1 Av David. Hjelp mig til min rett, Herre! for jeg har vandret i min uskyld, og på Herren stoler jeg uten å vakle.

2 Prøv mig, Herre, og gransk mig, ransak mine nyrer og mitt hjerte!

3 For din miskunnhet er for mine øine, og jeg vandrer i din trofasthet.

4 Jeg sitter ikke hos løgnere og kommer ikke sammen med listige folk.

5 Jeg hater de ondes forsamling og sitter ikke hos de ugudelige.

6 Jeg tvetter mine hender i uskyld og vil gjerne ferdes om ditt alter, Herre,

7 for å synge med lovsangs røst og fortelle alle dine undergjerninger.

8 Herre, jeg elsker ditt huses bolig, det sted hvor din herlighet bor.

9 Rykk ikke min sjel bort med syndere eller mitt liv med blodgjerrige menn,

10 som har skam i sine hender og sin høire hånd full av bestikkelse!

11 Men jeg vandrer i min uskyld; forløs mig og vær mig nådig!

12 Min fot står på jevn jord; i forsamlingene skal jeg love Herren.

1 Žalm Davidův. Suď mne, Hospodine, nebo já v upřímnosti své chodím, a v tě Hospodina doufám, nepohnuť se.

2 Zprubujž mne, Hospodine, a zkus mne, přepal ledví má i srdce mé.

3 Milosrdenství tvé zajisté před očima mýma jest, a chodím stále v pravdě tvé.

4 S lidmi marnými nesedám, a s pokrytci v spolek nevcházím.

5 V nenávisti mám shromáždění zlostníků, a s bezbožnými se neusazuji.

6 Umývám v nevinnosti ruce své, postavuji se při oltáři tvém, Hospodine,

7 Abych tě hlasitě chválil, a vypravoval všecky divné skutky tvé.

8 Hospodine, jáť miluji obydlí domu tvého, a místo příbytku slávy tvé.

9 Nezahrnujž s hříšnými duše mé, a s lidmi vražedlnými života mého,

10 V jejichž rukou jest nešlechetnost, a pravice jejich vzátků plná.

11 Já pak v upřímnosti své chodím, vykupiž mne, a smiluj se nade mnou.

12 Noha má stojí na rovině, v shromážděních svatých dobrořečiti budu Hospodinu.