1 Daavidin psalmi. Sinun puoleesi, Herra, minä käännyn.
2 Jumalani, sinun apuusi minä luotan. Enhän luota turhaan, ethän anna vihollisilleni sitä riemua, että he voittavat minut!
3 Ei kukaan, joka luottaa sinuun, jää vaille apuasi. Vain luopiot joutuvat häpeään.
4 Herra, osoita minulle tiesi, opeta minua kulkemaan polkujasi.
5 Ohjaa minut totuuteesi ja opeta minua, sinä Jumalani, auttajani! Sinuun minä luotan aina.
6 Herra, sinä olet laupias, muista minua, osoita ikiaikaista hyvyyttäsi.
7 Älä muista nuoruuteni syntejä, älä pahoja tekojani! Sinä, joka olet uskollinen ja hyvä, älä unohda minua!
8 Hyvä ja oikeamielinen on Herra, hän neuvoo syntisille tien.
9 Hän hankkii sorretuille oikeuden, hän opettaa köyhille tiensä.
10 Herran tie on hyvä, hän on uskollinen niille, jotka pitävät hänen liittonsa ja lakinsa.
11 Herra, nimesi kunnian tähden anna anteeksi suuret syntini.
12 Se, joka Herraa pelkää, oppii valitsemaan oikean tien.
13 Hän saa onnen ja rauhan, ja hänen jälkeläisensä perivät maan.
14 Herra ilmoittaa suunnitelmansa palvelijoilleen, ja he tulevat tuntemaan, millainen on hänen liittonsa.
15 Minun silmäni katsovat alati Herraan, hän päästää jalkani ansasta.
16 Käänny puoleeni ja ole minulle armollinen, sillä minä olen yksin ja avuton.
17 Lievitä sydämeni tuska, ota pois minun ahdistukseni.
18 Katso minun kärsimystäni ja vaivaani ja anna anteeksi kaikki syntini.
19 Katso, kuinka paljon minulla on vihollisia! Heidän vihansa on väkivaltainen ja julma!
20 Suojele minua ja pelasta minut, älä hylkää minua, sinuun minä turvaudun.
21 Vilpittömyys ja rehellisyys on minun suojani. Sinuun, Herra, minä luotan.
22 Jumala, vapauta Israel kaikesta hädästä!
1 Žalm Davidův. K toběť, Hospodine, duše své pozdvihuji.
2 Bože můj, v toběť naději skládám, nechť nejsem zahanben, aby se neradovali nepřátelé moji nade mnou.
3 A takť i všickni, kteříž na tě očekávají, zahanbeni nebudou; zahanbeni budou, kteříž se převráceně mají bez příčiny.
4 Cesty své, Hospodine, uveď mi v známost, a stezkám svým vyuč mne.
5 Dejž, ať chodím v pravdě tvé, a poučuj mne; nebo ty jsi Bůh spasitel můj, na tebeť očekávám dne každého.
6 Rozpomeň se na slitování svá, Hospodine, a na milosrdenství svá, kteráž jsou od věků.
7 Hříchů mladosti mé a přestoupení mých nezpomínej, ale podlé milosrdenství svého pamětliv buď na mne pro dobrotu svou, Hospodine.
8 Dobrý a přímý jest Hospodin, a protož vyučuje hříšníky cestě své.
9 Působí to, aby tiší chodili v soudu, a vyučuje tiché cestě své.
10 Všecky stezky Hospodinovy jsou milosrdenství a pravda těm, kteříž ostříhají smlouvy jeho a svědectví jeho.
11 Pro jméno své, Hospodine, odpusť nepravost mou, neboť jest veliká.
12 Který jest člověk, ješto se bojí Hospodina, jehož vyučuje, kterou by cestu vyvoliti měl?
13 Duše jeho v dobrém přebývati bude, a símě jeho dědičně obdrží zemi.
14 Tajemství Hospodinovo zjevné jest těm, kteříž se jeho bojí, a v známost jim uvodí smlouvu svou.
15 Oči mé vždycky patří k Hospodinu, on zajisté z leči vyvodí nohy mé.
16 Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou, neboť jsem opuštěný a strápený.
17 Ssoužení srdce mého rozmnožují se, z úzkostí mých vyveď mne.
18 Viz trápení mé a bídu mou, a odpusť všecky hříchy mé.
19 Viz nepřátely mé, jak mnozí jsou, a nenávistí nešlechetnou nenávidí mne.
20 Ostříhej duše mé, a vytrhni mne, ať nejsem zahanben, neboť v tebe doufám.
21 Sprostnost a upřímnost nechať mne ostříhají, nebo na tě očekávám.
22 Vykup, ó Bože, Izraele ze všelijakých úzkostí jeho.