1 Palavra que viu Isaías, filho de Amós, a respeito de Judá e de Jerusalém.

2 E acontecerá nos últimos dias

que se firmará o monte da

casa do Senhor no cume dos montes,

e se elevará por cima dos outeiros;

e concorrerão a

ele todas as nações.

3 E irão muitos povos, e dirão:

Vinde, subamos ao monte

do Senhor, à casa do

Deus de Jacó,

para que nos ensine os

seus caminhos,

e andemos nas suas veredas;

porque de Sião sairá a lei,

e de Jerusalém a palavra do Senhor.

4 E ele julgará entre as nações,

e repreenderá a muitos povos;

e estes converterão as suas

espadas em enxadões

e as suas lanças em foices;

uma nação não levantará

espada contra outra nação,

nem aprenderão mais a guerrear.

5 Vinde, ó casa de Jacó,

e andemos na luz do Senhor.

6 Mas tu desamparaste

o teu povo, a casa de Jacó,

porque se encheram

dos costumes do oriente

e são agoureiros

como os filisteus;

e associam-se com os

filhos dos estrangeiros,

7 E a sua terra está cheia de prata

e ouro, e não têm fim

os seus tesouros;

também a sua terra está

cheia de cavalos,

e os seus carros não têm fim.

8 Também a sua terra está

cheia de ídolos;

inclinam-se perante a obra das suas mãos,

diante daquilo

que fabricaram os seus dedos.

9 E o povo se abate,

e os nobres se humilham;

portanto não lhes perdoarás.

10 Entra nas rochas,

e esconde-te no pó,

do terror do Senhor

e da glória da sua majestade.

11 Os olhos altivos

dos homens serão abatidos,

e a sua altivez

será humilhada;

e só o Senhor será

exaltado naquele dia.

12 Porque o dia do Senhor

dos Exércitos será

contra todo o soberbo

e altivo, e contra todo o

que se exalta,

para que seja abatido;

13 E contra todos os cedros do Líbano,

altos e sublimes;

e contra todos os carvalhos de Basã;

14 E contra todos os montes altos,

e contra todos os outeiros elevados;

15 E contra toda a torre alta,

e contra todo o muro fortificado;

16 E contra todos os navios de Társis,

e contra todas as pinturas desejáveis.

17 E a arrogância do

homem será humilhada,

e a sua altivez

se abaterá,

e só o Senhor será

exaltado naquele dia.

18 E todos os ídolos

desaparecerão totalmente.

19 Então os homens entrarão

nas cavernas das rochas,

e nas covas da terra,

do terror do Senhor,

e da glória da sua majestade,

quando ele se levantar

para assombrar a terra.

20 Naquele dia o homem lançará

às toupeiras

e aos morcegos os seus ídolos de prata,

e os seus ídolos de ouro,

que fizeram

para diante deles se prostrarem.

21 E entrarão nas fendas das rochas,

e nas cavernas das penhas,

por causa do terror do Senhor,

e da glória da sua majestade,

quando ele se levantar

para abalar terrivelmente a terra.

22 Deixai-vos do homem cujo fôlego está

nas suas narinas;

pois em que se deve ele estimar?

1 Slovo, kteréž viděl Izaiáš syn Amosův o Judovi a Jeruzalému. 2 I stane se v posledních dnech, že utvrzena bude hora domu Hospodinova na vrchu hor, a vyvýšena nad pahrbky, i pohrnou se k ní všickni národové. 3 A půjdou lidé mnozí, říkajíce: Poďte, a vstupme na horu Hospodinovu, do domu Boha Jákobova, a bude nás vyučovati cestám svým, i budeme choditi po stezkách jeho. Nebo z Siona vyjde zákon, a slovo Hospodinovo z Jeruzaléma. 4 Onť bude souditi mezi národy, a trestati bude lidi mnohé. I zkují meče své v motyky, a oštípy své v srpy. Nepozdvihne národ proti národu meče, a nebudou se více učiti boji. 5 Dome Jákobův, poďtež, a choďme v světle Hospodinově. 6 Ale ty jsi opustil lid svůj, dům Jákobův, proto že jsou naplněni ohavnostmi národů východních, a jsou pověrní jako Filistinští, a smyšlínky cizozemců že sobě libují. 7 K tomu naplněna jest země jejich stříbrem a zlatem, tak že není konce pokladům jejich; naplněna jest země jejich i koňmi, vozům pak jejich počtu není. 8 Naplněna jest také země jejich modlami; klanějí se dílu rukou svých, kteréž učinili prstové jejich. 9 Klaní se obecný člověk, a ponižuje se i přední muž; protož neodpouštěj jim. 10 Vejdi do skály, a skrej se v prachu před hrůzou Hospodinovou, před slávou důstojnosti jeho. 11 Tuť oči vysoké člověka sníženy budou, a skloněna bude vysokost lidská, ale Hospodin sám vyvýšen bude v ten den. 12 Nebo den Hospodina zástupů se blíží na každého pyšného a zpínajícího se, i na každého vyvýšeného, i bude ponížen, 13 I na všecky cedry Libánské vysoké a vyvýšené, i na všecky duby Bázanské, 14 I na všecky hory vysoké, i na všecky pahrbky vyvýšené, 15 I na všelikou věži vysokou, i na všelikou zed pevnou, 16 I na všecky lodí mořské, i na všecka malování slibná. 17 A sehnuta bude pýcha člověka, a snížena bude vysokost lidská, ale vyvýšen bude Hospodin sám v ten den, 18 Modly pak docela vymizejí. 19 Tehdy půjdou do jeskyní skal a do roklí země, před hrůzou Hospodinovou a slávou důstojnosti jeho, když povstane, aby potřel zemi. 20 V ten den zavrže člověk modly své stříbrné a modly své zlaté, kterýchž mu nadělali, aby se klaněl, totiž krtům a netopýřům. 21 I vejde do slují skal a do vysedlin jejich před hrůzou Hospodinovou, a před slávou důstojnosti jeho, když povstane, aby potřel zemi. 22 Přestaňtež doufati v člověku, jehož dýchání v chřípích jeho jest. Nebo zač má jmín býti?