1 Laulunjohtajalle. Daavidin psalmi. (H21:2)Herra, sinun avustasi kuningas iloitsee, kuinka hän riemuitseekaan sinun voimastasi!
2 (H21:2)Hänen hartaimman toiveensa sinä täytit, et kieltänyt häneltä, mitä hän pyysi. (sela)
3 (H21:2)Sinä annoit hänelle onnen ja siunauksen, painoit hänen päähänsä kultaisen kruunun.
4 (H21:2)Elämää hän sinulta pyysi, sinä lahjoitit sen hänelle, pitkän iän, ikuisen elämän.
5 (H21:2)Suuri on hänen kunniansa, kun sinä autat häntä, vallan ja loiston sinä hänelle lahjoitit.
6 (H21:2)Sinä suot hänelle siunauksen, nyt ja aina. Sinun läsnäolosi tuo hänelle ilon ja riemun.
7 (H21:2)Kun kuningas luottaa Herraan, luottaa Korkeimman uskollisuuteen, hän ei horju.
8 (H21:2)Sinun oikea kätesi tavoittaa kaikki vihollisesi, Herra, sinä saat kiinni vastustajasi.
9 (H21:2)Sinä panet heidät kuin tuliseen pätsiin, kun he joutuvat sinun eteesi, Herra. Sinä hävität heidät vihassasi, ja tuli tuhoaa heidät.
10 (H21:2)Heidän lapsensa sinä hävität maan päältä, heidän jälkeläisensä ihmisten joukosta.
11 (H21:2)He suunnittelevat pahaa, he punovat juoniaan sinua vastaan, mutta heidän aikeensa eivät onnistu.
12 (H21:2)Sinä jännität jousesi suoraan heitä kohti ja ajat heidät pakoon.
13 (H21:2)Nouse, Herra, osoita voimasi! Laulaen ja soittaen me ylistämme sinun suuria tekojasi.
1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův.
2 Hospodine, v síle tvé raduje se král, a v spasení tvém veselí se přenáramně.
3 Žádost srdce jeho dal jsi jemu, a prosbě rtů jeho neodepřel jsi. Sélah.
4 Předšel jsi jej zajisté hojným požehnáním, vstavil jsi na hlavu jeho korunu z ryzího zlata.
5 Života požádal od tebe, a dal jsi mu prodlení dnů na věky věků.
6 Veliká jest sláva jeho v spasení tvém, důstojností a krásou přioděl jsi jej.
7 Nebo jsi jej vystavil za příklad hojného požehnání až na věky, rozveselil jsi jej radostí oblíčeje svého.
8 A poněvadž král doufá v Hospodina, a v milosrdenství Nejvyššího, nepohneť se.
9 Najdeť ruka tvá všecky nepřátely své, dosáhne pravice tvá těch, kteříž tě nenávidí.
10 Uvržeš je jako do peci ohnivé v čas rozhněvání svého; Hospodin v prchlivosti své sehltí je, a oheň sžíře je.
11 Plémě jejich z země vyhladíš, a símě jejich z synů lidských,
12 Nebo jsou proti tobě ukládali zlost, myslili na nešlechetnost, ač ji dovesti nemohli.
13 Protož je vystavíš za cíl, na tětiva svá přikládati budeš proti tváři jejich. [ (Psalms 21:14) Zjeviž se, ó Hospodine, v síle své, a budemeť zpívati a oslavovati udatnost tvou. ]