1 Hear, Yahweh, my righteous plea.

Give ear to my prayer that doesn’t go out of deceitful lips.

2 Let my sentence come out of your presence.

Let your eyes look on equity.

3 You have proved my heart.

You have visited me in the night.

You have tried me, and found nothing.

I have resolved that my mouth shall not disobey.

4 As for the deeds of men, by the word of your lips,

I have kept myself from the ways of the violent.

5 My steps have held fast to your paths.

My feet have not slipped.

6 I have called on you, for you will answer me, God.

Turn your ear to me.

Hear my speech.

7 Show your marvelous loving kindness,

you who save those who take refuge by your right hand from their enemies.

8 Keep me as the apple of your eye.

Hide me under the shadow of your wings,

9 from the wicked who oppress me,

my deadly enemies, who surround me.

10 They close up their callous hearts.

With their mouth they speak proudly.

11 They have now surrounded us in our steps.

They set their eyes to cast us down to the earth.

12 He is like a lion that is greedy of his prey,

as it were a young lion lurking in secret places.

13 Arise, Yahweh, confront him.

Cast him down.

Deliver my soul from the wicked by your sword,

14 from men by your hand, Yahweh,

from men of the world, whose portion is in this life.

You fill the belly of your cherished ones.

Your sons have plenty,

and they store up wealth for their children.

15 As for me, I shall see your face in righteousness.

I shall be satisfied, when I awake, with seeing your form.

1 Modlitba Davidova. Vyslyš, Hospodine, spravedlnost, a pozoruj volání mého; nakloň uší k modlitbě mé, kteráž jest beze vší rtů ošemetnosti.

2 Od tváři tvé vyjdiž soud můj, oči tvé nechať patří na upřímnost.

3 Zkusils srdce mého, navštívils je v noci; ohněm jsi mne zpruboval, aniž jsi co shledal; to, což myslím, nepředstihá úst mých.

4 Z strany pak skutků lidských, já podlé slova rtů tvých vystříhal jsem se stezky zhoubce.

5 Zdržuj kroky mé na cestách svých, aby se neuchylovaly nohy mé.

6 Já volám k tobě, nebo vyslýcháš mne, ó Bože silný; nakloň ke mně ucha svého, a slyš řeč mou.

7 Prokaž milosrdenství svá, naději majících ochránce před těmi, kteříž povstávají proti pravici tvé.

8 Ostříhej mne jako zřítelnice oka, v stínu křídel svých skrej mne,

9 Od tváři bezbožných těch, kteříž mne hubí, od nepřátel mých úhlavních obkličujících mne,

10 Kteříž tukem svým zarostli, mluví pyšně ústy svými.

11 Jižť i kroky naše předstihají, oči své obrácené mají, aby nás porazili na zem.

12 Každý z nich podoben jest lvu žádostivému loupeže, a lvíčeti sedícímu v skrýši.

13 Povstaniž, Hospodine, předejdi tváři jeho, sehni jej, a vytrhni duši mou od bezbožníka mečem svým,

14 Rukou svou od lidí, ó Hospodine, od lidí světských, jichžto oddíl jest v tomto životě, a jejichž břicho ty z špižírny své naplňuješ. Čímž i synové jejich nasyceni bývají, a ostatků zanechávají maličkým svým.

15 Já pak v spravedlnosti spatřovati budu tvář tvou; nasycen budu obrazem tvým, když procítím.