1 Contend, Yahweh, with those who contend with me.

Fight against those who fight against me.

2 Take hold of shield and buckler,

and stand up for my help.

3 Brandish the spear and block those who pursue me.

Tell my soul, "I am your salvation."

4 Let those who seek after my soul be disappointed and brought to dishonor.

Let those who plot my ruin be turned back and confounded.

5 Let them be as chaff before the wind,

Yahweh’s angel driving them on.

6 Let their way be dark and slippery,

Yahweh’s angel pursuing them.

7 For without cause they have hidden their net in a pit for me.

Without cause they have dug a pit for my soul.

8 Let destruction come on him unawares.

Let his net that he has hidden catch himself.

Let him fall into that destruction.

9 My soul shall be joyful in Yahweh.

It shall rejoice in his salvation.

10 All my bones shall say, "Yahweh, who is like you,

who delivers the poor from him who is too strong for him;

yes, the poor and the needy from him who robs him?"

11 Unrighteous witnesses rise up.

They ask me about things that I don’t know about.

12 They reward me evil for good,

to the bereaving of my soul.

13 But as for me, when they were sick, my clothing was sackcloth.

I afflicted my soul with fasting.

My prayer returned into my own bosom.

14 I behaved myself as though it had been my friend or my brother.

I bowed down mourning, as one who mourns his mother.

15 But in my adversity, they rejoiced, and gathered themselves together.

The attackers gathered themselves together against me, and I didn’t know it.

They tore at me, and didn’t cease.

16 Like the profane mockers in feasts,

they gnashed their teeth at me.

17 Lord, how long will you look on?

Rescue my soul from their destruction,

my precious life from the lions.

18 I will give you thanks in the great assembly.

I will praise you among many people.

19 Don’t let those who are my enemies wrongfully rejoice over me;

neither let those who hate me without a cause wink their eyes.

20 For they don’t speak peace,

but they devise deceitful words against those who are quiet in the land.

21 Yes, they opened their mouth wide against me.

They said, "Aha! Aha! Our eye has seen it!"

22 You have seen it, Yahweh. Don’t keep silent.

Lord, don’t be far from me.

23 Wake up! Rise up to defend me, my God!

My Lord, contend for me!

24 Vindicate me, Yahweh my God, according to your righteousness.

Don’t let them gloat over me.

25 Don’t let them say in their heart, "Aha! That’s the way we want it!"

Don’t let them say, "We have swallowed him up!"

26 Let them be disappointed and confounded together who rejoice at my calamity.

Let them be clothed with shame and dishonor who magnify themselves against me.

27 Let those who favor my righteous cause shout for joy and be glad.

Yes, let them say continually, "May Yahweh be magnified,

who has pleasure in the prosperity of his servant!"

28 My tongue shall talk about your righteousness and about your praise all day long.

1 Žalm Davidův. Suď se, Hospodine, s těmi, kteříž se se mnou soudí; bojuj proti těm, kteříž proti mně bojují.

2 Pochyť štít a pavézu, a povstaň mi ku pomoci.

3 Vezmi i kopí, a vyjdi vstříc těm, kteříž táhnou proti mně. Rciž duši mé: Spasení tvé jáť jsem.

4 Nechať se zahanbí a zapýří ti, kteříž hledají duše mé; zpět ať jsou obráceni a zahanbeni ti, kteříž mi zlé obmýšlejí.

5 Ať jsou jako plevy před větrem, a anděl Hospodinův rozptylujž je.

6 Cesta jejich budiž temná a plzká, a anděl Hospodinův stihej je.

7 Nebo jsou bez příčiny polékli v jámě osídlo své, bez příčiny vykopali jámu duši mé.

8 Připadniž na ně setření, jehož se nenadáli, a sít jejich, kterouž ukryli, ať je uloví; s hřmotem ať do ní vpadnou.

9 Duše má pak ať se veselí v Hospodinu, a ať raduje se v spasení jeho.

10 A tuť všecky kosti mé řeknou: Hospodine, kdo jest podobný tobě, ješto vytrhuješ ztrápeného z moci toho, kterýž nad něj silnější jest, tolikéž chudého a nuzného od toho, kterýž ho násilně loupí?

11 Povstávají svědkové lživí, a na to, o čemž nevím, dotazují se mne.

12 Zlým za dobré mi se odplacují, duše mé zbaviti mne chtíce,

13 Ježto já v nemoci jejich pytlem jsem se přiodíval, duši svou postem trápil, a sám u sebe za ně často se modlil.

14 Jako k příteli, jako k bratru vlastnímu jsem chodíval; jakožto ten, kterýž po matce kvílí, smutek nesa, tak jsem se ponižoval.

15 Ale oni z mého zlého radovali se, a rotili se; shromažďovali se proti mně i ti nejnevážnější, o čemž jsem nevěděl; utrhali mi, a nemlčeli.

16 S pokrytci, posměvači, fatkáři škřipěli na mne zuby svými.

17 Pane, dlouho-liž se dívati budeš? Vytrhni duši mou od zhouby jejich, od lvů jedinkou mou.

18 I budu tě oslavovati v shromáždění velikém, ve množství lidu tebe chváliti budu.

19 Nechažť se nade mnou neradují ti, kteříž bezprávně ke mně se nepřátelsky mají; ti, kteříž mne nenávidí bez příčiny, ať nemhourají očima.

20 Neboť nemluví ku pokoji, ale proti pokojným na zemi slova lstivá vymýšlejí.

21 Anobrž rozdírají proti mně ústa svá, a říkají: Hahá, hahá, jižť vidí oko naše.

22 Vidíš ty to, Hospodine, neodmlčujž se, Pane, nevzdalujž se ode mne.

23 Probudiž se a prociť k soudu mému, Bože můj a Pane můj, k obhájení pře mé.

24 Suď mne podlé spravedlnosti své, Hospodine Bože můj, ať se neradují nade mnou.

25 Ať neříkají v srdci svém: Měhoděk duši naší; ať neříkají: Sehltili jsme jej.

26 Ale ať se zahanbí a zapýří všickni radující se mému zlému, v stud a hanbu ať jsou oblečeni ti, kteříž se zpínají proti mně.

27 Ti pak, kteříž mi přejí mé spravedlnosti, ať plésají, a radují se, a ať říkají vždycky: Veleslaven budiž Hospodin, kterýž přeje pokoje služebníku svému.

28 I můj jazyk ohlašovati bude spravedlnost tvou, a na každý den chválu tvou.