1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův.

2 Nebesa vypravují slávu Boha silného, a dílo rukou jeho obloha zvěstuje.

3 Den po dni vynáší řeč, a noc po noci ukazuje umění.

4 Neníť řeči ani slov, kdež by nemohl slyšán býti hlas jejich.

5 Po vší zemi rozchází se zpráva jejich, a až do končin okršlku slova jich, slunci pak rozbil stánek na nich.

6 Kteréž jako ženich vychází z pokoje svého, veselí se jako udatný rek, cestou běžeti maje.

7 Od končin nebes východ jeho, a obcházení jeho až zase do končin jejich, a ničeho není, což by se ukryti mohlo před horkostí jeho.

8 Zákon Hospodinův jest dokonalý, očerstvující duši, Hospodinovo svědectví pravé, moudrost dávající neumělým.

9 Rozkazové Hospodinovi přímí, obveselující srdce, přikázaní Hospodinovo čisté, osvěcující oči.

10 Bázeň Hospodinova čistá, zůstávající na věky, soudové Hospodinovi praví, a k tomu i spravedliví.

11 Mnohem žádostivější jsou než zlato, a než mnoho ryzího zlata, sladší než med a stred z plástů.

12 Služebník tvůj zajisté jimi osvěcován bývá, a kdož jich ostříhá, užitek hojný má.

13 Ale poblouzením kdo vyrozumí? Protož i od tajných očisť mne.

14 I od zúmyslných zdržuj služebníka svého, aby nade mnou nepanovali, a tehdyť dokonalý budu, a očištěný od přestoupení velikého. [ (Psalms 19:15) Ó ať jsou slova úst mých tobě příjemná, i přemyšlování srdce mého před tebou, Hospodine skálo má, a vykupiteli můj. ]

1 Ao mestre de canto. Salmo de Davi. Narram os céus a glória de Deus, e o firmamento anuncia a obra de suas mãos.

2 O dia ao outro transmite essa mensagem, e uma noite à outra a repete.

3 Não é uma língua nem são palavras, cujo sentido não se perceba,

4 porque por toda a terra se espalha o seu ruído, e até os confins do mundo a sua voz; aí armou Deus para o sol uma tenda.

5 E este, qual esposo que sai do seu tálamo, exulta, como um gigante, a percorrer seu caminho.

6 Sai de um extremo do céu, e no outro termina o seu curso; nada se furta ao seu calor.

7 A lei do Senhor é perfeita, reconforta a alma; a ordem do Senhor é segura, instrui o simples.

8 Os preceitos do Senhor são retos, deleitam o coração; o mandamento do Senhor é luminoso, esclarece os olhos.

9 O temor do Senhor é puro, subsiste eternamente; os juízos do Senhor são verdadeiros, todos igualmente justos.

10 Mais desejáveis que o ouro, que uma barra de ouro fino; mais doces que o mel, que o puro mel dos favos.

11 Ainda que vosso servo neles atente, guardando-os com todo o cuidado;

12 quem pode, entretanto, ver as próprias faltas? Purificai-me das que me são ocultas.

13 Preservai, também, vosso servo do orgulho; não domine ele sobre mim, então serei íntegro e limpo de falta grave.

14 Aceitai as palavras de meus lábios e os pensamentos de meu coração, na vossa presença, Senhor, minha rocha e meu redentor.