1 Žalm Azafovi. Jistě žeť jest Bůh dobrý Izraelovi, těm, kteříž jsou čistého srdce.

2 Ale nohy mé téměř se byly ušinuly, o málo, že by byli sklouzli krokové moji,

3 Když jsem horlil proti bláznivým, vida štěstí nešlechetných.

4 Nebo nebývají vázáni až k smrti, ale zůstává v cele síla jejich.

5 V práci lidské nejsou, a s lidmi trestáni nebývají.

6 Protož otočeni jsou pýchou jako halží, a ukrutností jako rouchem ozdobným přiodíni.

7 Vysedlo tukem oko jejich; majíce hojnost nad pomyšlení srdce,

8 Rozpustilí jsou, a mluví zlostně, o nátisku velmi pyšně mluví.

9 Stavějí proti nebi ústa svá, a jazyk jejich po zemi se vozí.

10 A protož na to přichází lid jeho, když se jim vody až do vrchu nalívá,

11 Že říkají: Jakť má o tom věděti Bůh silný? Aneb zdaž jest to známé Nejvyššímu?

12 Nebo aj, ti bezbožní jsouce, mají pokoj v světě, a dosahují zboží.

13 Nadarmo tedy v čistotě chovám srdce své, a v nevinnosti ruce své umývám.

14 Poněvadž každý den trestán bývám, a kázeň přichází na mne každého jitra.

15 Řeknu-li: Vypravovati budu věci takové, hle, rodina synů tvých dí, že jsem jim křiv.

16 Chtěl jsem to rozumem vystihnouti, ale vidělo mi se pracno.

17 Až jsem všel do svatyní Boha silného, tu jsem srozuměl poslední věci jejich.

18 Jistě že jsi je na místech plzkých postavil, a uvržeš je v spustliny.

19 Aj, jakť přicházejí na spuštění jako v okamžení! Mizejí a hynou hrůzami,

20 Jako snové tomu, kdož procítí; Pane, když je probudíš, obraz ten jejich za nic položíš.

21 Když zhořklo srdce mé, a ledví má bodena byla,

22 Nesmyslný jsem byl, aniž jsem co znal, jako hovádko byl jsem před tebou.

23 A však vždycky jsem byl s tebou, nebo jsi mne ujal za mou pravici.

24 Podlé rady své veď mne, a potom v slávu přijmeš mne.

25 Kohož bych měl na nebi? A mimo tebe v žádném líbosti nemám na zemi.

26 Ač tělo i srdce mé hyne, skála srdce mého, a díl můj Bůh jest na věky.

27 Nebo aj, ti, kteříž se vzdalují tebe, zahynou; vytínáš ty, kteříž cizoloží odcházením od tebe.

28 Ale mně nejlépe jest přídržeti se Boha; pročež skládám v Panovníku Hospodinu doufání své, abych vypravoval všecky skutky jeho.

1 Surely God is good to Israel,

Even to such as are pure in heart.

2 But as for me, my feet were almost gone;

My steps had well nigh slipped.

3 For I was envious at the arrogant,

When I saw the prosperity of the wicked.

4 For there are no pangs in their death;

But their strength is firm.

5 They are not in trouble as other men;

Neither are they plagued like other men.

6 Therefore pride is as a chain about their neck;

Violence covereth them as a garment.

7 Their eyes stand out with fatness:

They have more than heart could wish.

8 They scoff, and in wickedness utter oppression:

They speak loftily.

9 They have set their mouth in the heavens,

And their tongue walketh through the earth.

10 Therefore his people return hither:

And waters of a full cup are drained by them.

11 And they say, How doth God know?

And is there knowledge in the Most High?

12 Behold, these are the wicked;

And, being alway at ease, they increase in riches.

13 Surely in vain have I cleansed my heart,

And washed my hands in innocency;

14 For all the day long have I been plagued,

And chastened every morning.

15 If I had said, I will speak thus;

Behold, I had dealt treacherously with the generation of thy children.

16 When I thought how I might know this,

It was too painful for me;

17 Until I went into the sanctuary of God,

And considered their latter end.

18 Surely thou settest them in slippery places:

Thou castest them down to destruction.

19 How are they become a desolation in a moment!

They are utterly consumed with terrors.

20 As a dream when one awaketh,

So, O Lord, when thou awakest, thou wilt despise their image.

21 For my soul was grieved,

And I was pricked in my heart:

22 So brutish was I, and ignorant;

I was as a beast before thee.

23 Nevertheless I am continually with thee:

Thou hast holden my right hand.

24 Thou wilt guide me with thy counsel,

And afterward receive me to glory.

25 Whom have I in heaven but thee?

And there is none upon earth that I desire besides thee.

26 My flesh and my heart faileth;

But God is the strength of my heart and my portion for ever.

27 For, lo, they that are far from thee shall perish:

Thou hast destroyed all them that play the harlot, departing from thee.

28 But it is good for me to draw near unto God:

I have made the Lord Jehovah my refuge,

That I may tell of all thy works.