1 Přednímu z kantorů na gittit, synů Chóre, žalm.2 Jak jsou milí příbytkové tvoji, Hospodine zástupů!3 Žádostiva jest a velice touží duše má po síňcích Hospodinových; srdce mé, i tělo mé pléše k Bohu živému.4 Ano i ten vrabec nalezl sobě místo a vlaštovice hnízdo, v němž by schránila mladé své, při oltářích tvých, Hospodine zástupů, králi můj a Bože můj.5 Blahoslavení, kteříž přebývají v domě tvém, tiť tebe na věky chváliti budou. Sélah.6 Blahoslavený člověk, jehož síla jest Hospodin, a v jejichž srdci jsou stezky kroků jejich,7 Ti, kteříž jdouce přes údolí moruší, za studnici jej sobě pokládají, na něž i déšť požehnání přichází.8 Berou se houf za houfem, a ukazují se před Bohem na Sionu.9 Hospodine Bože zástupů, vyslyš modlitbu mou, pozoruj, ó Bože Jákobův. Sélah.10 Pavézo naše, popatř, ó Bože, a viz tvář pomazaného svého.11 Nebo lepší jest den v síňcích tvých, než jinde tisíc; zvolil jsem sobě raději u prahu seděti v domě Boha svého, nežli přebývati v stáncích bezbožníků.12 Nebo Hospodin Bůh jest slunce a pavéza; tuť milosti i slávy udílí Hospodin, aniž odepře čeho dobrého chodícím v upřímnosti. [ (Psalms 84:13) Hospodine zástupů, blahoslavený člověk, kterýž naději skládá v tobě. ]

1 Ao mestre de canto. Com a Gitiena. Salmo dos filhos de Coré. Como são amáveis as vossas moradas, Senhor dos exércitos!2 Minha alma desfalecida se consome suspirando pelos átrios do Senhor. Meu coração e minha carne exultam pelo Deus vivo.3 Até o pássaro encontra um abrigo, e a andorinha faz um ninho para pôr seus filhos. Ah, vossos altares, Senhor dos exércitos, meu rei e meu Deus!4 Felizes os que habitam em vossa casa, Senhor: aí eles vos louvam para sempre.5 Feliz o homem cujo socorro está em vós, e só pensa em vossa santa peregrinação.6 Quando atravessam o vale árido, eles o transformam em fontes, e a chuva do outono vem cobri-los de bênçãos.7 Seu vigor aumenta à medida que avançam, porque logo verão o Deus dos deuses em Sião.8 Senhor dos exércitos, escutai minha oração, prestai-me ouvidos, ó Deus de Jacó.9 Ó Deus, nosso escudo, olhai; vede a face daquele que vos é consagrado.10 Verdadeiramente, um dia em vossos átrios vale mais que milhares fora deles. Prefiro deter-me no limiar da casa de meu Deus a morar nas tendas dos pecadores.11 Porque o Senhor Deus é nosso sol e nosso escudo, o Senhor dá a graça e a glória. Ele não recusa os seus bens àqueles que caminham na inocência.12 Ó Senhor dos exércitos, feliz o homem que em vós confia.