1 Asafin psalmi. Jumala, sinun maahasi ovat tunkeutuneet vieraat kansat, ne ovat saastuttaneet pyhän temppelisi ja muuttaneet Jerusalemin rauniokasaksi.

2 Sinun palvelijoittesi ruumiit on jätetty haaskalinnuille, sinun uskollistesi jäännökset petojen kynsiin.

3 Joka puolella Jerusalemia heidän vertaan vuodatettiin kuin vettä, eikä kukaan ole haudannut heitä.

4 Meistä on tullut naapureillemme ilkeän ilon aihe, pilkan ja ivan kohde ympärillä asuville.

5 Kuinka kauan, Herra, olet vihassasi leppymätön, kuinka kauan kiivautesi leimuaa kuin tuli?

6 Käännä vihasi noihin kansoihin, jotka eivät sinua tunne, valtakuntiin, jotka eivät turvaa sinun nimeesi,

7 sillä ne ovat tuhonneet Jaakobin, autioittaneet sen asuinsijat.

8 Älä pane meitä vastaamaan isiemme rikoksista, vaan armahda meitä, riennä avuksemme, sillä meidät on painettu maahan.

9 Auta meitä, Jumala, pelastajamme, nimesi ja kunniasi tähden! Pelasta meidät ja anna syntimme anteeksi oman nimesi tähden!

11 Kuule vangittujen vaikerrus, väkevällä kädelläsi vapauta kuoleman omat.

12 Ja sen pilkan, jota naapurimme ovat vastaasi syytäneet, anna seitsenkertaisena palata heille, Herra.

13 Me, sinun kansasi, sinun laitumesi lampaat, kiitämme sinua ikuisesti, toistamme ylistystäsi polvesta polveen.

1 Žalm Azafovi. Bože, vtrhli pohané do dědictví tvého, poškvrnili chrámu svatosti tvé, obrátili Jeruzalém v hromady.

2 Dali těla mrtvá služebníků tvých za pokrm ptákům nebeským, těla svatých tvých šelmám zemským.

3 Vylili krev jejich jako vodu okolo Jeruzaléma, a nebyl, kdo by je pochovával.

4 Vydáni jsme v pohanění sousedům našim, v posměch a žert těm, kteříž jsou vůkol nás.

5 Až dokud, ó Hospodine? Na věky-liž se hněvati budeš, a hořeti bude jako oheň horlení tvé?

6 Vylí hněv svůj na národy, kteříž tě neznají, a na království, kteráž jména tvého nevzývají.

7 Neboť jsou sežrali Jákoba, a obydlí jeho v poustku obrátili.

8 Nezpomínejž nám dřevních nepravostí našich, rychle ať předejdou nás milosrdenství tvá, neboť jsme velmi znuzeni.

9 Pomoz nám, ó Bože spasení našeho, pro slávu jména svého; vytrhni nás, a buď milostiv hříchům našim pro jméno své.

10 Proč mají říkati pohané: Kdež jest Bůh jejich? Budiž znám mezi pohany, před očima našima, skrze pomstu krve služebníků svých, kteráž jest vylita.

11 Vstupiž před oblíčej tvůj lkání vězňů, a podlé velikosti síly své zanechej ostatků k smrti oddaných.

12 A odplať sousedům našim sedmernásobně do lůna jejich za pohanění, kteréž jsou tobě činili, ó Pane.

13 My pak, lid tvůj a ovce pastvy tvé, slaviti tě budeme na věky; od národu do pronárodu vypravovati budeme chválu tvou.