1 Přednímu z kantorů Jedutunovi, žalm Davidův.2 Vždy předce k Bohu má se mlčelivě duše má, od něhoť jest spasení mé.3 Vždyť předce on jest skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se škodlivě.4 Až dokud zlé obmýšleti budete proti člověku? Všickni vy zahubeni budete, jako zed navážená a stěna nachýlená jste.5 Však nic méně radí se o to, jak by jej odstrčili, aby nebyl vyvýšen; lež oblibují, ústy svými dobrořečí, ale u vnitřnosti své proklínají. Sélah.6 Vždy předce měj se k Bohu mlčelivě, duše má, nebo od něho jest očekávání mé.7 Onť jest zajisté skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se.8 V Bohu jest spasení mé a sláva má; skála síly mé, doufání mé v Bohu jest.9 Naději v něm skládejte všelikého času, ó lidé, vylévejte před oblíčejem jeho srdce vaše, Bůh útočiště naše. Sélah.10 Jistě žeť jsou marnost synové lidští,a synové mocných lživí. Budou-li spolu na váhu vloženi, lehčejší budou nežli marnost.11 Nedoufejtež v utiskování, ani v loupeži, a nebývejte marní; statku přibývalo-li by, nepřikládejte srdce.12 Jednou mluvil Bůh, dvakrát jsem to slyšel, že Boží jest moc, [ (Psalms 62:13) A že tvé, Pane, jest milosrdenství, a že ty odplatíš jednomu každému podlé skutků jeho. ]

1 Ao mestre de canto. Segundo Iditum. Salmo de Davi. Só em Deus repousa minha alma, só dele me vem a salvação.2 Só ele é meu rochedo, minha salvação; minha fortaleza: jamais vacilarei.3 Até quando, juntos, atacareis o próximo para derribá-lo como a uma parede já inclinada, como a um muro que se fendeu?4 Sim, de meu excelso lugar pretendem derrubar-me; eles se comprazem na mentira. Enquanto me bendizem com os lábios, amaldiçoam-me no coração.5 Só em Deus repousa a minha alma, é dele que me vem o que eu espero.6 Só ele é meu rochedo e minha salvação; minha fortaleza: jamais vacilarei.7 Só em Deus encontrarei glória e salvação. Ele é meu rochedo protetor, meu refúgio está nele.8 Ó povo, confia nele de uma vez por todas; expandi, em sua presença, os vossos corações. Nosso refúgio está em Deus.9 Os homens não passam de um sopro, e de uma mentira os filhos dos homens. Eles sobem na concha da balança, pois todos juntos são mais leves que o vento.10 Não confieis na violência, nem espereis vãmente no roubo; crescendo vossas riquezas, não prendais nelas os vossos corações.11 Numa só palavra de Deus compreendi duas coisas: a Deus pertence o poder,12 ao Senhor pertence a bondade. Pois vós dais a cada um segundo suas obras.