1 In you, Yahweh, I take refuge.
Let me never be disappointed.
Deliver me in your righteousness.
2 Bow down your ear to me.
Deliver me speedily.
Be to me a strong rock,
a house of defense to save me.
3 For you are my rock and my fortress,
therefore for your name’s sake lead me and guide me.
4 Pluck me out of the net that they have laid secretly for me,
for you are my stronghold.
5 Into your hand I commend my spirit.
You redeem me, Yahweh, God of truth.
6 I hate those who regard lying vanities,
but I trust in Yahweh.
7 I will be glad and rejoice in your loving kindness,
for you have seen my affliction.
You have known my soul in adversities.
8 You have not shut me up into the hand of the enemy.
You have set my feet in a large place.
9 Have mercy on me, Yahweh, for I am in distress.
My eye, my soul, and my body waste away with grief.
10 For my life is spent with sorrow,
my years with sighing.
My strength fails because of my iniquity.
My bones are wasted away.
11 Because of all my adversaries I have become utterly contemptible to my neighbors,
a horror to my acquaintances.
Those who saw me on the street fled from me.
12 I am forgotten from their hearts like a dead man.
I am like broken pottery.
13 For I have heard the slander of many, terror on every side,
while they conspire together against me,
they plot to take away my life.
14 But I trust in you, Yahweh.
I said, "You are my God."
15 My times are in your hand.
Deliver me from the hand of my enemies, and from those who persecute me.
16 Make your face to shine on your servant.
Save me in your loving kindness.
17 Let me not be disappointed, Yahweh, for I have called on you.
Let the wicked be disappointed.
Let them be silent in Sheol.
18 Let the lying lips be mute,
which speak against the righteous insolently, with pride and contempt.
19 Oh how great is your goodness,
which you have laid up for those who fear you,
which you have worked for those who take refuge in you,
before the sons of men!
20 In the shelter of your presence you will hide them from the plotting of man.
You will keep them secretly in a dwelling away from the strife of tongues.
21 Praise be to Yahweh,
for he has shown me his marvelous loving kindness in a strong city.
22 As for me, I said in my haste, "I am cut off from before your eyes."
Nevertheless you heard the voice of my petitions when I cried to you.
23 Oh love Yahweh, all you his saints!
Yahweh preserves the faithful,
and fully recompenses him who behaves arrogantly.
24 Be strong, and let your heart take courage,
all you who hope in Yahweh.
1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův.
2 V tebe, Hospodine, doufám, nedejž mi zahanbenu býti na věky, pro spravedlnost svou vysvoboď mne.
3 Nakloň ke mně ucha svého, rychle vytrhni mne; budiž mi pevnou skalou a domem ohraženým, abys mne zachoval.
4 Nebo skála má a hrad můj ty jsi, protož pro jméno své veď i doveď mne.
5 Vyveď mne z leči, kterouž polékli na mne; nebo síla má ty jsi.
6 V ruce tvé poroučím ducha svého, nebo jsi mne vykoupil, Hospodine, Bože silný a věrný.
7 Nenávidím těch, kteříž následují pouhých marností, nebo já v Hospodinu naději skládám.
8 Plésati a radovati se budu v milosrdenství tvém, že jsi vzezřel na mé trápení, a poznal jsi v ssoužení duši mou.
9 Aniž jsi mne zavřel v ruce nepřítele, ale postavil jsi na širokosti nohy mé.
10 Smiluj se nade mnou, Hospodine, nebo jsem ssoužen, tak že usvadla zámutkem tvář má, duše má, i život můj.
11 Žalostí zajisté zhynulo zdraví mé, a léta má od úpění, zemdlena bídou mou síla má, a kosti mé vyprahly.
12 U všech nepřátel svých jsem v pohanění, a nejvíce u sousedů, známým pak svým jsem strašidlem; kteříž mne vídají vně, utíkají přede mnou.
13 Vyšel jsem z paměti tak, jako mrtvý, učiněn jsem jako nádoba rozražená.
14 Nebo slýchám utrhání mnohých, strach odevšad, když se proti mně spolu puntují, lstivě přemýšlejíce, jak by odjali duši mou.
15 Ale já v tobě naději skládám, Hospodine; řekl jsem: Bůh můj jsi ty.
16 V rukou tvých jsou časové moji, vytrhni mne z ruky nepřátel mých a těch, kteříž mne stihají.
17 Osvěť tvář svou nad služebníkem svým, zachovej mne pro milosrdenství své.
18 Hospodine, ať nejsem zahanben, nebo jsem tě vzýval; nechať jsou zahanbeni bezbožníci, a skroceni v pekle.
19 Oněmějte rtové lživí, kteříž mluví proti spravedlivému tvrdě, pyšně a s potupou.
20 Ó jak veliká jest dobrotivost tvá, kterouž jsi odložil těm, jenž se bojí tebe, a kterouž jsi činíval doufajícím v tebe před syny lidskými.
21 Ty je skrýváš v skrýši oblíčeje svého před vysokomyslností člověka, skrýváš je jako v stanu před jazyky svárlivými.
22 Požehnaný buď Hospodin, nebo prokázal ke mně divné milosrdenství své jako v městě ohraženém.
23 Já zajisté když jsem pospíchal, řekl jsem: Zavrženť jsem od očí tvých, ale ty jsi vyslyšel hlas pokorných modliteb mých, když jsem k tobě volal.
24 Milujtež Hospodina všickni svatí jeho, neboť ostříhá věřících Hospodin, a též odplací vrchovatě tomu, kdož pýchu provodí. [ (Psalms 31:25) Zmužile sobě čiňte, (a posilní Bůh srdce vašeho), všickni, kteříž naději máte v Hospodinu. ]