1 As the deer pants for the water brooks,
so my soul pants after you, God.
2 My soul thirsts for God, for the living God.
When shall I come and appear before God?
3 My tears have been my food day and night,
while they continually ask me, "Where is your God?"
4 These things I remember, and pour out my soul within me,
how I used to go with the crowd, and led them to God’s house,
with the voice of joy and praise, a multitude keeping a holy day.
5 Why are you in despair, my soul?
Why are you disturbed within me?
Hope in God!
For I shall still praise him for the saving help of his presence.
6 My God, my soul is in despair within me.
Therefore I remember you from the land of the Jordan,
the heights of Hermon, from the hill Mizar.
7 Deep calls to deep at the noise of your waterfalls.
All your waves and your billows have swept over me.
8 Yahweh will command his loving kindness in the daytime.
In the night his song shall be with me:
a prayer to the God of my life.
9 I will ask God, my rock, "Why have you forgotten me?
Why do I go mourning because of the oppression of the enemy?"
10 As with a sword in my bones, my adversaries reproach me,
while they continually ask me, "Where is your God?"
11 Why are you in despair, my soul?
Why are you disturbed within me?
Hope in God! For I shall still praise him,
the saving help of my countenance, and my God.
1 Přednímu zpěváku z synů Chóre, žalm vyučující.
2 Jakož jelen řve, dychtě po tekutých vodách, tak duše má řve k tobě, ó Bože.
3 Žízní duše má Boha, Boha živého, a říká: Skoro-liž půjdu, a ukáži se před oblíčejem Božím?
4 Slzy mé jsou mi místo chleba dnem i nocí, když mi říkají každého dne: Kdež jest Bůh tvůj?
5 Na to když se rozpomínám, téměř duši svou sám v sobě vylévám, že jsem chodíval s mnohými, a ubírával jsem se s nimi do domu Božího s hlasitým zpíváním, a díkčiněním v zástupu plésajících.
6 Proč jsi smutná, duše má, a proč se kormoutíš? Posečkej na Boha, neboť ještě vyznávati jej budu, i hojné spasení tváři jeho.
7 Můj Bože, jak tesklí duše má! Protož se na tě rozpomínám v krajině Jordánské a Hermonské, na hoře Mitsar.
8 Propast propasti se ozývá k hlučení trub tvých, všecka vlnobití tvá a rozvodnění tvá na mne se svalila.
9 Věřím však, žeť mi udělí ve dne Hospodin milosrdenství svého, a v noci písnička jeho se mnou, a modlitba má k Bohu života mého.
10 Dím k Bohu silnému, skále své: Pročež jsi zapomenul se nade mnou? Proč pro ssoužení od nepřítele v smutku mám choditi?
11 Jako rána v kostech mých jest to, když mi utrhají nepřátelé moji, říkajíce mi každého dne: Kdež jest Bůh tvůj? [ (Psalms 42:12) Proč jsi smutná, duše má, a proč se kormoutíš ve mně? Posečkej na Boha, neboť ještě vyznávati jej budu; onť jest hojné spasení tváři mé a Bůh můj. ]