1 Laulunjohtajalle. Huilujen säestyksellä. Daavidin psalmi. (H5:2)Herra, kuule minua, huomaa huokaukseni!

2 (H5:3)Kuninkaani ja Jumalani, kuule, kun huudan sinulta apua. Sinua minä rukoilen.

3 (H5:4)Herra, jo aamulla kuulet ääneni, aamun hetkellä tuon sinulle pyyntöni ja odotan vastaustasi.

4 (H5:5)Jumala, sinä et siedä vääryyttä. Pahat eivät saa sinulta suojaa,

5 (H5:6)rehentelijät eivät saa astua eteesi. Sinä vihaat väärintekijöitä,

6 (H5:7)valheenpuhujat sinä tuhoat, murhamiehet ja petturit sinä kiroat.

7 (H5:8)Mutta minä saan tulla sinun temppeliisi suuren hyvyytesi tähden. Minä saan kumartaa pyhäkköösi päin, osoittaa sinulle kunnioitusta.

8 (H5:9)Herra, johdata minua tahtosi tietä, tasoita minulle polku vihamiesteni nähden!

9 (H5:10)Heidän sanaansa ei voi luottaa, he hautovat tuhoa sydämessään. Heidän puheissaan väijyy avoin hauta, heidän kielensä on liukas ja pettävä.

10 (H5:11)Langeta heille tuomiosi, Jumala, anna heidän aikeittensa raueta! Karkota heidät luotasi, heidän rikoksensa ovat lukemattomat. Sinua vastaan he ovat nousseet.

11 (H5:12)Iloitkoot kaikki, jotka sinuun turvaavat, loppumaton olkoon heidän riemunsa! Sinä suojelet niitä, jotka rakastavat sinua, sinä olet heidän ilonsa lähde.

12 (H5:13)Sinä, Herra, annat siunauksesi vanhurskaalle, sinun hyvyytesi suojaa häntä kuin kilpi.

1 Přednímu zpěváku na nechilot, žalm Davidův.

2 Slova má slyš, Hospodine, porozuměj tužebnému úpění mému.

3 Pozoruj hlasu volání mého, králi můj a Bože můj; nebo se tobě modlím.

4 Hospodine, v jitře vyslyšíš hlas můj, v jitře předložím tobě žádost, a šetřiti budu.

5 Nebo ty, ó Bože silný, neoblibuješ bezbožnosti, nemá místa u tebe nešlechetník.

6 Neostojí blázniví před očima tvýma, v nenávisti máš všecky činitele nepravosti.

7 Zatratíš mluvící lež. Člověka ukrutného a lstivého v ohavnosti má Hospodin.

8 Já pak ve množství milosrdenství tvého vejdu do domu tvého, klaněti se budu k svatému chrámu tvému v bázni tvé.

9 Hospodine, proveď mne v spravedlnosti své, pro ty, jenž mne střehou; spravuj přede mnou cestu svou.

10 Neboť není v ústech jejich žádné upřímnosti, vnitřnosti jejich plné nešlechetnosti, hrob otevřený hrdlo jejich, jazykem svým lahodně mluví.

11 Zkaz je, ó Bože, nechať padnou od rad svých; pro množství nešlechetností jejich rozptyl je, poněvadž odporní jsou tobě.

12 A ať se všickni v tě doufající radují, na věky ať plésají, když je zastírati budeš; ať se v tobě veselí, kteřížkoli milují jméno tvé. [ (Psalms 5:13) Nebo ty, Hospodine, požehnáš spravedlivému, a jako štítem přívětivostí svou vůkol zastřeš jej. ]