Publicidade

Isaías 66

BKR
A falsa religião é condenada

1 Assim diz o Senhor:

O céu é o meu trono,

e a terra o escabelo dos meus pés;

que casa me edificaríeis vós?

E qual seria o lugar

do meu descanso?

2 Porque a minha mão fez todas estas coisas,

e assim todas elas foram feitas,

diz o Senhor;

mas para esse olharei,

para o pobre

e abatido de espírito,

e que treme

da minha palavra.

3 Quem mata um boi é como o que tira a vida de um homem;

quem sacrifica um cordeiro é como o que degola um cão;

quem oferece uma oblação é como o que oferece sangue de porco;

quem queima incenso

em memorial é como o que bendiz a um ídolo;

também estes escolhem os seus próprios caminhos,

e a sua

alma se deleita nas suas abominações.

4 Também eu escolherei as suas calamidades,

farei vir sobre eles os seus temores;

porquanto clamei

e ninguém respondeu,

falei e não escutaram;

mas fizeram o que era mau aos meus olhos,

e escolheram aquilo

em que eu

não tinha

prazer.

5 Ouvi a palavra do Senhor,

os que tremeis

da sua palavra. Vossos irmãos,

que vos odeiam

e que

para longe vos lançam por amor

do meu nome, dizem:

Seja glorificado o Senhor,

para que vejamos a vossa alegria;

mas eles

serão

confundidos.

6 Uma voz de grande rumor virá

da cidade, uma voz

do templo, a voz do Senhor,

que o pago aos

seus inimigos.

7 Antes que estivesse de parto,

deu à luz; antes

que lhe viessem as dores,

deu à luz um menino.

8 Quem jamais ouviu tal

coisa? Quem viu coisas

semelhantes? Poder-se-ia fazer nascer uma terra num dia? Nasceria uma nação

de uma vez?

Mas Sião esteve

de parto

e deu

à luz seus

filhos.

9 Abriria eu a madre,

e não geraria? diz o Senhor;

geraria eu,

e fecharia

a madre?

diz o teu Deus.

A bem-aventurança perpétua de Sião

10 Regozijai-vos com Jerusalém,

e alegrai-vos por ela,

vós todos os que a amais;

enchei-vos por ela de alegria,

todos os

que por ela pranteastes;

11 Para que mameis,

e vos farteis dos peitos

das suas consolações;

para que sugueis,

e vos deleiteis

com a abundância da sua glória.

12 Porque assim diz o Senhor:

Eis que estenderei

sobre ela a paz

como um rio,

e a glória dos gentios

como um ribeiro que transborda;

então mamareis,

ao colo vos trarão,

e sobre os joelhos

vos afagarão.

13 Como alguém a quem consola sua mãe,

assim eu vos consolarei;

e em Jerusalém vós

sereis consolados.

14 E vós vereis

e alegrar-se-á o vosso coração,

e os vossos ossos reverdecerão

como a erva tenra;

então a mão

do Senhor será notória aos seus servos,

e ele se indignará

contra os seus

inimigos.

15 Porque, eis que o Senhor virá

com fogo;

e os seus carros

como um torvelinho;

para tornar a sua ira

em furor, e a sua repreensão

em chamas de fogo.

16 Porque com fogo e

com a sua espada entrará o Senhor

em juízo com toda a carne;

e os mortos

do Senhor serão

multiplicados.

17 Os que se santificam, e se purificam, nos jardins uns após outros; os que comem carne de porco, e a abominação, e o rato, juntamente serão consumidos, diz o Senhor.

18 Porque conheço as suas obras e os seus pensamentos; vem o dia em que ajuntarei todas as nações e línguas; e virão e verão a minha glória. 19 E porei entre eles um sinal, e os que deles escaparem enviarei às nações, a Társis, Pul, e Lude, flecheiros, a Tubal e Javã, até às ilhas de mais longe, que não ouviram a minha fama, nem viram a minha glória; e anunciarão a minha glória entre os gentios. 20 E trarão a todos os vossos irmãos, dentre todas as nações, por oferta ao Senhor, sobre cavalos, e em carros, e em liteiras, e sobre mulas, e sobre dromedários, trarão ao meu santo monte, a Jerusalém, diz o Senhor; como quando os filhos de Israel trazem as suas ofertas em vasos limpos à casa do Senhor. 21 E também deles tomarei a alguns para sacerdotes e para levitas, diz o Senhor.

22 Porque, como os novos céus,

e a nova terra,

que hei de fazer,

estarão diante da minha face,

diz o Senhor,

assim também

de estar a vossa posteridade

e o vosso nome.

23 E será que desde uma lua nova até

à outra,

e desde um sábado até

ao outro,

virá toda a carne a adorar perante mim,

diz o Senhor.

24 E sairão, e verão os cadáveres dos homens que prevaricaram contra mim; porque o seu verme nunca morrerá, nem o seu fogo se apagará; e serão um horror a toda a carne.

Almeida Corrigida Fiel | acf ©️ 1994, 1995, 2007, 2011 Sociedade Bíblica Trinitariana do Brasil (SBTB). Todos os direitos reservados. Texto bíblico utilizado com autorização. Saiba mais sobre a SBTB. A Missão da SBTB é: Uma cópia da Bíblia Fiel ®️ para cada pessoa. Ajude-nos a cumprir nossa Missão!

1 Takto praví Hospodin: Nebe jest mi stolice, a země podnože noh mých. Kdež ten dům bude, kterýž mi vzděláte? Aneb kde bude místo odpočívání mého? 2 Nebo všecko to ruka učinila, a stojí všecko, praví Hospodin. I však na toho patřím, kdož jest chudý a skroušeného ducha, a třese se před slovem mým. 3 Sic jinak ten, kdož zabijí vola, zabil člověka; kdo zabijí hovádko, psa sťal; kdo obětuje obět suchou, krev sviňskou obětoval; kdo kadí kadidlem, dary dával modle. To oni vyvolili na cestách svých, proto že, v ohavnostech svých duše jejich se kochá. 4 I jáť také vyvolím za nešlechetnosti jejich, a to, čehož se strachují, na uvedu, proto že, když jsem volal, žádný se neohlásil, když jsem mluvil, neslyšeli, ale činili to, což zlého jest před očima mýma, a to, čehož neoblibuji, vyvolili. 5 Slyšte slovo Hospodinovo, kteříž se třesete před slovem jeho: Říkávají bratří vaši, v nenávisti majíce vás, a vypovídajíce vás pro jméno : Nechť se zjeví sláva Hospodinova. Ukážeť se zajisté ku potěšení vašemu, ale oni zahanbeni budou. 6 Hlas hřmotu z města, hlas z chrámu, hlas Hospodinův, an odplatu dává nepřátelům svým. 7 Prvé než pracovala ku porodu, porodila; prvé než přišla na ni bolest, porodila pacholátko. 8 Kdo slýchal co takového? Kdo vídal co podobného? Zdaliž může způsobeno býti, aby země zplodila lid dne jednoho? Zdaliž zplozen bývá národ pojednou? Ale Sion jen počal pracovati ku porodu, a porodil syny své. 9 Což bych , kterýž otvírám život matky, neplodil? praví Hospodin. Což bych , kterýž činím to, aby rodily, zavřín byl? praví Bůh tvůj. 10 Veselte se s Jeruzalémem, a plésejte v něm všickni, kteříž jej milujete. Radujte se s ním velice, kteříž jste koli kvílili nad ním, 11 Proto že ssáti budete, a sytiti se z prs potěšení jeho, ssáti budete, a rozkoš míti v blesku slávy jeho. 12 Nebo takto praví Hospodin: Aj, obrátím na něj jako řeku pokoj, a jako potok rozvodnilý slávu národů. I budete ssáti, na rukou pěstováni a na klíně rozkošně chováni budete. 13 Jako ten, kteréhož matka jeho těší, tak vás těšiti budu, a tak v Jeruzalémě potěšováni budete. 14 Uzříte zajisté, a radovati se bude srdce vaše, a kosti vaše jako bylinka zkvetnou. I seznána bude ruka Hospodinova při služebnících jeho, a prchlivost proti nepřátelům jeho. 15 Nebo aj, Hospodin v ohni přijde, a jako vichřice budou vozové jeho, aby vypustil v prchlivosti hněv svůj, a žehrání své v plameni ohně. 16 Hospodin, pravím, ohněm mstíti bude, a mečem svým nad všelikým tělem, tak že mnoho bude zbitých od Hospodina. 17 I ti, kteříž se posvěcují a očišťují v zahradách, jeden po druhém zjevně, kteříž jedí maso sviňské, a věc ohavnou i myši, též konec vezmou, praví Hospodin. 18 Nebo , když skutkové a myšlení jejich přijdou, shromáždím všecky národy a jazyky. I přijdou, a uzří slávu mou. 19 A položím na znamení, a pošli z nich, kteříž zachováni budou, k národům do Tarsu, Pul a Lud, jenž natahují lučiště, do Tubal a Javan, na ostrovy daleké, kteříž neslýchali pověsti o mně, aniž vídali slávy . I budou zvěstovati slávu mou mezi národy. 20 A přivedou všecky bratří vaše ze všech národů za dar Hospodinu, na koních a na vozích, a na nůších a na mezcích, a na dromedářích, na horu svatosti do Jeruzaléma, praví Hospodin, tak jako přinášejí synové Izraelští dar v nádobě čisté do domu Hospodinova. 21 A z těchť také vezmu za kněží a za Levíty, praví Hospodin. 22 Nebo jakož ta nebesa nová, a země ta nová, kterouž učiním, stane přede mnou, praví Hospodin, tak stane símě vaše a jméno vaše. 23 I stane se, že od novměsíce do novměsíce, od soboty do soboty přicházeti bude všeliké tělo, aby se klanělo přede mnou, praví Hospodin. 24 A vyjdouce, uzří těla mrtvá lidí těch, kteříž se mi zpronevěřili; nebo červ jejich neumře, a oheň jejich neuhasne. I budouť v ošklivosti všelikému tělu.

Domínio Público. Esta tradução bíblica de domínio público é trazida a você por cortesia de eBible.org.

Veja também

Bíblia Online Bíblia Online

Bíblia Online • Versão: 2026-07-05_19-25-13-