1 Av Salomo. Gud, gi kongen dine dommer og kongesønnen din rettferdighet!
2 Han skal dømme ditt folk med rettferdighet og dine elendige med rett.
3 Fjellene skal bære fred for folket, og haugene for rettferdighets skyld.
4 Han skal dømme de elendige blandt folket, han skal frelse den fattiges barn og knuse voldsmannen.
5 De skal frykte dig, så lenge solen er til, og så lenge månen skinner, fra slekt til slekt.
6 Han skal komme ned som regn på en nyslått eng, lik en regnskur, som væter jorden.
7 I hans dager skal den rettferdige blomstre, og det skal være megen fred, inntil månen ikke er mere.
8 Og han skal herske fra hav til hav og fra elven inntil jordens ender.
9 For hans åsyn skal de som bor i ørkenene, bøie kne, og hans fiender skal slikke støv.
10 Kongene fra Tarsis og øene skal komme med gaver, kongene fra Sjeba og Seba frembære skatt.
11 Alle konger skal falle ned for ham, alle hedninger skal tjene ham.
12 For han skal frelse den fattige som roper, og den elendige som ingen hjelper har.
13 Han skal spare den ringe og fattige, og frelse de fattiges sjeler.
14 Han skal forløse deres sjel fra undertrykkelse og fra vold, og deres blod skal være dyrt i hans øine.
15 Og de skal leve og gi ham av Sjebas gull og alltid bede for ham; hele dagen skal de love ham.
16 Det skal bli overflod av korn i landet på fjellenes topp, dets frukt skal suse som Libanon, og det skal fremblomstre folk av byene som gresset på jorden.
17 Hans navn skal bli til evig tid; så lenge solen skinner, skal hans navn skyte friske skudd, og de skal velsigne sig ved ham; alle hedninger skal prise ham salig.
18 Lovet være Gud Herren, Israels Gud, han, den eneste som gjør undergjerninger!
19 Og lovet være hans herlighets navn til evig tid, og all jorden bli full av hans herlighet! Amen, amen.
20 Ende på Davids, Isais sønns bønner.
1 Šalomounovi. Bože, soudy své králi dej, a spravedlnost svou synu královu,
2 Aby soudil lid tvůj v spravedlnosti a chudé tvé v pravosti.
3 Hory přinesou pokoj lidu i pahrbkové v spravedlnosti.
4 Souditi bude chudé z lidu, a vysvobodí syny nuzného, násilníka pak potře.
5 Báti se budou tebe, dokudž slunce a měsíc trvati bude, od národu až do pronárodu.
6 Jako když sstupuje déšť na přisečenou trávu, a jako tiší déšťové skrápějící zemi:
7 Tak zkvete ve dnech jeho spravedlivý, a bude hojnost pokoje, dokud měsíce stává.
8 Panovati bude od moře až k moři, a od řeky až do končin země.
9 Před ním skláněti se budou obyvatelé pustin vyprahlých, a nepřátelé jeho prach lízati budou.
10 Králové při moři a z ostrovů pocty mu přinesou, králové Šebejští a Sabejští dary obětovati budou.
11 Nadto klaněti se jemu budou všickni králové, všickni národové jemu sloužiti budou.
12 Nebo vytrhne nuzného, volajícího a nátisk trpícího, kterýž nemá spomocníka.
13 Smiluje se nad bídným a potřebným, a duše nuzných spasí.
14 Od lsti a násilí vysvobodí duši jejich; neboť jest drahá krev jejich před očima jeho.
15 Budeť dlouhověký, a dávati mu budou zlato Arabské, a ustavně za něj se modliti, na každý den jemu dobrořečiti budou.
16 Když se vrže hrst obilí do země na vrchu hor, klátiti se budou jako Libán klasové jeho, a kvésti budou měšťané jako byliny země.
17 Jméno jeho bude na věky; dokudž slunce trvá, děditi bude jméno jeho. A požehnání sobě dávajíce v něm všickni národové, budou ho blahoslaviti.
18 Požehnaný Hospodin Bůh, Bůh Izraelský, kterýž sám činí divné věci,
19 A požehnané jméno slávy jeho na věky. Budiž také naplněna slávou jeho všecka země, Amen i Amen.
20 Skonávají se modlitby Davidovy, syna Izai.