1 Assim diz o Senhor ao seu ungido,

a Ciro, a quem tomo pela mão direita,

para abater as nações diante

de sua face,

e descingir os lombos dos reis,

para abrir diante dele as portas,

e as portas

não se fecharão.

2 Eu irei adiante de ti,

e endireitarei os caminhos tortuosos;

quebrarei as portas de bronze,

e despedaçarei os ferrolhos

de ferro.

3 Dar-te-ei os tesouros escondidos,

e as riquezas encobertas,

para que saibas

que eu sou o Senhor,

o Deus de Israel,

que te chama

pelo teu nome.

4 Por amor de meu servo Jacó,

e de Israel, meu eleito,

eu te chamei pelo teu nome,

pus o teu sobrenome,

ainda que não me conhecesses.

5 Eu sou o Senhor, e não há outro;

fora de mim não há Deus;

eu te cingirei, ainda

que tu não me conheças;

6 Para que se saiba desde o nascente

do sol, e desde o poente,

que fora de mim não há outro;

eu sou o Senhor,

e não há outro.

7 Eu formo a luz, e crio as trevas;

eu faço a paz, e crio o mal;

eu, o Senhor,

faço todas estas coisas.

8 Destilai, ó céus,

dessas alturas,

e as nuvens chovam justiça;

abra-se a terra,

e produza a salvação,

e ao mesmo tempo frutifique a justiça;

eu, o Senhor, as criei.

9 Ai daquele que contende

com o seu Criador! O caco entre outros cacos

de barro! Porventura dirá o barro

ao que o formou:

Que fazes?

Ou a tua

obra:

Não tens

mãos?

10 Ai daquele que diz

ao pai: Que é o

que geras? E à mulher:

Que dás tu à luz?

11 Assim diz o Senhor,

o Santo de Israel,

aquele que o formou:

Perguntai-me as coisas futuras;

demandai-me acerca

de meus filhos,

e acerca

da obra

das minhas mãos.

12 Eu fiz a terra,

e criei nela o homem;

eu o fiz;

as minhas mãos estenderam os céus,

e a todos os seus exércitos

dei as minhas ordens.

13 Eu o despertei em justiça,

e todos os seus caminhos endireitarei;

ele edificará a minha cidade,

e soltará os meus cativos,

não por preço

nem por presente,

diz o Senhor

dos Exércitos.

14 Assim diz o Senhor:

O trabalho do Egito,

e o comércio dos etíopes

e dos sabeus,

homens de alta estatura,

passarão para ti, e serão teus;

irão atrás de ti,

virão em grilhões,

e diante de ti se prostrarão;

far-te-ão as suas súplicas,

dizendo:

Deveras Deus está em ti,

e não há nenhum outro Deus.

15 Verdadeiramente tu és o Deus

que te ocultas, o Deus

de Israel, o Salvador.

16 Envergonhar-se-ão,

e também se confundirão todos;

cairão juntamente

em vergonha os

que fabricam imagens.

17 Porém Israel é salvo

pelo Senhor,

com uma eterna salvação;

por isso não sereis envergonhados

nem confundidos

em toda a eternidade.

18 Porque assim diz o Senhor

que tem criado os céus,

o Deus que formou a terra,

e a fez; ele a confirmou,

não a criou vazia,

mas a formou para que fosse habitada:

Eu sou o Senhor

e não há outro.

19 Não falei em segredo,

nem em lugar algum escuro da terra;

não disse à descendência de Jacó:

Buscai-me em vão;

eu sou o Senhor,

que falo a justiça,

e anuncio

coisas retas.

20 Congregai-vos, e vinde;

chegai-vos juntos,

os que escapastes das nações;

nada sabem os que conduzem

em procissão as suas imagens de escultura,

feitas de madeira,

e rogam a um deus que não pode salvar.

21 Anunciai, e chegai-vos,

e tomai conselho todos juntos;

quem fez ouvir isto desde a antiguidade? Quem desde então o anunciou? Porventura

não sou eu,

o Senhor?

Pois não há outro Deus senão eu;

Deus justo

e Salvador não há além de mim.

22 Olhai para mim,

e sereis salvos, vós,

todos os termos da terra;

porque eu sou Deus,

e não há outro.

23 Por mim mesmo tenho jurado,

já saiu da minha boca a palavra

de justiça, e não tornará atrás;

que diante

de mim se dobrará todo o joelho,

e por mim jurará

toda a língua.

24 De mim se dirá:

Deveras no Senhor há justiça

e força; até ele virão,

mas serão envergonhados todos os

que se indignarem

contra ele.

25 Mas no Senhor será justificada,

e se gloriará toda a descendência

de Israel.

1 Takto praví Hospodin pomazanému svému Cýrovi, jehož pravici zmocním, a národy před ním porazím, a bedra králů rozpáši, a zotvírám před ním vrata, a brány nebudou zavírány: 2 Já před tebou půjdu, a cesty křivé zpřímím, vrata měděná potru, a závory železné posekám. 3 A dám tobě poklady skryté, a klénoty schované, abys poznal, že já jsem Hospodin Bůh Izraelský, kterýž tě ze jména volám. 4 Pro služebníka svého Jákoba a Izraele vyvoleného svého jmenoval jsem tě jménem tvým, i příjmím tvým, ačkoli mne neznáš. 5 Já jsem Hospodin, a není žádného více, kromě mne není žádného Boha. Přepásal jsem tě, ačkoli mne neznáš, 6 Aby poznali od východu slunce i od západu, že není žádného kromě mne. Jáť jsem Hospodin, a není, žádného více. 7 Kterýž formuji světlo, a tvořím tmu, působím pokoj, a tvořím zlé, já Hospodin činím to všecko. 8 Rosu dejte nebesa s hůry, a nejvyšší oblakové dštěte spravedlnost; otevři se země, a ať vzejde spasení, a spravedlnost ať spolu vykvete. Já Hospodin způsobím to. 9 Běda tomu, kdož se v odpory dává s tím, jenž jej sformoval, jsa střep jako jiné střepiny hliněné. Zdaliž dí hlina hrnčíři svému: Což děláš? Dílo tvé zajisté ničemné jest. 10 Běda tomu, kterýž říká otci: Co zplodíš? A ženě: Co porodíš? 11 Takto praví Hospodin, Svatý Izraelský, a kterýž jej sformoval: Budoucí-liž věci na mně vyzvídati chcete, o synech mých a díle rukou mých mně vyměřovati? 12 Já jsem učinil zemi, a člověka na ní stvořil; já jsem, jehož ruce roztáhly nebesa, a všemu vojsku jejich rozkazuji. 13 Já vzbudím jej v spravedlnosti, a všecky cesty jeho zpřímím. Onť vzdělá město mé, a zajaté mé propustí, ne ze mzdy, ani pro dar, praví Hospodin zástupů. 14 Takto praví Hospodin: Práce Egyptská, a kupectví Mouřenínská, a Sabejští, muži veliké postavy, k tobě přijdou, a tvoji budou. Za tebou se poberou, v poutech půjdou, tobě se klaněti, a tobě se kořiti budou, říkajíce: Toliko u tebe jest Bůh silný, a neníť žádného více kromě toho Boha. 15 (Jistě ty jsi Bůh silný, skrývající se, Bůh Izraelský, spasitel.) 16 Všickni onino se zastydí, a zahanbeni budou, spolu odejdou s hanbou činitelé obrazů; 17 Ale Izrael spasen bude skrze Hospodina spasením věčným. Nebudete zahanbeni, ani v lehkost uvedeni na věky věků. 18 Nebo tak praví Hospodin stvořitel nebes, (ten Bůh, kterýž sformoval zemi a učinil ji, kterýž utvrdil ji, ne na prázdno stvořil ji, k bydlení sformoval ji): Já jsem Hospodin, a není žádného více. 19 Nemluvím tajně v místě zemském tmavém, neříkám semeni Jákobovu nadarmo: Hledejte mne. Já Hospodin mluvím spravedlnost, a zvěstuji věci pravé. 20 Shromažďte se a přiďte, přibližte se spolu vy, kteříž jste pozůstali mezi pohany. Nic neznají ti, kteříž se s dřevem rytiny své nosí; nebo se modlí bohu, kterýž nemůže vysvoboditi. 21 Oznamte a přiveďte i jiné, a nechať spolu v radu vejdou, a ukáží, kdo to od starodávna předpověděl, a hned zdávna oznámil? Zdali ne já Hospodin? Neboť není žádného jiného Boha kromě mne, není Boha silného, spravedlivého, a spasitele žádného kromě mne. 22 Obraťtež zřetel ke mně, abyste spaseny byly všecky končiny země; nebo já jsem Bůh silný, a není žádného více. 23 Skrze sebe přisáhl jsem, vyšlo z úst mých slovo spravedlnosti, kteréž nepůjde na zpět: Že se mně skláněti bude všeliké koleno, a přisahati každý jazyk, 24 Říkaje: Toliko v Hospodinu mám všelijakou spravedlnost a sílu, a až k samému přijde; ale zahanbeni budou všickni, kteříž se koli zlobí proti němu. 25 V Hospodinu ospravedlněni budou, a chlubiti se všecko símě Izraelovo.