1 Žalm Davidův, když utíkal před Absolonem synem svým.

2 Hospodine, jakť jsou mnozí nepřátelé moji! Mnozí povstávají proti mně.

3 Mnozí mluví o duši mé: Nemáť tento žádné pomoci v Bohu.

4 Ale ty, Hospodine, jsi štítem vůkol mne, slávou mou, a kterýž povyšuješ hlavy mé.

5 Hlasem svým volal jsem k Hospodinu, a vyslyšel mne s hory svaté své. Sélah.

6 Já jsem lehl, a spal jsem, i zas procítil; nebo mne zdržoval Hospodin.

7 Nebuduť se báti mnoha tisíců lidí, kteříž se vůkol kladou proti mně.

8 Povstaniž, Hospodine, zachovej mne, Bože můj, kterýž jsi zbil všech nepřátel mých líce, a zuby bezbožníků zvyrážel. [ (Psalms 3:9) Tvéť, ó Hospodine, jest spasení, a nad lidem tvým požehnání tvé. Sélah. ]

1 Salmo de Davi, quando fugia de Absalão, seu filho. Senhor, como são numerosos os meus perseguidores! É uma turba que se dirige contra mim.

2 Uma multidão inteira grita a meu respeito: Não, não há mais salvação para ele em seu Deus!

3 Mas vós sois, Senhor, para mim um escudo; vós sois minha glória, vós me levantais a cabeça.

4 Apenas elevei a voz para o Senhor, ele me responde de sua montanha santa.

5 Eu, que me tinha deitado e adormecido, levanto-me, porque o Senhor me sustenta.

6 Nada temo diante desta multidão de povo, que de todos os lados se dirige contra mim.

7 Levantai-vos, Senhor! Salvai-me, ó meu Deus! Feris no rosto todos os que me perseguem, quebrais os dentes dos pecadores.

8 Sim, Senhor, a salvação vem de vós. Desça a vossa bênção sobre vosso povo.