee hyvää, ei yhtäkään.

4 (H53:5)Eivätkö he mitään käsitä, nuo väärintekijät? He syövät minun kansaani, syövät sitä kuin leipää. He ovat unohtaneet Jumalan.

5 (H53:6)Vielä he joutuvat kauhun valtaan -- ennennäkemättömän kauhun -- sillä Jumala lyö hajalle kansansa vainoojien luut. Jumala on heidät hylännyt, ja häpeä on heidän osansa.

6 (H53:7)Kunpa Siionista jo tulisi apu Israelille! Kun Jumala kääntää kansansa kohtalon, silloin Jaakob riemuitsee, Israel iloitsee.

1 Přednímu z kantorů na machalat, vyučující žalm Davidův.

2 Říká blázen v srdci svém: Není Boha. Porušeni jsou, a ohavnou páší nepravost; není, kdo by činil dobré.

3 Bůh s nebe popatřil na syny lidské, aby viděl, byl-li by kdo rozumný a hledající Boha.

4 Aj, každý z nich nazpět odšel, napořád neužiteční učiněni jsou; není, kdo by činil dobré, není ani jednoho.

5 Zdaliž nevědí všickni činitelé nepravosti, lid můj sžírajíce, jako by chléb jedli? Boha pak nevzývají.

6 Tuť se náramně strašiti budou, kdež není strachu. Bůh zajisté rozptýlí kosti těch, kteříž tě vojensky oblehli; zahanbíš je, nebo Bůh pohrdl jimi. [ (Psalms 53:7) Ó by z Siona dáno bylo spasení Izraelovi. Když Bůh zase přivede zajaté lidu svého, plésati bude Jákob, a veseliti se Izrael. ]