1 Matkalaulu. Kovin on minua vainottu nuoresta asti -- näin sanokoon Israel --

2 kovin on minua vainottu nuoresta asti, vainottu, mutta ei lannistettu.

3 Selkäni on kuin kyntäjän jäljiltä, pitkiä vakoja täynnä.

4 Herra on vanhurskas! Hän päästää meidät jumalattomien köysistä.

5 Häpeällisesti joutuvat perääntymään kaikki, jotka vihaavat Siionia.

6 He ovat kuin katolla kasvava ruoho, joka kuivuu heti oraalle ehdittyään --

7 siitä ei leikkaaja kättään täytä, ei lyhteen sitoja syliään,

1 Píseň stupňů. Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, rciž nyní Izraeli,

2 Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, a však mne nepřemohli.

3 Po hřbetě mém orali oráči, a dlouhé proháněli brázdy své.

4 Ale Hospodin jsa spravedlivý, zpřetínal prostranky bezbožných.

5 Zahanbeni a zpět obráceni budou všickni, kteříž nenávidí Siona.

6 Budou jako tráva na střechách, kteráž prvé než odrostá, usychá.

7 Z níž nemůže hrsti své naplniti žnec, ani náručí svého ten, kterýž váže snopy.

8 Aniž řeknou tudy jdoucí: Požehnání Hospodinovo budiž s vámi, aneb: Dobrořečíme vám ve jménu Hospodinovu.