1 Přednímu z kantorů na šušan eduth, zlatý žalm Davidův, k vyučování,2 Když válku vedl proti Syrii Naharaim, a proti Syrii Soba, kdyžto navrátil se Joáb, pobiv Idumejských v údolí slaném dvanácte tisíců.3 Bože, zavrhl jsi byl nás, roztrhls nás a hněvals se, navratiž se zase k nám.4 Zatřásl jsi byl zemí a roztrhls ji, uzdraviž rozsedliny její, neboť se chvěje.5 Ukazoval jsi lidu svému tvrdé věci, napájels nás vínem zkormoucení.6 Ale nyní dal jsi těm, kteříž se tebe bojí, korouhev, aby ji vyzdvihli pro pravdu tvou. Sélah.7 Ať jsou vysvobozeni milí tvoji, zachovávejž jich pravicí svou, a vyslyš mne.8 Bůh mluvil skrze svatost svou, veseliti se budu, budu děliti Sichem, a údolí Sochot rozměřím.9 Můjť jest Galád, můj i Manasses, a Efraim síla hlavy mé, Juda učitel můj.10 Moáb medenice k umývání mému, na Edoma uvrhu obuv svou, proti mně, Palestino, trub.11 Kdo mne uvede do města ohraženého? Kdo mne zprovodí až do Idumee?12 Zdali ne ty, ó Bože, kterýž jsi nás byl zavrhl, a nevycházels, Bože, s vojsky našimi? [ (Psalms 60:13) Uděliž nám pomoci před nepřítelem, nebo marná jest pomoc lidská. ] [ (Psalms 60:14) V Bohu udatně sobě počínati budeme, a onť pošlapá nepřátely naše. ]

1 Ao mestre de canto. Conforme: A lei é como o lírio. Poema didático de Davi, quando guerreou contra os sírios da Mesopotâmia e os sírios de Soba e quando Joab, voltando, derrotou doze mil edomitas no vale do Sal. Ó Deus, vós nos rejeitastes, rompestes nossas fileiras, estais irado; restabelecei-nos.2 Fizestes nossa terra tremer e a fendestes; reparai suas brechas, pois ela vacila.3 Impusestes duras provas ao vosso povo, fizestes-nos sorver um vinho atordoante.4 Mas aos que vos temem destes um estandarte, a fim de que das flechas escapassem.5 Para que vossos amigos fiquem livres, ajudai-nos com vossa destra, ouvi-nos.6 Deus falou no seu santuário: Triunfarei, repartindo Siquém; medirei com o cordel o vale de Sucot.7 Minha é a terra de Galaad, minha a de Manassés; Efraim é o elmo de minha cabeça; Judá, o meu cetro;8 Moab é a bacia em que me lavo. Sobre Edom atirarei minhas sandálias, cantarei vitória sobre a Filistéia.9 Quem me conduzirá à cidade fortificada? Quem me levará até Edom?10 Quem, senão vós, ó Deus, que nos repelistes e já não saís à frente de nossas forças?11 Dai-nos auxílio contra o inimigo, porque é vão qualquer socorro humano.12 Com o auxílio de Deus faremos proezas, ele abaterá nossos inimigos.