1 Av David; en salme. Herren sa til min herre: Sett dig ved min høire hånd, til jeg får lagt dine fiender til skammel for dine føtter!

2 Ditt veldes kongestav skal Herren utstrekke fra Sion! hersk midt iblandt dine fiender!

3 Ditt folk møter villig frem på ditt veldes dag; i hellig prydelse kommer din ungdom til dig, som dugg ut av morgenrødens skjød.

4 Herren har svoret, og han skal ikke angre det: Du er prest evindelig efter Melkisedeks vis.

5 Herren ved din høire hånd knuser konger på sin vredes dag.

6 Han holder dom iblandt hedningene, fyller op med lik, knuser hoder over den vide jord.

7 Av bekken drikker han på veien, derfor løfter han høit sitt hode.

1 Davidův žalm. Řekl Hospodin Pánu mému: Seď na pravici mé, dokudž nepoložím nepřátel tvých za podnože noh tvých.

2 Berlu moci tvé vyšle Hospodin z Siona, řka: Panuj u prostřed nepřátel svých.

3 Lid tvůj dobrovolný v den boje tvého v ozdobě svatosti, z života hned v svitání jako rosa plod tvůj bude.

4 Přisáhl Hospodin, a nebude želeti toho, řka: Ty jsi kněz na věky podlé řádu Melchisedechova.

5 Pán po pravici tvé potře v den hněvu svého krále.

6 Soud činiti bude mezi národy, porážku hroznou učiní, potře i hlavu panující nad mnohými krajinami.

7 Z potoka na cestě píti bude, a protož povýší hlavy.