1 Juble, I rettferdige, i Herren! For de opriktige sømmer sig lovsang.
2 Pris Herren med citar, lovsyng ham til tistrenget harpe!
3 Syng en ny sang for ham, spill liflig med frydesang!
4 For Herrens ord er sant, og all hans gjerning er trofast.
5 Han elsker rettferdighet og rett; jorden er full av Herrens miskunnhet.
6 Himlene er skapt ved Herrens ord, og all deres hær ved hans munns ånde.
7 Han samler havets vann som en dynge, han legger de dype vann i forrådshus.
8 All jorden frykte for Herren, for ham beve alle de som bor på jorderike!
9 For han talte, og det skjedde; han bød, og det stod der.
10 Herren omstøter hedningenes råd, han gjør folkenes tanker til intet.
11 Herrens råd står fast evindelig, hans hjertes tanker fra slekt til slekt.
12 Salig er det folk hvis Gud Herren er, det folk han har utvalgt til sin arv.
13 Fra himmelen skuer Herren ned han ser alle menneskenes barn.
14 Fra det sted hvor han bor, ser han ned til alle dem som bor på jorden,
15 han som har skapt deres hjerter alle sammen, han som gir akt på alle deres gjerninger.
16 En konge frelses ikke ved sin store makt, en helt reddes ikke ved sin store kraft.
17 Hesten er ikke å stole på til frelse, og med sin store styrke redder den ikke.
18 Se, Herrens øie ser til dem som frykter ham, som bier på hans miskunnhet,
19 for å utfri deres sjel fra døden og holde dem i live i hungersnød.
20 Vår sjel bier på Herren; han er vår hjelp og vårt skjold.
21 For i ham fryder vårt hjerte sig, fordi vi setter vår lit til hans hellige navn.
22 Din miskunnhet, Herre, være over oss, således som vi håper på dig!
1 Veselte se spravedliví v Hospodinu, na upříméť přísluší chválení.
2 Oslavujte Hospodina na harfě, na loutně, a na nástroji o desíti strunách, žalmy zpívejte jemu.
3 Zpívejte jemu píseň novou, a huďte dobře a zvučně.
4 Nebo pravé jest slovo Hospodinovo, a všeliké dílo jeho stálé.
5 Milujeť spravedlnost a soud, milosrdenství Hospodinova plná jest země.
6 Slovem Hospodinovým nebesa učiněna jsou, a duchem úst jeho všecko vojsko jejich.
7 Onť shrnul jako na hromadu vody mořské, a složil na poklad propasti.
8 Boj se Hospodina všecka země, děstež se před ním všickni obyvatelé okršlku zemského.
9 Nebo on řekl, a stalo se, on rozkázal, a postavilo se.
10 Hospodin ruší rady národů, a v nic obrací přemyšlování lidská.
11 Rada pak Hospodinova na věky trvá, myšlení srdce jeho od národu do pronárodu.
12 Blahoslavený národ, kteréhož Hospodin jest Bohem jeho, lid ten, kterýž sobě on vyvolil za dědictví.
13 Hospodin patře s nebe, vidí všecky syny lidské,
14 Z příbytku trůnu svého dohlédá ke všechněm obyvatelům země.
15 Ten, kterýž stvořil srdce jednoho každého z nich, spatřuje všecky skutky jejich.
16 Nebývá král zachován skrze mnohý zástup, ani udatný rek vysvobozen skrze velikou moc svou.
17 Oklamavatelný jest kůň k spomožení, aniž ve množství síly své vytrhuje.
18 Aj, oči Hospodinovy patří na ty, kteříž se ho bojí, a na ty, kteříž očekávají milosrdenství jeho,
19 Aby vyprostil od smrti duše jejich, a živil je v čas hladu.
20 Duše naše očekává na Hospodina, on jest spomožení naše, a pavéza naše.
21 V něm zajisté rozveselí se srdce naše, nebo ve jménu jeho svatém naději skládáme.
22 Budiž milosrdenství tvé nad námi, Hospodine, jakož naději máme v tobě.