1 Žalm Davidův. K toběť, Hospodine, duše své pozdvihuji.2 Bože můj, v toběť naději skládám, nechť nejsem zahanben, aby se neradovali nepřátelé moji nade mnou.3 A takť i všickni, kteříž na tě očekávají, zahanbeni nebudou; zahanbeni budou, kteříž se převráceně mají bez příčiny.4 Cesty své, Hospodine, uveď mi v známost, a stezkám svým vyuč mne.5 Dejž, ať chodím v pravdě tvé, a poučuj mne; nebo ty jsi Bůh spasitel můj, na tebeť očekávám dne každého.6 Rozpomeň se na slitování svá, Hospodine, a na milosrdenství svá, kteráž jsou od věků.7 Hříchů mladosti mé a přestoupení mých nezpomínej, ale podlé milosrdenství svého pamětliv buď na mne pro dobrotu svou, Hospodine.8 Dobrý a přímý jest Hospodin, a protož vyučuje hříšníky cestě své.9 Působí to, aby tiší chodili v soudu, a vyučuje tiché cestě své.10 Všecky stezky Hospodinovy jsou milosrdenství a pravda těm, kteříž ostříhají smlouvy jeho a svědectví jeho.11 Pro jméno své, Hospodine, odpusť nepravost mou, neboť jest veliká.12 Který jest člověk, ješto se bojí Hospodina, jehož vyučuje, kterou by cestu vyvoliti měl?13 Duše jeho v dobrém přebývati bude, a símě jeho dědičně obdrží zemi.14 Tajemství Hospodinovo zjevné jest těm, kteříž se jeho bojí, a v známost jim uvodí smlouvu svou.15 Oči mé vždycky patří k Hospodinu, on zajisté z leči vyvodí nohy mé.16 Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou, neboť jsem opuštěný a strápený.17 Ssoužení srdce mého rozmnožují se, z úzkostí mých vyveď mne.18 Viz trápení mé a bídu mou, a odpusť všecky hříchy mé.19 Viz nepřátely mé, jak mnozí jsou, a nenávistí nešlechetnou nenávidí mne.20 Ostříhej duše mé, a vytrhni mne, ať nejsem zahanben, neboť v tebe doufám.21 Sprostnost a upřímnost nechať mne ostříhají, nebo na tě očekávám.22 Vykup, ó Bože, Izraele ze všelijakých úzkostí jeho.

1 De Davi. Para vós, Senhor, elevo a minha alma.2 Meu Deus, em vós confio: não seja eu decepcionado! Não escarneçam de mim meus inimigos!3 Não, nenhum daqueles que esperam em vós será confundido, mas os pérfidos serão cobertos de vergonha.4 Senhor, mostrai-me os vossos caminhos, e ensinai-me as vossas veredas.5 Dirigi-me na vossa verdade e ensinai-me, porque sois o Deus de minha salvação e em vós eu espero sempre.6 Lembrai-vos, Senhor, de vossas misericórdias e de vossas bondades, que são eternas.7 Não vos lembreis dos pecados de minha juventude e dos meus delitos; em nome de vossa misericórdia, lembrai-vos de mim, por causa de vossa bondade, Senhor.8 O Senhor é bom e reto, por isso reconduz os extraviados ao caminho reto.9 Dirige os humildes na justiça, e lhes ensina a sua via.10 Todos os caminhos do Senhor são graça e fidelidade, para aqueles que guardam sua aliança e seus preceitos.11 Por amor de vosso nome, Senhor, perdoai meu pecado, por maior que seja.12 Que advém ao homem que teme o Senhor? Deus lhe ensina o caminho que deve escolher.13 Viverá na felicidade, e sua posteridade possuirá a terra.14 O Senhor se torna íntimo dos que o temem, e lhes manifesta a sua aliança.15 Meus olhos estão sempre fixos no Senhor, porque ele livrará do laço os meus pés.16 Olhai-me e tende piedade de mim, porque estou só e na miséria.17 Aliviai as angústias do meu coração, e livrai-me das aflições.18 Vede minha miséria e meu sofrimento, e perdoai-me todas as faltas.19 Vede meus inimigos, são muitos, e com ódio implacável me perseguem.20 Defendei minha alma e livrai-me; não seja confundido eu que em vós me acolhi.21 Protejam-me a inocência e a integridade, porque espero em vós, Senhor.22 Ó Deus, livrai Israel de todas as suas angústias.