1 Canta alegremente,

ó estéril, que não deste à luz;

rompe em cântico,

e exclama com alegria,

tu que não tiveste dores de parto;

porque mais são os filhos

da mulher solitária,

do que os filhos

da casada,

diz o Senhor.

2 Amplia o lugar da tua tenda,

e estendam-se as cortinas

das tuas habitações; não o impeças;

alonga as tuas cordas,

e fixa bem as tuas estacas.

3 Porque transbordarás

para a direita e

para a esquerda;

e a tua descendência possuirá os gentios

e fará

que sejam habitadas

as cidades assoladas.

4 Não temas, porque

não serás envergonhada;

e não te envergonhes,

porque não serás humilhada;

antes te esquecerás

da vergonha da tua mocidade,

e não te lembrarás mais

do opróbrio

da tua

viuvez.

5 Porque o teu Criador é o teu marido;

o Senhor dos Exércitos é o seu nome;

e o Santo

de Israel é o teu Redentor;

que é chamado o Deus

de toda

a terra.

6 Porque o Senhor te chamou

como a mulher desamparada

e triste de espírito;

como a mulher

da mocidade,

que fora desprezada,

diz o teu

Deus.

7 Por um breve momento te deixei,

mas com grandes

misericórdias

te recolherei;

8 Com um pouco

de ira escondi a minha face

de ti por um momento;

mas com benignidade eterna me compadecerei

de ti, diz o Senhor,

o teu Redentor.

9 Porque isto será para mim

como as águas de Noé;

pois jurei que as águas de Noé

não passariam mais sobre a terra;

assim jurei que

não me irarei mais contra ti,

nem te repreenderei.

10 Porque os montes se retirarão,

e os outeiros serão abalados;

porém a minha benignidade

não se apartará de ti,

e a aliança

da minha paz

não mudará,

diz o Senhor

que se compadece de ti.

11 Tu, oprimida,

arrojada com a tormenta

e desconsolada,

eis que eu assentarei as tuas pedras

com todo o ornamento,

e te fundarei

sobre as

safiras.

12 E farei os teus vitrais

de rubis, e as tuas portas

de carbúnculos,

e todos os teus termos

de pedras aprazíveis.

13 E todos os teus filhos serão ensinados

do Senhor; e a paz

de teus filhos será abundante.

14 Com justiça serás estabelecida;

estarás longe

da opressão,

porque já não temerás;

e também do terror,

porque

não chegará a ti.

15 Eis que seguramente poderão vir a juntar-se

contra ti, mas não será por mim;

quem se ajuntar

contra ti cairá por causa de ti.

16 Eis que eu criei o ferreiro,

que assopra as brasas no fogo,

e que produz a ferramenta

para a sua obra;

também criei o assolador,

para destruir.

17 Toda a ferramenta preparada

contra ti não prosperará,

e toda a língua

que se levantar contra ti

em juízo tu a condenarás;

esta é a herança dos servos

do Senhor,

e a sua justiça que de mim procede,

diz o Senhor.

1 Prozpěvuj, neplodná, kteráž nerodíš, zvučně prozpěvuj a prokřikni, kteráž ku porodu nepracuješ, nebo více bude synů opuštěné, nežli synů té, kteráž má muže, praví Hospodin. 2 Rozšiř místo stanu svého, a čalounů příbytků svých roztáhnouti nezbraňuj; natáhni i provazů svých, a kolíky své utvrď. 3 Nebo na pravo i na levo se rozmůžeš, a símě tvé národy dědičně vládnouti bude, a města pustá osadí. 4 Nebojž se, nebo nebudeš zahanbena, aniž se zapyřuj, nebo nebudeš v potupu uvedena; nýbrž na potupu mladosti své zapomeneš, a na pohanění vdovství svého nezpomeneš více. 5 Nebo manželem tvým jest Učinitel tvůj, jehož jméno Hospodin zástupů, a vykupitel tvůj Svatý Izraelský Bohem vší země slouti bude. 6 Nebo jako ženy propuštěné a v duchu sevřené povolá tě Hospodin, a jako ženy mladice, když v pohrdnutí budeš, praví Bůh tvůj. 7 Na maličkou chvilku poopustil jsem tě, ale v slitování převelikém shromáždím tě. 8 V maličkém hněvě skryl jsem tvář svou na maličko před tebou, ale v milosrdenství věčném slituji se nad tebou, praví vykupitel tvůj Hospodin. 9 Neboť jest to u mne, co při potopě Noé. Jakož jsem přisáhl, že se nebudou více rozlévati vody Noé po zemi, tak jsem přisáhl, že se nerozhněvám na tě, aniž tobě přísně domlouvati budu. 10 A byť se i hory pohybovaly, a pahrbkové ustupovali, milosrdenství mé však od tebe neodstoupí, a smlouva pokoje mého se nepohne, praví slitovník tvůj Hospodin. 11 Ó ssoužená, vichřicí zmítaná, potěšení zbavená, aj, já položím na karbunkulích kamení tvé, a založím tě na zafiřích. 12 A vzdělám z křištálu skla tvá, a brány tvé z kamení třpytícího se, i všecka pomezí tvá z kamení drahého. 13 Synové pak tvoji všickni vyučení budou od Hospodina, a hojnost pokoje budou míti synové tvoji. 14 Na spravedlnosti upevněna budeš. Vzdálíš se od ssoužení, protož se ho nebudeš báti, a od setření, nebo nepřiblíží se k tobě. 15 Aj, budouť nejedni bydliti s tebou, kteříž nejsou moji, ale kdož by bydleje s tebou, byl proti tobě, padne. 16 Aj, já stvořil jsem kováře dýmajícího při ohni na uhlí, a vynášejícího nádobí k dílu svému, já také stvořil jsem zhoubce, aby hubil. 17 Žádný nástroj proti tobě udělaný nepodaří se, a každý jazyk, povstávající proti tobě na soudu, potupíš. Toť jest dědictví služebníků Hospodinových, a spravedlnost jejich ode mne, praví Hospodin.