1 Halelujah. Oslavujte Hospodina, nebo dobrý jest, nebo na věky milosrdenství jeho.
2 Kdo může vymluviti nesmírnou moc Hospodinovu, a vypraviti všecku chválu jeho?
3 Blahoslavení, kteříž ostříhají soudu, a činí spravedlnost každého času.
4 Pamatuj na mne, Hospodine, pro milost k lidu svému, navštěv mne spasením svým,
5 Abych užíval dobrých věcí s vyvolenými tvými, a veselil se veselím národu tvého, a chlubil se spolu s dědictvím tvým.
6 Zhřešili jsme i s otci svými, neprávě jsme činili, a bezbožnost páchali.
7 Otcové naši v Egyptě nerozuměli předivným skutkům tvým, aniž pamatovali na množství milosrdenství tvých, ale odporni byli při moři, při moři Rudém.
8 A však vysvobodil je pro jméno své, aby v známost uvedl moc svou.
9 Nebo přimluvil moři Rudému, a vyschlo; i provedl je skrze hlubiny, jako po poušti.
10 A tak zachoval je od ruky toho, jenž jich nenáviděl, a vyprostil je z ruky nepřítele.
11 V tom přikryly vody ty, kteříž je ssužovali, nezůstalo ani jednoho z nich.
12 A ačkoli věřili slovům jeho, a zpívali chválu jeho,
13 Však rychle zapomenuli na skutky jeho, a nečekali na radu jeho;
14 Ale jati jsouce žádostí na poušti, pokoušeli Boha silného na pustinách.
15 I dal jim, čehož se jim chtělo, a však dopustil hubenost na život jejich.
16 Potom, když horlili proti Mojžíšovi v vojště, a Aronovi, svatému Hospodinovu,
17 Otevřevši se země, požřela Dátana, a přikryla zběř Abironovu.
18 A roznícen byl oheň na rotu jejich, plamen spálil bezbožníky.
19 Udělali i tele na Orébě, a skláněli se slitině.
20 A změnivše slávu svou v podobiznu vola, jenž jí trávu,
21 Zapomněli na Boha silného, spasitele svého, kterýž činil veliké věci v Egyptě.
22 A předivné v zemi Chamově, přehrozné při moři Rudém.
23 Pročež řekl, že je vypléní, kdyby se byl Mojžíš, vyvolený jeho, nepostavil v té mezeře před ním, a neodvrátil prchlivosti jeho, aby nehubil.
24 Za tím zošklivili sobě zemi žádanou, nevěříce slovu jeho.
25 A repcíce v staních svých, neposlouchali hlasu Hospodinova.
26 A protož pozdvihl ruky své proti nim, aby je rozmetal po poušti,
27 A aby rozptýlil símě jejich mezi pohany, a rozehnal je do zemí.
28 Spřáhli se také byli s modlou Belfegor, a jedli oběti mrch.
29 A tak dráždili Boha skutky svými, až se na ně obořila rána,
30 Až se postavil Fínes, a pomstu vykonal, i přetržena jest rána ta.
31 Což jest mu počteno za spravedlnost od národu do pronárodu, a až na věky.
32 Opět ho byli popudili při vodách sváru, až se i Mojžíšovi zle stalo pro ně.
33 Nebo k hořkosti přivedli ducha jeho, a pronesl ji rty svými.
34 K tomu nevyplénili ani národů těch, o kterýchž jim byl Hospodin poručil,
35 Ale směšujíce se s těmi národy, naučili se skutkům jejich,
36 A sloužili modlám jejich, kteréž jim byly osídlem.
37 Obětovali zajisté syny své a dcery své ďáblům.
38 A vylili krev nevinnou, krev synů svých a dcer svých, kteréž obětovali trapidlům Kananejským, tak že poškvrněna jest země těmi vraždami.
39 I zmazali se skutky svými, a smilnili činy svými.
40 Protož rozpáliv se v prchlivosti Hospodin na lid svůj, v ošklivost vzal dědictví své.
41 A vydal je v ruce pohanů. I panovali nad nimi ti, jenž je v nenávisti měli,
42 A utiskali je nepřátelé jejich, tak že sníženi jsou pod ruku jejich.
43 Mnohokrát je vysvobozoval, oni však popouzeli ho radou svou, pročež potlačeni jsou pro nepravost svou.
44 A však patřil na úzkost jejich, a slyšel křik jejich.
45 Nebo se rozpomenul na smlouvu svou s nimi, a želel toho podlé množství milosrdenství svých,
46 Tak že naklonil k nim lítostí všecky, kteříž je u vězení drželi.
47 Zachovej nás, Hospodine Bože náš, a shromažď nás z těch pohanů, abychom slavili jméno tvé svaté, a chlubili se v chvále tvé.
48 Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský od věků až na věky. Na to rciž všecken lid: Amen, Halelujah.
1 Praise ye Jehovah.
Oh give thanks unto Jehovah; for he is good;
For his lovingkindness endureth forever.
2 Who can utter the mighty acts of Jehovah,
Or show forth all his praise?
3 Blessed are they that keep justice,
And he that doeth righteousness at all times.
4 Remember me, O Jehovah, with the favor that thou bearest unto thy people;
Oh visit me with thy salvation,
5 That I may see the prosperity of thy chosen,
That I may rejoice in the gladness of thy nation,
That I may glory with thine inheritance.
6 We have sinned with our fathers,
We have committed iniquity, we have done wickedly.
7 Our fathers understood not thy wonders in Egypt;
They remembered not the multitude of thy lovingkindnesses,
But were rebellious at the sea, even at the Red Sea.
8 Nevertheless he saved them for his name’s sake,
That he might make his mighty power to be known.
9 He rebuked the Red Sea also, and it was dried up:
So he led them through the depths, as through a wilderness.
10 And he saved them from the hand of him that hated them,
And redeemed them from the hand of the enemy.
11 And the waters covered their adversaries;
There was not one of them left.
12 Then believed they his words;
They sang his praise.
13 They soon forgat his works;
They waited not for his counsel,
14 But lusted exceedingly in the wilderness,
And tempted God in the desert.
15 And he gave them their request,
But sent leanness into their soul.
16 They envied Moses also in the camp,
And Aaron the saint of Jehovah.
17 The earth opened and swallowed up Dathan,
And covered the company of Abiram.
18 And a fire was kindled in their company;
The flame burned up the wicked.
19 They made a calf in Horeb,
And worshipped a molten image.
20 Thus they changed their glory
For the likeness of an ox that eateth grass.
21 They forgat God their Saviour,
Who had done great things in Egypt,
22 Wondrous works in the land of Ham,
And terrible things by the Red Sea.
23 Therefore he said that he would destroy them,
Had not Moses his chosen stood before him in the breach,
To turn away his wrath, lest he should destroy them.
24 Yea, they despised the pleasant land,
They believed not his word,
25 But murmured in their tents,
And hearkened not unto the voice of Jehovah.
26 Therefore he sware unto them,
That he would overthrow them in the wilderness,
27 And that he would overthrow their seed among the nations,
And scatter them in the lands.
28 They joined themselves also unto Baal-peor,
And ate the sacrifices of the dead.
29 Thus they provoked him to anger with their doings;
And the plague brake in upon them.
30 Then stood up Phinehas, and executed judgment;
And so the plague was stayed.
31 And that was reckoned unto him for righteousness,
Unto all generations for evermore.
32 They angered him also at the waters of Meribah,
So that it went ill with Moses for their sakes;
33 Because they were rebellious against his spirit,
And he spake unadvisedly with his lips.
34 They did not destroy the peoples,
As Jehovah commanded them,
35 But mingled themselves with the nations,
And learned their works,
36 And served their idols,
Which became a snare unto them.
37 Yea, they sacrificed their sons and their daughters unto demons,
38 And shed innocent blood,
Even the blood of their sons and of their daughters,
Whom they sacrificed unto the idols of Canaan;
And the land was polluted with blood.
39 Thus were they defiled with their works,
And played the harlot in their doings.
40 Therefore was the wrath of Jehovah kindled against his people,
And he abhorred his inheritance.
41 And he gave them into the hand of the nations;
And they that hated them ruled over them.
42 Their enemies also oppressed them,
And they were brought into subjection under their hand.
43 Many times did he deliver them;
But they were rebellious in their counsel,
And were brought low in their iniquity.
44 Nevertheless he regarded their distress,
When he heard their cry:
45 And he remembered for them his covenant,
And repented according to the multitude of his lovingkindnesses.
46 He made them also to be pitied
Of all those that carried them captive.
47 Save us, O Jehovah our God,
And gather us from among the nations,
To give thanks unto thy holy name,
And to triumph in thy praise.
48 Blessed be Jehovah, the God of Israel,
From everlasting even to everlasting.
And let all the people say, Amen.
Praise ye Jehovah.