1 Til sangmesteren, med strengelek; efter Sjeminit*; en salme av David. / {* kanskje en viss toneart, 1KR 15, 21.}

2 Herre, straff mig ikke i din vrede og tukt mig ikke i din harme!

3 Vær mig nådig, Herre! for jeg er bortvisnet. Helbred mig, Herre! for mine ben er forferdet,

4 og min sjel er såre forferdet; og du, Herre, hvor lenge?

5 Vend om, Herre, utfri min sjel, frels mig for din miskunnhets skyld!

6 For i døden kommer ingen dig i hu; hvem vil prise dig i dødsriket?

7 Jeg er trett av mine sukk, jeg gjennembløter min seng hver natt; med mine tårer væter jeg mitt leie.

8 Borttæret av sorg er mitt øie; det er eldet for alle mine fienders skyld.

9 Vik fra mig, alle I som gjør urett! For Herren har hørt min gråts røst,

10 Herren har hørt min inderlige begjæring, Herren tar imot min bønn.

11 Alle mine fiender skal bli til skamme og såre forferdet; de skal vike tilbake, bli til skamme i et øieblikk.

1 Přednímu kantoru na neginot, k nízkému zpěvu, žalm Davidův.

2 Hospodine, netresci mne v hněvě svém, ani v prchlivosti své kárej mne.

3 Smiluj se nade mnou, Hospodine, neboť jsem zemdlený; uzdrav mne, Hospodine, nebo ztrnuly kosti mé.

4 Ano i duše má předěšena jest náramně, ty pak, Hospodine, až dokavad?

5 Navratiž se, Hospodine, a vytrhni duši mou; spomoz mi pro milosrdenství své.

6 Nebo mrtví nezpomínají na tebe, a v hrobě kdo tě bude oslavovati?

7 Ustávám v úpění svém, ložce své každé noci svlažuji, slzami svými postel svou smáčím.

8 Sškvrkla se zámutkem tvář má, sstarala se příčinou všech nepřátel mých.

9 Odstuptež ode mne všickni činitelé nepravosti; neboť jest vyslyšel Hospodin hlas pláče mého.

10 Vyslyšel Hospodin pokornou modlitbu mou, Hospodin modlitbu mou přijal. [ (Psalms 6:11) Nechažť se zastydí a předěsí zřejmě všickni nepřátelé moji, nechažť jsou zpět obráceni a rychle zahanbeni. ]