1 Laulunjohtajalle. Herran palvelijan Daavidin psalmi. Tämän Daavid lauloi Herralle sen jälkeen, kun Herra oli pelastanut hänet Saulin ja kaikkien vihollisten käsistä. (H18:2)Minä rakastan sinua, Herra, sinä olet minun voimani.
2 (H18:3)Sinä päästit minut turvaan, sinä olet vuorilinnani. Jumalani, sinuun minä turvaudun, sinä olet kallio, olet kilpeni, sinulta saan avun ja suojan.
3 (H18:4)Kun kutsun Herraa, ylistettyä, saan avun vihollisiani vastaan.
4 (H18:5)Kuoleman paulat kiertyivät ympärilleni, tuhon pyörteet minua kauhistivat.
5 (H18:6)Tuonelan paulat kietoivat minut, näin edessäni kuoleman ansat.
6 (H18:7)Silloin minä huusin hädässäni Herraa, kutsuin avuksi Jumalaani. Ääneni kantautui hänen temppeliinsä, ja hän kuuli minun huutoni.
7 (H18:8)Maa järisi ja järkkyi, vuorten perustukset vavahtelivat. Hänen vihansa sai ne horjumaan.
8 (H18:9)Hänen sieraimistaan nousi savu ja kaiken nielevä liekki hänen suustaan, se suitsusi hiilten hehkua.
9 (H18:10)Hän kallisti taivaan ja laskeutui alas pimeä pilvi jalkojensa alla.
10 (H18:11)Hän lensi kerubi ratsunaan ja kiiti tuulen siivin.
11 (H18:12)Hän otti verhokseen pimeyden, majakseen synkät vedet, raskaat pilvet.
12 (H18:13)Hänen edellään kulki häikäisevä valo, siitä sinkosi rakeita ja tulisia hiiliä.
13 (H18:14)Herra jylisi taivaassa, Korkein antoi äänensä kaikua, hän viskoi rakeita ja tulisia hiiliä.
14 (H18:15)Hän ampui nuoliaan ja hajotti viholliset, hän kauhistutti heidät salamoillaan.
15 (H18:16)Meren lähteet paljastuivat, maanpiirin perustukset tulivat näkyviin, kun sinä, Herra, käskit merta, kun sinun raivosi myrsky puhalsi sen yli.
16 (H18:17)Korkeudestaan hän ojensi kätensä ja tarttui minuun, hän veti minut ylös syvistä vesistä.
17 (H18:18)Hän vapautti minut vihollisteni väkevistä käsistä, vihamiehistäni, jotka olivat minua vahvemmat.
18 (H18:19)He kävivät kimppuuni onnettomuuteni hetkellä, mutta tuekseni tuli Herra.
19 (H18:20)Hän avasi minulle tien ja päästi minut vapauteen, sillä hän oli mieltynyt minuun.
20 (H18:21)Herra palkitsi minut, koska rakastan oikeutta, sain häneltä palkan, koska tekoni ovat puhtaat.
21 (H18:22)Minä olen kulkenut Herran teitä enkä ole luopunut Jumalasta.
22 (H18:23)Hänen käskynsä ovat alati mielessäni, hänen lakejaan minä en koskaan hylkää.
23 (H18:24)Olen ollut vilpitön hänen edessään, olen varonut lankeamasta syntiin.
24 (H18:25)Herra palkitsi minut, koska rakastan oikeutta, koska tekoni ovat puhtaat hänen edessään.
25 (H18:26)Herra, sinä olet uskollinen uskolliselle, vilpitöntä kohtaan sinä olet vilpitön.
26 (H18:27)Puhtaat ovat tekosi puhdasta kohtaan, mutta kieron sinä johdat harhaan.
27 (H18:28)Nöyrät sinä pelastat, mutta ylpeiden katseen painat alas.
28 (H18:29)Sinä, Herra, sytytät minun lamppuni, sinä, Jumala, tuot pimeyteeni valon.
29 (H18:30)Sinun avullasi minä ryntään yli vallien, Jumalani avulla minä hyppään muurien yli.
30 (H18:31)Jumalan ohjeet ovat täydelliset, Herran sana on kirkas ja puhdas. Kuin kilpi hän suojaa niitä, jotka hakevat hänestä turvaa.
31 (H18:32)Kuka on Jumala, jollei Herra, kuka on turvamme, jollei Jumalamme?
32 (H18:33)Jumala vyöttää minut voimalla, hän osoittaa minulle oikean tien.
33 (H18:34)Hän tekee jalkani nopeiksi kuin kauriin jalat ja ohjaa kulkuni kukkuloille.
34 (H18:35)Hän opettaa käteni taistelemaan, käsivarteni jännittämään sotajousta.
35 (H18:36)Herra, sinä asetut kilveksi eteeni, sinun oikea kätesi tukee minua, sinun apusi tekee minut vahvaksi.
36 (H18:37)Sinä teet varmoiksi askeleeni, polveni eivät horju.
37 (H18:38)Minä ajan takaa vihollisiani ja saan heidät kiinni, palaan vasta, kun heitä ei enää ole.
38 (H18:39)Minä lyön heidät, eivätkä he enää nosta päätään. He sortuvat jalkojeni alle.
39 (H18:40)Sinulta minä saan voiman taisteluun, vastustajani sinä kaadat jalkojeni alle.
40 (H18:41)Sinä ajat viholliseni pakoon, ja minä teen heistä lopun.
41 (H18:42)He huutavat, mutta kukaan ei auta. He kutsuvat Herraa, mutta hän ei vastaa heille.
42 (H18:43)Minä murskaan heidät tomuksi tuuleen, poljen heitä kuin katujen lokaa.
43 (H18:44)Sinä pelastit minut, kun kansa kapinoi, asetit minut hallitsemaan myös vieraita maita. Kansat, joita en tuntenut, ovat nyt valtani alla.
44 (H18:45)Ne tottelevat jo ennen kuin käsken, muukalaiset liehittelevät minua.
45 (H18:46)Heidän voimansa on hervonnut, vavisten he tulevat ulos linnoituksistaan.
46 (H18:47)Herra elää! Kiitetty olkoon puolustajani, ylistetty Jumala, minun turvani!
47 (H18:48)Jumala kostaa puolestani ja saattaa kansat minun valtani alle.
48 (H18:49)Hän vapauttaa minut vihollisteni käsistä, antaa voiton vihamiehistäni, vainoojista hän minut päästää.
49 (H18:50)Siksi kiitän kansojen keskellä sinua, Herra, laulan kiitosta sinun nimellesi.
50 (H18:51)Sinä teet voittoisaksi kansasi kuninkaan, sinä olet uskollinen sille, jonka olet voidellut, Daavidille ja hänen suvulleen, nyt ja aina.
1 Přednímu zpěváku, služebníka Hospodinova Davida, kterýž mluvil Hospodinu slova písně této v ten den, v němž ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho i z ruky Saulovy, a řekl:
2 Z vnitřnosti srdce miluji tě, Hospodine, sílo má.
3 Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj, Bůh silný můj, skála má, v němž naději skládám, štít můj a roh spasení mého, mé útočiště.
4 Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých byl jsem vyproštěn.
5 Obklíčilyť mne byly bolesti smrti, a proudové nešlechetných předěsili mne.
6 Bylyť jsou mne obklíčily bolesti hrobu, osídla smrti zachvátila mne.
7 V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a volání mé před oblíčejem jeho přišlo v uši jeho.
8 Tehdy pohnula se a zatřásla země, základové hor pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.
9 Dým vystupoval z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí rozpálilo.
10 Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.
11 A sedě na cherubínu, letěl, letěl na peří větrovém.
12 Udělal sobě z temností skrýši,vůkol sebe stánek svůj z temných vod a hustých oblaků.
13 Od blesku před ním oblakové jeho rozehnáni jsou, krupobití i uhlí řeřavé.
14 I hřímal na nebi Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj, i krupobití a uhlí řeřavé.
15 Vystřelil i střely své, a rozptýlil je, a blýskáním častým porazil je.
16 I ukázaly se hlubiny vod, a odkryti jsou základové okršlku pro žehrání tvé, Hospodine, pro dchnutí větru chřípí tvých.
17 Poslav s výsosti, uchopil mne, vytáhl mne z velikých vod.
18 Vytrhl mne od nepřítele mého silného, a od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.
19 Předstihliť jsou mne byli v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.
20 Kterýž vyvedl mne na prostranno, vytrhl mne, nebo mne sobě oblíbil.
21 Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých nahradil mi.
22 Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.
23 Všickni zajisté soudové jeho jsou přede mnou, a ustanovení jeho neodložil jsem od sebe.
24 Nýbrž upřímě choval jsem se k němu, a vystříhal jsem se nepravosti své.
25 Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých, kteráž jest před očima jeho.
26 Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k člověku upřímému upřímě se máš.
27 K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.
28 Lid pak ssoužený vysvobozuješ, a oči vysoké snižuješ.
29 Ty zajisté rozsvěcuješ svíci mou; Hospodin Bůh můj osvěcuje temnosti mé.
30 Nebo v tobě proběhl jsem vojsko, a v Bohu svém přeskočil jsem i zed.
31 Boha tohoto silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy jsou přečištěné, onť jest štít všech, kteříž v něho doufají.
32 Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina, a kdo skalou kromě Boha našeho?
33 Ten Bůh silný přepasuje mne udatností, a činí dokonalou cestu mou.
34 Činí nohy mé jako laní, a na vysokostech mých postavuje mne.
35 Učí ruce mé boji, tak že lámi i lučiště ocelivé rukama svýma.
36 Tys mi také dodal štítu spasení svého, a pravice tvá podpírala mne, a dobrotivost tvá mne zvelebila.
37 Rozšířil jsi krokům mým místo pode mnou, a nepodvrtly se nohy mé.
38 Honil jsem nepřátely své, a postihl jsem je, aniž jsem se navrátil, až jsem je vyhubil.
39 Tak jsem je zranil, že nemohli povstati, padše pod nohy mé.
40 Ty jsi zajisté mne přepásal udatností k boji, povstávající proti mně sehnul jsi pode mne.
41 Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, abych ty, kteříž mne nenáviděli, vyplénil.
42 Volaliť jsou, ale nebylo spomocníka k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.
43 I potřel jsem je jako prach u povětří, jako bláto na ulicích rozšlapal jsem je.
44 Ty jsi mne vyprostil z různic lidu, a postavils mne v hlavu národům; lid, kteréhož jsem neznal, sloužil mi.
45 Jakž jen zaslechli, uposlechli mne, cizozemci lhali mi.
46 Cizozemci svadli a třásli se v ohradách svých.
47 Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož buď vyvyšován Bůh spasení mého,
48 Bůh silný, kterýž mi pomsty poroučí, a podmaňuje mi lidi.
49 Ty jsi vysvoboditel můj z moci nepřátel mých, také i nad povstávající proti mně vyvýšils mne, a od člověka ukrutného vyprostils mne.
50 A protož chváliti tě budu mezi národy, ó Hospodine, a jménu tvému žalmy prozpěvovati, [ (Psalms 18:51) Kterýž tak důstojně vysvobozuješ krále svého, a činíš milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky. ]