1 Přednímu kantoru k nízkému zpěvu, žalm Davidův.

2 Spomoz, ó Hospodine; nebo se již nenalézá milosrdného, a vyhynuli věrní z synů lidských.

3 Lež mluví jeden každý s bližním svým, rty úlisnými z srdce dvojitého řeči vynášejí.

4 Ó by vyplénil Hospodin všeliké rty úlisné, a jazyk velikomluvný,

5 Kteříž říkají: Jazykem svým přemůžeme, mámeť ústa svá s sebou, kdo jest pánem naším?

6 Pro zhoubu chudých, pro úpění nuzných jižť povstanu, praví Hospodin, v bezpečnosti postavím toho, na nějž polečeno bylo.

7 Výmluvnosti Hospodinovy jsou výmluvnosti čisté, jako stříbro v hliněné peci přehnané a sedmkrát zprubované.

8 Ty, Hospodine, jim spomáhati budeš, a ostříhati každého od národu tohoto až na věky. [ (Psalms 12:9) Vůkol a vůkol bezbožní se protulují, když takoví ničemní vyvýšeni bývají mezi syny lidskými. ]

1 Help, Jehovah; for the godly man ceaseth;

For the faithful fail from among the children of men.

2 They speak falsehood every one with his neighbor:

With flattering lip, and with a double heart, do they speak.

3 Jehovah will cut off all flattering lips,

The tongue that speaketh great things;

4 Who have said, With our tongue will we prevail;

Our lips are our own: who is lord over us?

5 Because of the oppression of the poor, because of the sighing of the needy,

Now will I arise, saith Jehovah;

I will set him in the safety he panteth for.

6 The words of Jehovah are pure words;

As silver tried in a furnace on the earth,

Purified seven times.

7 Thou wilt keep them, O Jehovah,

Thou wilt preserve them from this generation for ever.

8 The wicked walk on every side,

When vileness is exalted among the sons of men.