1 Daavidin valituspsalmi, jonka hän lauloi Herralle benjaminilaisen Kusin puheiden tähden. (H7:2)Herra, minun Jumalani, sinuun minä turvaan. Pelasta minut vainoojiltani, auta minua.
2 (H7:3)Muuten vihamies käy kurkkuuni kuin leijona: se sieppaa saaliinsa ja vie pois, eikä kukaan voi auttaa.
3 (H7:4)Herra, minun Jumalani, jos olen syyllinen, jos pahat teot tahraavat käsiäni,
4 (H7:5)jos olen pettänyt lähimmäiseni luottamuksen, jos olen riistänyt jotakin siltä, joka nyt suotta minua syyttää,
5 (H7:6)niin ajakoon vihollinen minua takaa, ottakoon minut kiinni, tallatkoon minut maahan ja polkekoon kunniani lokaan! (sela)
6 (H7:7)Herra, tule vihasi voimassa minun vihollisteni raivoa vastaan. Riennä avukseni, Herra, sinä, jonka käsissä on oikeus!
7 (H7:8)Kutsu eteesi kaikki kansat, asetu istuimellesi korkeuteen!
8 (H7:9)Herra, sinä kansojen tuomari, anna oikeuden tapahtua minulle, minä olen syytön.
9 (H7:10)Tee loppu jumalattomien pahuudesta, mutta viatonta vahvista, sinä vanhurskas Jumala, sinä joka tutkit sydämen ja ajatukset.
10 (H7:11) Minun kilpeni on Jumala, hän on vilpittömien auttaja.
11 (H7:12)Jumala on vanhurskas tuomari, hän langettaa tuomioita joka päivä.
12 (H7:13)Vihollinen teroittaa taas miekkansa, jännittää jousensa ja tähtää.
13 (H7:14)Hän tekee aseensa tappaviksi, nuolensa polttaviksi.
14 (H7:15)Hän hautoo pahoja aikeita, kantaa sisimmässään tuhoa, synnyttää valhetta.
15 (H7:16)Hän kaivaa kuopan, kaivaa sen syväksi, mutta putoaa itse omaan kuoppaansa.
16 (H7:17)Hänen pahuutensa kääntyy häntä itseään vastaan, hänen väärät tekonsa kasautuvat hänen oman päänsä päälle.
17 (H7:18)Minä kiitän Herraa hänen oikeista tuomioistaan, ylistän Herran, Korkeimman, nimeä!
1 Osvědčení neviny Davidovy, o čemž zpíval Hospodinu z příčiny slov Chusi syna Jeminova.
2 Hospodine Bože můj, v toběť doufám, vysvoboď mne ode všech protivníků mých, a vytrhni mne,
3 Aby neuchvátil jako lev duše mé, a neroztrhal, když by nebyl, kdo by vysvobodil.
4 Hospodine Bože můj, učinil-li jsem to, jest-li nepravost při mně,
5 Činil-li jsem zle tomu, kdož se ke mně pokojně choval, (nýbrž spomáhal jsem protivícímu se mi bez příčiny),
6 Nechať stihá nepřítel duši mou, i popadne, a pošlapá na zemi život můj, a slávu mou v prach uvede. Sélah.
7 Povstaň, Hospodine, v hněvě svém, vyvyš se proti vzteklostem mých nepřátel, a prociť ke mně, nebo jsi soud nařídil.
8 I shrne se k tobě shromáždění lidí; pro ně tedy u výsost navrať se zase.
9 Hospodin souditi bude lidi. Sudiž mne, Hospodine, podlé spravedlnosti mé, a podlé nevinnosti mé, kteráž při mně jest.
10 Ó by již k skončení přišla nešlechetnost bezbožných, spravedlivého pak abys utvrdil ty, kterýž zkušuješ srdce a ledví, Bože spravedlivý.
11 Bůh jest štít můj, kterýž spaseny činí upřímé srdcem.
12 Bůh jest soudce spravedlivý, Bůh silný hněvá se na bezbožného každý den.
13 Neobrátí-li se, naostříť meč svůj; lučiště své natáhl, a naměřil je.
14 Připravil sobě i zbroj smrtelnou, střely své proti škůdcím přistrojil.
15 Aj, rodí nepravost; nebo počav těžkou bolest, urodí lež.
16 Jámu kopal, i vykopal ji, ale padne do dolu, kterýž přistrojil.
17 Obrátíť se usilování jeho na hlavu jeho, a na vrch hlavy jeho nepravost jeho sstoupí. [ (Psalms 7:18) Slaviti budu Hospodina podlé spravedlnosti jeho, a žalmy zpívati jménu Hospodina nejvyššího. ]