1 Přednímu z kantorů, služebníka Hospodinova Davida.2 Převrácenost bezbožníka pojišťuje u vnitřnosti srdce mého, že není žádné bázně Boží před očima jeho.3 Nebo mu ona pochlebuje před očima jeho, aby vykonal nepravost svou až do zošklivení.4 Slova úst jeho jsou nepravá a lstivá, přestal srozumívati, aby dobře činil.5 Nepravost smýšlí i na ložci svém, ustavuje se na cestě nedobré, zlého se nevaruje.6 Hospodine, až do nebes milosrdenství tvé, pravda tvá až do nejvyšších oblaků.7 Spravedlnost tvá jako nejvyšší hory, soudové tvoji jako hlubokost nesmírná; lidi i hovada sám zachováváš, Hospodine.8 Jak převelmi drahé jest milosrdenství tvé, Bože, a protož synové lidští v stínu křídel tvých doufají.9 Tučností domu tvého rozvlažováni bývají, a potokem rozkoší svých napájíš je.10 Nebo u tebe jest studnice života, a v světle tvém světlo vidíme.11 Rozprostři milosrdenství své na ty, kteříž tebe znají, a spravedlnost tvou na upřímé srdcem.12 Nechažť nedotírá na mne noha pyšných, a ruka bezbožníků ať mne nezavozuje. [ (Psalms 36:13) Tam, kdež padají činitelé nepravosti, poraženi bývají, a nemohou povstati. ]

1 Ao mestre de canto. De Davi, servo do Senhor. A iniqüidade fala ao ímpio no seu coração; não existe o temor a Deus ante os seus olhos,2 porque ele se gloria de que sua culpa não será descoberta nem detestada por ninguém.3 Suas palavras são más e enganosas; renunciou a proceder sabiamente e a fazer o bem.4 Em seu leito ele medita o crime, anda pelo mau caminho, não detesta o mal.5 Senhor, vossa bondade chega até os céus, vossa fidelidade se eleva até as nuvens.6 Vossa justiça é semelhante às montanhas de Deus, vossos juízos são profundos como o mar. Vós protegeis, Senhor, os homens como os animais.7 Como é preciosa a vossa bondade, ó Deus! À sombra de vossas asas se refugiam os filhos dos homens.8 Eles se saciam da abundância de vossa casa, e lhes dais de beber das torrentes de vossas delícias,9 porque em vós está a fonte da vida, e é na vossa luz que vemos a luz.10 Continuai a dar vossa bondade aos que vos honram, e a vossa justiça aos retos de coração.11 Não me calque o pé do orgulhoso, não me faça fugir a mão do pecador.12 Eis que caíram os fautores da iniqüidade, foram prostrados para não mais se erguer.