1 Lov Herren! For det er godt å lovsynge vår Gud, det er liflig, lovsang sømmer sig.

2 Herren bygger Jerusalem, de bortdrevne av Israel samler han.

3 Han helbreder dem som har et sønderknust hjerte, og forbinder deres smertefulle sår.

4 Han fastsetter stjernenes tall, han gir dem alle navn.

5 Vår Herre er stor og rik på kraft; på hans forstand er det intet mål.

6 Herren holder de saktmodige oppe, bøier de ugudelige ned til jorden.

7 Svar Herren med takksigelse, lovsyng vår Gud til citar,

8 ham som dekker himmelen med skyer, som lager regn for jorden, som lar gress spire frem på fjellene!

9 Han gir feet dets føde, ravneungene som roper.

10 Han har ikke lyst til hestens styrke, han har ikke behag i mannens ben.

11 Herren har behag i dem som frykter ham, som venter på hans miskunnhet.

12 Pris Herren, Jerusalem, lov din Gud, Sion!

13 For han har gjort dine portstenger faste, han har velsignet dine barn i dig.

14 Han er den som gir dine grenser fred, metter dig med den beste hvete.

15 Han er den som sender sin tale til jorden; såre hastig løper hans ord.

16 Han er den som gir sne som ull, strør ut rim som aske.

17 Han kaster sin is ut som småstykker; hvem kan stå for hans kulde?

18 Han sender sitt ord og smelter dem; han lar sin vind blåse, da rinner vannene.

19 Han kunngjorde Jakob sitt ord, Israel sine bud og sine lover;

20 så har han ikke gjort mot noget hedningefolk, og lover* kjenner de ikke. Halleluja! / {* d.e. Guds lover.}

1 Chvalte Hospodina, nebo dobré jest zpívati žalmy Bohu našemu, nebo rozkošné jest, a ozdobná jest chvála.

2 Stavitel Jeruzaléma Hospodin, rozptýlený lid Izraelský shromažďuje,

3 Kterýž uzdravuje skroušené srdcem, a uvazuje bolesti jejich,

4 Kterýž sčítá počet hvězd, a každé z nich ze jména povolává.

5 Velikýť jest Pán náš, a nesmírný v síle; rozumnosti jeho není počtu.

6 Pozdvihuje pokorných Hospodin, ale bezbožné snižuje až k zemi.

7 Zpívejte Hospodinu s díkčiněním, zpívejte žalmy Bohu našemu na citaře,

8 Kterýž zastírá nebesa hustými oblaky, nastrojuje zemi déšť, a vyvodí trávu na horách.

9 Kterýž dává hovadům potravu jejich, i mladým krkavcům, kteříž volají k němu.

10 Nemáť v síle koně zalíbení, aniž se kochá v lejtkách muže udatného.

11 Líbost má Hospodin v těch, kteříž se ho bojí, a kteříž doufají v milosrdenství jeho.

12 Chval, Jeruzaléme, Hospodina, chval Boha svého, Sione.

13 Nebo on utvrzuje závory bran tvých, požehnání udílí synům tvým u prostřed tebe.

14 On působí v končinách tvých pokoj, a bělí pšeničnou nasycuje tě.

15 On když vysílá na zemi rozkaz svůj, velmi rychle k vykonání běží slovo jeho.

16 Onť dává sníh jako vlnu, jíním jako popelem posýpá.

17 Hází ledem svým jako skyvami; před zimou jeho kdo ostojí?

18 Vysílaje slovo své, rozpouští je; hned jakž povane větrem svým, anť tekou vody.

19 Zvěstuje slovo své Jákobovi, ustanovení svá a soudy své Izraelovi.

20 Neučinilť tak žádnému národu, a protož soudů jeho nepoznali. Halelujah.