1 Vyučující, složený od Etana Ezrachitského.2 O milosrdenstvích Hospodinových na věky zpívati budu, od národu do pronárodu zvěstovati budu pravdu tvou ústy svými.3 Nebo jsem řekl: Na věky milosrdenství vzdělávati se bude, na nebi utvrdíš pravdu svou, o nížs řekl:4 Učinil jsem smlouvu s vyvoleným svým, přisáhl jsem Davidovi služebníku svému,5 Že až na věky utvrdím símě tvé, a vzdělám od národu do národu trůn tvůj. Sélah.6 Protož oslavují nebesa div tvůj, Hospodine, i pravdu tvou v shromáždění svatých.7 Nebo kdo na nebi přirovnán býti může Hospodinu? Kdo jest podobný Hospodinu mezi syny silných?8 Bůh i v shromáždění svatých strašlivý jest náramně, a hrozný nade všecky vůkol něho.9 Hospodine Bože zástupů, kdo jest jako ty, silný Hospodin? Nebo pravda tvá tobě přístojí všudy vůkol.10 Ty panuješ nad dutím moře; když se zdvihají vlny jeho, ty je skrocuješ.11 Ty jsi jako raněného potřel Egypt, a silným ramenem svým rozptýlil jsi nepřátely své.12 Tváť jsou nebesa, tvá také i země, okršlek i plnost jeho ty jsi založil.13 Půlnoční i polední strana, kteréž jsi ty stvořil, i Tábor a Hermon o tvém jménu zpívají.14 Tvé rámě jest přemocné, silná ruka tvá, a vyvýšená pravice tvá.15 Spravedlnost a soud jsou základem trůnu tvého, milosrdenství a pravda předcházejí tvář tvou.16 Blahoslavený lid, kterýž zná zvuk tvůj; tiť, Hospodine, v světle oblíčeje tvého choditi budou.17 Ve jménu tvém plésati budou každého dne, a v spravedlnosti tvé vyvýší se.18 Nebo sláva síly jejich ty jsi, a z milosti tvé k zvýšení přijde roh náš.19 Nebo štít náš jest Hospodinův, a svatého Izraelského král náš.20 Tehdy mluvě u vidění k svatému svému, řekl jsi: Složil jsem pomoc v reku udatném, zvýšil jsem vybraného z lidu.21 Nalezl jsem Davida služebníka svého, olejem svým svatým pomazal jsem ho.22 A protož budeť s ním stále ruka má, ano i ramenem svým posilovati ho budu.23 Nebudeť ho moci nuziti nepřítel, ani člověk nešlechetný trápiti.24 Nebo potru před tváří jeho protivníky jeho, a ty, kteříž ho nenávidí, porazím.25 Nadto pravda má a milosrdenství mé s ním bude, a ve jménu mém vyvýšen bude roh jeho.26 A vložím na moře ruku jeho, a na řeky pravici jeho.27 On volaje ke mně, dí: Ty jsi otec můj, Bůh silný můj a skála spasení mého.28 Já také za prvorozeného vystavím jej, a za vyššího králů zemských.29 Na věky zachovám jemu milosrdenství své, a smlouva s ním stálá bude.30 Učiním i to, aby na věky trvalo símě jeho, a trůn jeho jako dnové nebes.31 Jestliže by pak synové jeho opustili zákon můj, a v soudech mých nechodili,32 Jestliže by ustanovení mých poškvrnili, a přikázaní mých neostříhali:33 Tedy navštívím metlou přestoupení jejich, a trestáním nepravost jejich,34 Ale milosrdenství svého neodejmu od něho, aniž klamati budu proti pravdě své.35 Nepoškvrnímť smlouvy své, a toho, což vyšlo z úst mých, nezměním.36 Jednou jsem přisáhl skrze svatost svou, nesklamámť Davidovi,37 Že símě jeho na věky bude, a trůn jeho jako slunce přede mnou,38 Jako měsíc utvrzeno bude na věky, a jako svědkové na obloze hodnověrní.39 Ale ty jsi jej zavrhl a potupil, rozhněvals se na pomazaného svého.40 Zavrhl jsi smlouvu s služebníkem svým, povrhls korunu jeho na zem.41 Roztrhal jsi všecky ohrady jeho, a bašty jeho jsi rozválel.42 Derou jej všickni, kteříž tudy jdou; jest ku posměchu i sousedům svým.43 Vyvýšil jsi pravici protivníků jeho, obveselils všecky nepřátely jeho.44 Ztupils i ostří meče jeho, aniž jsi dal jemu, aby ostáti mohl v boji.45 Učinils přítrž okrase jeho, a trůn jeho svrhl jsi na zem.46 Ukrátil jsi dnů mladosti jeho, a hanbous jej přiodíl. Sélah.47 Až dokud, Hospodine? Na věky-liž se skrývati budeš? Tak-liž hořeti bude jako oheň prchlivost tvá?48 Rozpomeniž se na mne, jak kratičký jest věk můj. Zdaliž jsi pak nadarmo stvořil všecky syny lidské?49 Kdo z lidí může tak živ býti, aby neokusil smrti? Kdo vytrhne život svůj z hrobu? Sélah.50 Kdež jsou milosrdenství tvá první, ó Pane? Přísahuť jsi učinil Davidovi, v pravdě své.51 Pamatuj, Pane, na útržky činěné služebníkům tvým, a jak jsem já nosil v lůně svém potupu ode všech nejmocnějších národů,52 Jak jsou utrhali nepřátelé tvoji, Hospodine, jak jsou utrhali šlepějím pomazaného tvého. [ (Psalms 89:53) Budiž pochválen Hospodin na věky, Amen i Amen. ]

1 Hino de Etã, ezraíta. Cantarei, eternamente, as bondades do Senhor; minha boca publicará sua fidelidade de geração em geração.2 Com efeito, vós dissestes: A bondade é um edifício eterno. Vossa fidelidade firmastes no céu.3 Concluí, dizeis vós, uma aliança com o meu eleito; liguei-me por juramento a Davi, meu servo.4 Conservarei tua linhagem para sempre, manterei teu trono em todas as gerações.5 Senhor, os céus celebram as vossas maravilhosas obras, e na assembléia dos anjos a vossas fidelidade.6 Quem poderá, nas nuvens, igualar-se a Deus? Quem é semelhante ao Senhor entre os filhos de Deus?7 Terrível é Deus na assembléia dos santos, maior e mais tremendo que todos os que o cercam.8 Quem se compara a vós, Senhor, Deus dos exércitos? Sois forte, Senhor, e cheio de fidelidade.9 Dominais o orgulho do mar, amainais suas ondas revoltas.10 Calcastes Raab e o transportastes; com poderoso braço dispersastes vossos inimigos.11 Vossos são os céus e também a terra, vós que criastes o globo e tudo o que ele contém.12 O norte e o sul vós os fizestes; Tabor e Hermon em vosso nome exultam.13 Tendes o poder em vosso braço, a firmeza na mão, a autoridade em vossa destra.14 A justiça e o direito são o fundamento de vosso trono, a bondade e a fidelidade vos precedem.15 Feliz o povo que vos sabe louvar: caminha na luz de vossa face, Senhor.16 Vosso nome lhe é causa de contínua alegria, pela vossa justiça ele se glorifica,17 porque sois o esplendor de sua força, e é vosso favor que nos faz erguer a cabeça,18 pois no Senhor está o nosso escudo, e nosso rei no Santo de Israel.19 Outrora, em visão, falastes aos vossos santos e dissestes-lhes: Impus a coroa a um herói, escolhi meu eleito dentre o povo.20 Encontrei Davi, meu servidor, e o sagrei com a minha santa unção.21 Assistir-lhe-á sempre a minha mão, e meu braço o fortalecerá.22 Não o há de surpreender o inimigo, nem ousará oprimi-lo o malvado.23 Sob seus olhos esmagarei os seus contrários, serão feridos aqueles que o odeiam.24 Com ele ficarão minha fidelidade e bondade, pelo meu nome crescerá o seu poder.25 Estenderei a sua mão por sobre o mar, e a sua destra acima dos rios.26 Ele me invocará: Vós sois meu Pai, vós sois meu Deus e meu rochedo protetor.27 Por isso eu o constituirei meu primogênito, o mais excelso dentre todos os reis da terra.28 Assegurado lhe estará o favor eterno, e indissolúvel será meu pacto com ele.29 Dar-lhe-ei uma perpétua descendência, seu trono terá a duração dos céus.30 Se, porém, seus filhos abandonarem minha lei, se não observarem os meus preceitos,31 se violarem as minhas prescrições e não obedecerem às minhas ordens,32 eu punirei com vara a sua transgressão, e a sua falta castigarei com açoite.33 Mas não lhe retirarei o meu favor e não trairei minha promessa.34 não violarei minha aliança, não mudarei minha palavra dada.35 Jurei uma vez por todas pela minha santidade: a Davi não faltarei jamais.36 Sua posteridade permanecerá eternamente, e seu trono, como o sol, subsistirá diante de mim,37 como a lua que existirá sem fim, e o arco-íris, fiel testemunha nos céus.38 E, contudo, vós o repelistes e rejeitastes, gravemente vos irritastes contra aquele que vos é consagrado.39 Rompestes a aliança feita com o vosso servidor, lançastes por terra sua coroa,40 derrubastes todos os seus muros, arruinastes as suas fortalezas.41 Saquearam-no todos os transeuntes, e o escarneceram os seus vizinhos.42 A mão de seus inimigos exaltastes, de gozo enchestes todos os seus contrários.43 Embotastes o fio de sua espada, não o sustentastes na batalha.44 Fizestes terminar seu esplendor, por terra derrubastes o seu trono.45 Abreviastes a sua adolescência, e de ignomínia o cobristes.46 Até quando, Senhor? Até quando continuareis escondido? Até quando estará acesa a vossa cólera?47 Lembrai-vos como é curta a nossa vida, quão efêmeros os homens que criastes.48 Qual é o vivo que se livra da morte, ou pode subtrair a sua alma ao poder da morada dos mortos?49 Vossas bondades de outrora, ó Senhor, onde estão? E os juramentos que a Davi fizestes de fidelidade?50 Considerai, Senhor, a vergonha imposta aos vossos servidores. Levo em meu seio ultrajes das nações pagãs,51 insultos de vossos inimigos, Senhor, injúrias que lançam até nos passos daquele que vos é consagrado.52 Bendito seja o Senhor eternamente! Amém! Amém!