Jó 20

Zofar descreve as calamidades que os ímpios sofrem

1 Então, respondeu Zofar, naamatita:

2 Os meus pensamentos forçam-me a responder,

sinto-me agitado no meu íntimo.

3 Ouvi *Jó 19.3repreensões que me envergonham,

mas, no meu entendimento, responde-me o meu espírito.

4 Não sabes isto desde *Jó 8.8tempos remotos,

desde que o homem foi posto sobre a terra,

5 que é breve o *Jó 8.12-13;Sl 37.35-36triunfo dos iníquos,

e que é de um momento *Jó 8.13, ref.a alegria do ímpio?

6 Ainda que a sua exaltação *Is 14.13-14;Ob 3-4se remonte aos céus,

e a sua cabeça chegue até as nuvens,

7 contudo, *Jó 4.20;14.20perecerá para sempre como o seu esterco.

Os que o viam *Jó 7.10;8.18perguntarão: Onde está?

8 Voará como um *Sl 73.20;90.5sonho e não será achado;

será *Jó 18.18;27.21-23afugentado como uma visão noturna.

9 *Jó 7.8;8.18Os olhos que me viram não me verão mais;

nem *Jó 7.10, ref.o seu lugar o contemplará mais.

10 *Jó 5.4;27.14Seus filhos procurarão o favor dos pobres,

e as suas mãos *Jó 20.18;27.16-17restituirão os bens que roubou.

11 *Jó 21.23-24Os seus ossos são cheios de mocidade.

Esta, porém, se deitará com ele no pó.

12 Embora *Jó 15.16a maldade lhe seja doce na boca,

embora ele a esconda debaixo da sua língua;

13 embora a poupe e não a queira largar,

mas a guarde ainda *Jó 20.23;Nm 11.20,33dentro da sua boca,

14 contudo, nas suas entranhas, a comida é transformada;

Dentro dele se torna em fel de áspides.

15 Engoliu riquezas *Jó 20.10, ref.,20.20-21e vomitá-las-á;

do ventre dele, as lançará Deus.

16 Chupará o *Dt 32.24,33veneno dos áspides,

a língua da víbora o matará.

17 Não olhará para *Jó 29.6;Dt 32.13-14os rios,

ribeiros e torrentes de mel e de manteiga.

18 O que adquiriu, isso *Jó 20.10,15restituirá e não o engolirá;

não terá gozo proporcional à fazenda que ajuntou.

19 Pois *Jó 24.2-4;35.9oprimiu e desamparou os pobres,

a casa de que se apoderou por violência não prosperará.

20 Por não haver limites na sua cobiça,

*Ec 5.13-15nada salvará daquilo em que se deleita.

21 Nada escapou à sua voracidade.

Portanto, *Jó 15.29a sua prosperidade não perdurará.

22 *Jó 15.21Na plenitude da sua abundância, ver-se-á apertado;

virá sobre ele *Jó 5.5a mão de todo o que está na miséria.

23 Estando ele *Jó 20.13-14, ref.para encher a sua barriga,

Deus enviará sobre ele o furor da sua ira,

*Nm 11.20,33;Sl 78.30-31que fará cair sobre ele quando estiver comendo.

24 Se fugir da arma de ferro,

o arco de cobre o traspassará.

25 Ele tira do seu corpo a flecha,

que vem resplandecendo do seu *Jó 16.13fel;

*Jó 18.11,14terrores se apoderam dele.

26 Todas as *Jó 18.18trevas são reservadas para os seus tesouros.

Devorá-lo-á um *Jó 15.30, ref.fogo não assoprado por homem,

que consumirá o que for deixado na sua tenda.

27 *Dt 31.28Os céus revelarão a sua iniquidade,

e a terra se levantará contra ele.

28 *Dt 28.31As rendas da sua casa ir-se-ão,

e os seus bens se desfarão *Jó 20.15;21.30no dia da ira de Deus.

29 Esta é *Jó 27.13;31.2-3a porção que Deus dará ao iníquo

e a herança que por Deus lhe é decretada.

1 Odpovídaje pak Zofar Naamatský, řekl: 2 Z příčiny té myšlení má k odpovídání tobě nutí mne, a to abych rychle učinil, 3 Že kárání k zahanbení svému slyším, pročež duch můj osvícený nutí mne, aťbych odpovídal. 4 Zdaž nevíš o tom, že od věků, a jakž postavil Bůh člověka na zemi, 5 Plésání bezbožných krátké jest, a veselí pokrytce jen na chvílku? 6 Byť pak vstoupila až k nebi pýcha jeho, a hlava jeho oblaku by se dotkla, 7 Však jako lejno jeho na věky zahyne. Ti, kteříž jej vídali, řeknou: Kam se poděl? 8 Jako sen pomine, aniž ho naleznou; nebo uteče jako vidění noční. 9 Oko, kteréž ho vídalo, již ho nikdy neuzří, aniž více patřiti bude na něj místo jeho. 10 Synové jeho budou přízně u nuzných hledati, a ruce jeho musejí zase vraceti loupež svou. 11 Kosti jeho naplněny jsou hříchy mladosti jeho, a s ním v prachu lehnou. 12 A ačkoli zlost sladne v ústech jeho, a chová ji pod jazykem svým; 13 Kochá se v ní, a nepouští jí, ale zdržuje ji u prostřed dásní svých: 14 Však pokrm ten ve střevách jeho promění se; bude jako žluč hadů nejlítějších u vnitřnostech jeho. 15 Zboží nahltané vyvrátí, z břicha jeho Bůh silný je vyžene. 16 Jed hadů lítých ssáti bude, zabije ho jazyk ještěrčí. 17 Neuzří pramenů potoků a řek medu a másla. 18 Navrátí úsilé cizí, a nezažive ho, vedlé nátisku svého rozličného; nebude na ně vesel. 19 Nebo utiskal a opouštěl nuzné, dům zloupil a nestavěl ho. 20 Pročež nesezná nic pokojného v životě svém, aniž které nejrozkošnější své věci bude moci zachovati. 21 Nic mu nepozůstane z pokrmu jeho, tak že nebude míti, čím by se troštoval. 22 Byť pak i dovršena byla hojnost jeho, ssoužení míti bude; každá ruka trapiče oboří se na něj. 23 By měl čím naplniti břicho své, dopustí na něj Bůh prchlivost hněvu svého, kterouž na něj dštíti bude i na pokrm jeho. 24 Když utíkati bude před zbrojí železnou, prostřelí ho lučiště ocelivé. 25 Střela vyňata bude z toulu a vystřelena, nadto meč pronikne žluč jeho; a když odcházeti bude, přikvačí jej hrůzy. 26 Všeliká neštěstí jsou polečena v skrýších jeho, zžíře jej oheň nerozdmýchaný, zle se povede i pozůstalému v stanu jeho. 27 Odkryjí nebesa nepravost jeho, a země povstane proti němu. 28 Rozptýlena bude úroda domu jeho, rozplyne se v den hněvu jeho. 29 Tenť jest podíl člověka bezbožného od Boha, to, pravím, dědictví vyrčené jemu od Boha silného.