1 Til sangmesteren, efter Gittit*; av Korahs barn; en salme. / {* SLM 8, 1.}

2 Hvor elskelige dine boliger er, Herre, hærskarenes Gud!

3 Min sjel lenges, ja vansmekter av lengsel efter Herrens forgårder; mitt hjerte og mitt kjød roper med fryd til den levende Gud.

4 Spurven har jo funnet sig et hus, og svalen et rede hvor den har lagt sine unger - dine alter, Herre, hærskarenes Gud, min konge og min Gud!

5 Salige er de som bor i ditt hus; de skal stadig love dig. Sela.

6 Salig er det menneske som har sin styrke i dig, de hvis hu står til de jevne veier*. / {* d.e. veiene til Guds hus.}

7 Når de vandrer gjennem tåredalen, gjør de den til en kildevang, og høstregnet dekker den med velsignelse*. / {* d.e. endog de største trengsler blir dem til velsignelse.}

8 De går frem fra kraft til kraft, de treder frem for Gud på Sion.

9 Herre, Gud, hærskarenes Gud, hør min bønn! Vend øret til, Jakobs Gud! Sela.

10 Gud, vårt skjold, se til og sku din salvedes åsyn!

11 For en dag i dine forgårder er bedre enn ellers tusen; jeg vil heller stå ved dørtreskelen i min Guds hus enn bo i ugudelighets telt.

12 For Gud Herren er sol og skjold, Herren gir nåde og ære; han nekter ikke dem noget godt som vandrer i uskyld.

13 Herre, hærskarenes Gud, salig er det menneske som setter sin lit til dig.

1 Přednímu z kantorů na gittit, synů Chóre, žalm.

2 Jak jsou milí příbytkové tvoji, Hospodine zástupů!

3 Žádostiva jest a velice touží duše má po síňcích Hospodinových; srdce mé, i tělo mé pléše k Bohu živému.

4 Ano i ten vrabec nalezl sobě místo a vlaštovice hnízdo, v němž by schránila mladé své, při oltářích tvých, Hospodine zástupů, králi můj a Bože můj.

5 Blahoslavení, kteříž přebývají v domě tvém, tiť tebe na věky chváliti budou. Sélah.

6 Blahoslavený člověk, jehož síla jest Hospodin, a v jejichž srdci jsou stezky kroků jejich,

7 Ti, kteříž jdouce přes údolí moruší, za studnici jej sobě pokládají, na něž i déšť požehnání přichází.

8 Berou se houf za houfem, a ukazují se před Bohem na Sionu.

9 Hospodine Bože zástupů, vyslyš modlitbu mou, pozoruj, ó Bože Jákobův. Sélah.

10 Pavézo naše, popatř, ó Bože, a viz tvář pomazaného svého.

11 Nebo lepší jest den v síňcích tvých, než jinde tisíc; zvolil jsem sobě raději u prahu seděti v domě Boha svého, nežli přebývati v stáncích bezbožníků.

12 Nebo Hospodin Bůh jest slunce a pavéza; tuť milosti i slávy udílí Hospodin, aniž odepře čeho dobrého chodícím v upřímnosti. [ (Psalms 84:13) Hospodine zástupů, blahoslavený člověk, kterýž naději skládá v tobě. ]