1 Laulunjohtajalle. Jedutunin tapaan. Daavidin psalmi. (H62:2)Jumalan edessä mieleni hiljenee, hän antaa minulle avun.
2 (H62:3)Hän on kallio, hän on minun pelastukseni, hän on linnani, minä en horju.
3 (H62:4)Kuinka kauan te jatkatte syyttelyänne, hyökkäätte kaikki kimppuuni? Minä olen kuin kaatuva seinä tai luhistuva muuri.
4 (H62:5)He juonittelevat syöstäkseen minut maahan, he rakastavat valhetta. Suullaan he siunaavat, mutta sisimmässään he kiroavat. (sela)
5 (H62:6)Hiljene, sieluni, Jumalan edessä! Hän antaa minulle toivon.
6 (H62:7)Hän on kallio, hän on minun pelastukseni, hän on linnani, minä en horju.
7 (H62:8)Jumalassa on pelastukseni ja kunniani. Hän on luja kallio, hänessä on turvani.
8 (H62:9)Luottakaa aina Jumalaan, tuokaa hänen eteensä kaikki mikä sydäntänne painaa! Jumala on turvamme. (sela)
9 (H62:10)Ihmisiin ei ole luottamista, he ovat vain tuulenhenkäys. Vaakakupissa he eivät paljon paina, kaikki he ovat tyhjää ilmaa.
10 (H62:11)Älkää luottako väkivaltaan, älkää rakentako ryöstösaaliin varaan. Vaikka omaisuutenne karttuu, älkää kiinnittäkö siihen sydäntänne.
11 (H62:12)Jumala on sanonut kerran, kahdesti olen tämän kuullut: Jumalan on valta.
12 (H62:13)Sinun, Herra, on uskollisuus. Sinä maksat ihmiselle hänen tekojensa mukaan.
1 Přednímu z kantorů Jedutunovi, žalm Davidův.
2 Vždy předce k Bohu má se mlčelivě duše má, od něhoť jest spasení mé.
3 Vždyť předce on jest skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se škodlivě.
4 Až dokud zlé obmýšleti budete proti člověku? Všickni vy zahubeni budete, jako zed navážená a stěna nachýlená jste.
5 Však nic méně radí se o to, jak by jej odstrčili, aby nebyl vyvýšen; lež oblibují, ústy svými dobrořečí, ale u vnitřnosti své proklínají. Sélah.
6 Vždy předce měj se k Bohu mlčelivě, duše má, nebo od něho jest očekávání mé.
7 Onť jest zajisté skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se.
8 V Bohu jest spasení mé a sláva má; skála síly mé, doufání mé v Bohu jest.
9 Naději v něm skládejte všelikého času, ó lidé, vylévejte před oblíčejem jeho srdce vaše, Bůh útočiště naše. Sélah.
10 Jistě žeť jsou marnost synové lidští,a synové mocných lživí. Budou-li spolu na váhu vloženi, lehčejší budou nežli marnost.
11 Nedoufejtež v utiskování, ani v loupeži, a nebývejte marní; statku přibývalo-li by, nepřikládejte srdce.
12 Jednou mluvil Bůh, dvakrát jsem to slyšel, že Boží jest moc, [ (Psalms 62:13) A že tvé, Pane, jest milosrdenství, a že ty odplatíš jednomu každému podlé skutků jeho. ]