1 Přednímu zpěváku z synů Chóre, žalm vyučující.

2 Jakož jelen řve, dychtě po tekutých vodách, tak duše má řve k tobě, ó Bože.

3 Žízní duše má Boha, Boha živého, a říká: Skoro-liž půjdu, a ukáži se před oblíčejem Božím?

4 Slzy mé jsou mi místo chleba dnem i nocí, když mi říkají každého dne: Kdež jest Bůh tvůj?

5 Na to když se rozpomínám, téměř duši svou sám v sobě vylévám, že jsem chodíval s mnohými, a ubírával jsem se s nimi do domu Božího s hlasitým zpíváním, a díkčiněním v zástupu plésajících.

6 Proč jsi smutná, duše má, a proč se kormoutíš? Posečkej na Boha, neboť ještě vyznávati jej budu, i hojné spasení tváři jeho.

7 Můj Bože, jak tesklí duše má! Protož se na tě rozpomínám v krajině Jordánské a Hermonské, na hoře Mitsar.

8 Propast propasti se ozývá k hlučení trub tvých, všecka vlnobití tvá a rozvodnění tvá na mne se svalila.

9 Věřím však, žeť mi udělí ve dne Hospodin milosrdenství svého, a v noci písnička jeho se mnou, a modlitba má k Bohu života mého.

10 Dím k Bohu silnému, skále své: Pročež jsi zapomenul se nade mnou? Proč pro ssoužení od nepřítele v smutku mám choditi?

11 Jako rána v kostech mých jest to, když mi utrhají nepřátelé moji, říkajíce mi každého dne: Kdež jest Bůh tvůj? [ (Psalms 42:12) Proč jsi smutná, duše má, a proč se kormoutíš ve mně? Posečkej na Boha, neboť ještě vyznávati jej budu; onť jest hojné spasení tváři mé a Bůh můj. ]

For the Chief Musician. Maschil of the sons of Korah.

1 As the hart panteth after the water brooks,

So panteth my soul after thee, O God.

2 My soul thirsteth for God, for the living God:

When shall I come and appear before God?

3 My tears have been my food day and night,

While they continually say unto me, Where is thy God?

4 These things I remember, and pour out my soul within me,

How I went with the throng, and led them to the house of God,

With the voice of joy and praise, a multitude keeping holyday.

5 Why art thou cast down, O my soul?

And why art thou disquieted within me?

Hope thou in God; for I shall yet praise him

For the help of his countenance.

6 O my God, my soul is cast down within me:

Therefore do I remember thee from the land of the Jordan,

And the Hermons, from the hill Mizar.

7 Deep calleth unto deep at the noise of thy waterfalls:

All thy waves and thy billows are gone over me.

8 Yet Jehovah will command his lovingkindness in the day-time;

And in the night his song shall be with me,

Even a prayer unto the God of my life.

9 I will say unto God my rock, Why hast thou forgotten me?

Why go I mourning because of the oppression of the enemy?

10 As with a sword in my bones, mine adversaries reproach me,

While they continually say unto me, Where is thy God?

11 Why art thou cast down, O my soul?

And why art thou disquieted within me?

Hope thou in God; for I shall yet praise him,

Who is the help of my countenance, and my God.