Jó 24

Jó contesta que os ímpios, muitas vezes, ficam sem castigo nesta vida

1 Por que o Todo-Poderoso não designa tempos?

E por que os que o conhecem não veem *Is 2.12;Jr 46.10;Ob 15;Sf 1.7os dias designados?

2 Há os que *Dt 19.14;27.17removem os limites,

roubam os rebanhos e os apascentam.

3 Levam o jumento do *Jó 6.27, ref.órfão,

tomam em penhor *Jó 22.9, ref.o boi da viúva.

4 Desviam do caminho *Jó 24.14;29.16;30.25;31.19aos necessitados;

*Jó 29.12;Sl 41.1;Pv 14.31;Am 8.4os pobres da terra juntos se escondem.

5 Como *Jó 39.5-8asnos monteses no deserto,

*Sl 104.23saem eles ao trabalho, procurando diligentemente a comida.

O ermo fornece-lhes sustento para seus filhos.

6 No campo, cortam o seu pasto.

E rabiscam na vinha do iníquo.

7 Passam a noite toda nus, sem roupa,

e não têm com que se cobrir no frio.

8 São molhados pelas chuvas dos montes

e, na falta dum abrigo, *Lm 4.5achegam-se a um rochedo.

9 Há os que arrancam do peito *Jó 6.27, ref.o órfão

e tomam em penhor a roupa dos pobres,

10 de modo que estes andam nus, sem roupa,

e, famintos, carregam os molhos.

11 Espremem azeite dentro das casas daqueles homens;

pisam nos lagares deles e padecem sede.

12 Da cidade levantam-se os gemidos moribundos,

e clama a alma dos feridos.

Contudo, Deus *Jó 9.23-24não o tem por loucura.

13 Estes são aqueles que se rebelam contra a luz;

não conhecem os caminhos dela,

nem permanecem nas suas veredas.

14 O homicida *Mq 2.1levanta-se ao romper da alva,

*Sl 10.8mata ao pobre e ao necessitado

e, de noite, torna-se ladrão.

15 Também os olhos do *Pv 7.9adúltero aguardam o crepúsculo,

dizendo: Ninguém me verá.

E disfarça o seu rosto.

16 De noite *Êx 22.2;Mt 6.19minam as casas;

de dia, se conservam encerrados.

Não conhecem a luz,

17 pois a manhã é para todos eles como a sombra da morte,

porque dela conhecem *Jó 15.21, ref.os pavores.

18 *Jó 22.11,16;27.20Passa rápido como o que é levado na superfície das águas.

*Jó 5.3Maldita é a porção dos tais na terra;

não anda mais pelo caminho *Jó 24.6,11das vinhas.

19 A sequidão e o calor *Jó 6.16-17desfazem as águas de neve;

assim faz *Jó 21.13o Sheol aos que pecaram.

20 *Is 49.15A madre se esquecerá dele,

dele se banquetearão *Jó 21.26os vermes,

não será *Jó 18.17;Sl 34.16;Pv 10.7mais lembrado.

*Jó 19.10;Dn 4.14Como árvore, será quebrado o injusto,

21 aquele que devora o estéril que não tem filhos

e não faz o bem *Jó 22.9, ref.à viúva.

22 Não! *Jó 9.4, ref.Pela sua força, Deus prolonga os dias dos valentes.

Ei-los de pé, quando *Jó 18.20desesperavam da vida.

23 Ele lhes concede *Jó 12.6, ref.estar em segurança, e nisso se estribam.

E *Jó 10.4, ref.;11.11, ref.os seus olhos estão sobre os caminhos deles.

24 São exaltados, mas, *Sl 37.10em breve tempo, se vão;

são *Jó 14.21abatidos, colhidos como todos os mais,

são cortados como as espigas do trigo.

25 Se não é assim, *Jó 6.28;27.4quem me desmentirá

e reduzirá a nada as minhas palavras?

1 Proč by od Všemohoucího neměli býti skryti časové, a ti, kteříž jej znají, neměli neviděti dnů jeho? 2 Bezbožníť nyní mezníky přenášejí, a stádo, kteréž mocí zajali, pasou. 3 Osla sirotků zajímají, v zástavě berou vola od vdovy. 4 Strkají nuznými s cesty, musejí se vůbec skrývati chudí na světě. 5 Aj, oni jako divocí oslové na poušti, vycházejí jako ku práci své, ráno přivstávajíce k loupeži; poušť jest chléb jejich i dětí jejich. 6 Na cizím poli žnou, a z vinic bezbožníci sbírají. 7 Nahé přivodí k tomu, aby nocovati musili bez roucha, nemajíce se čím přiodíti na zimě. 8 A přívalem v horách moknouce, nemajíce obydlí, k skále se přivinouti musejí. 9 Loupí sirotky, kteříž jsou při prsích, a od chudého základ berou. 10 Nahého opouštějí, že musí choditi bez oděvu, a ti, kteříž snášejí snopy, v hladu zůstávati. 11 Ti, jenž mezi zdmi jejich olej vytlačují, a presy tlačí, žíznějí. 12 Lidé v městech lkají, a duše zraněných volají, Bůh pak přítrže tomu nečiní. 13 Oniť jsou ti, kteříž odporují světlu, a neznají cest jeho, aniž chodí po stezkách jeho. 14 Na úsvitě povstávaje vražedlník, morduje chudého a nuzného, a v noci jest jako zloděj. 15 Tolikéž oko cizoložníka šetří soumraku, říkaje: Nespatříť mne žádný, a tvář zakrývá. 16 Podkopávají potmě i domy, kteréž sobě ve dne znamenali; nebo nenávidí světla. 17 Ale hned v jitře přichází na ně stín smrti; když jeden druhého poznati může, strachu stínu smrti okoušejí. 18 Lehcí jsou na svrchku vody, zlořečené jest jmění jejich na zemi, aniž odcházejí cestou svobodnou. 19 Jako sucho a horko uchvacuje vody sněžné, tak hrob ty, jenž hřešili. 20 Zapomíná se na něj život matky, sladne červům, nebývá více připomínán, a tak polámána bývá nepravost jako strom. 21 Připojuje mu neplodnou, kteráž nerodí, a vdově dobře nečiní. 22 Zachvacuje silné mocí svou; ostojí-li kdo z nich, bojí se o život svůj. 23 Dává jemu, na čemž by bezpečně spolehnouti mohl, však oči jeho šetří cest jejich. 24 Bývají zvýšeni poněkud, ale hned jich není; tak jako jiní všickni sníženi, vypléněni, a jako vrškové klasů stínáni bývají. 25 Zdaliž není tak? Kdo na mne dokáže klamu, a v nic obrátí řeč mou?