1 Píseň a žalm Azafův.
2 Bože, neodmlčujž se, nečiň se neslyše, aniž se upokojuj, ó Bože silný.
3 Nebo aj, nepřátelé tvoji se bouří, a ti, kteříž tě v nenávisti mají, pozdvihují hlavy.
4 Chytře tajné rady proti lidu tvému skládají, a radí se proti těm, kteréž ty skrýváš,
5 Říkajíce: Poďte, a vyhlaďme je, ať nejsou národem, tak aby ani zpomínáno nebylo více jména Izraelova.
6 Jednomyslněť se na tom spolu snesli, i smlouvou se proti tobě zavázali,
7 Stánkové Idumejští a Izmaelitští, Moábští a Agarenští,
8 Gebálští a Ammonitští, a Amalechitští, Filistinští s obyvateli Tyrskými.
9 Ano i Assyrští spojili se s nimi, jsouce na ruku synům Lotovým. Sélah.
10 Učiniž jim jako Madianským, jako Zizarovi, a jako Jabínovi při potoku Císon,
11 Kteříž jsou do konce vyhlazeni v Endor, a učiněni hnůj země.
12 Nalož s nimi a s vůdci jejich jako s Gorébem, jako s Zébem, jako s Zebahem, a jako s Salmunou, se všemi knížaty jejich.
13 Neboť jsou řekli: Uvažme se dědičně v příbytky Boží.
14 Můj Bože, učiň to, ať jsou jako chumelice, a jako stéblo před větrem.
15 Jakož oheň spaluje les, a jako plamen zapaluje hory,
16 Tak ty je vichřicí svou stihej, a bouří svou ohrom je.
17 Naplň tváře jejich zahanbením, tak aby hledali jména tvého, Hospodine.
18 Nechať se hanbí a děsí na věčné časy, a ať potupu nesou a zahynou. [ (Psalms 83:19) A tak ať poznají, že ty, kterýž sám jméno máš Hospodin, jsi nejvyšší nade vší zemí. ]
1 Cântico. Salmo de Asaf Senhor, não fiqueis silencioso, não permaneçais surdo, nem insensível, ó Deus.
2 Porque eis que se tumultuam vossos inimigos, levantam a cabeça aqueles que vos odeiam.
3 Urdem tramas para o vosso povo, conspiram contra vossos protegidos.
4 Vinde, dizem eles, exterminemo-lo dentre os povos, desapareça a própria lembrança do nome de Israel.
5 Com efeito, eles conspiram de comum acordo e contra vós fazem coalizão:
6 os nômades de Edom e os ismaelitas, Moab e os agarenos,
7 Gebal, Amon e Amalec, a Filistéia com as gentes de Tiro.
8 Também os assírios a eles se uniram, e aos filhos de Lot ofereceram a sua força.
9 Tratai-os como Madiã e Sísara, e Jabin junto à torrente de Cison!
10 Eles pereceram todos em Endor e serviram de adubo para a terra.
11 Tratai seus chefes como Oreb e Zeb; como Zebéia e Sálmana, seus príncipes,
12 que disseram: Tomemos posse das terras onde Deus reside.
13 Ó meu Deus, fazei deles como folhas que o turbilhão revolve, como a palha carregada pelo vento,
14 Como o fogo que devora a mata, como a labareda que incendeia os montes;
15 Persegui-os com a vossa tempestade, apavorai-os com o vosso furacão.
16 Cobri-lhes a face da ignomínia, para que, vencidos, busquem, Senhor, o vosso nome.
17 Enchei-os de vergonha e de humilhação eternas, que eles pereçam confundidos.
18 E que reconheçam que só vós, cujo nome é Senhor, sois o Altíssimo sobre toda a terra.