1 Přednímu z kantorů, Davidův žalm k zpívání.
2 Povstane Bůh, a rozprchnou se nepřátelé jeho, a utekou od tváři jeho ti, kteříž ho mají v nenávisti.
3 Jakož rozehnán bývá dým, tak je rozženeš; jakož se rozplývá vosk před ohněm, tak bezbožní zahynou před tváří Boží.
4 Spravedliví pak veselíce se, poskakovati budou před Bohem, a plésati budou radostí.
5 Prozpěvujte Bohu, žalmy zpívejte jménu jeho, vyrovnejte cestu tomu, kterýž se vznáší na oblacích. Hospodin jest jméno jeho, plésejtež před ním.
6 Otec jest sirotků a ochránce vdov, Bůh v příbytku svatém svém.
7 Bůh samotné rozmnožuje v domy, vyvodí vězně z okovů, zpurní pak bydliti musejí v zemi vyprahlé.
8 Bože, když jsi předcházel lid svůj, když jsi kráčel po poušti, Sélah,
9 Země se třásla, též i nebesa rozplývala se před tváří Boží, i ta hora Sinai před přítomností Boží, Boha Izraelského.
10 Deštěm štědrosti hojné skropoval jsi, Bože, dědictví své, a když zemdlívalo, ty jsi je zase očerstvoval.
11 Zástupové tvoji přebývají v něm, kteréžs ty nastrojil dobrotivostí svou pro chudého, ó Bože.
12 Pán dal slovo své, i těch, kteréž potěšeně zvěstovaly, zástup veliký, řkoucích:
13 Králové s vojsky utíkali, utíkali, a doma hlídající dělily kořisti.
14 Ačkoli jste mezi kotly ležeti musili, však jste jako holubice, mající křídla postříbřená, a brky z ryzího zlata.
15 Když Všemohoucí rozptýlí krále v této zemi, zbělíš jako sníh na hoře Salmon.
16 Hoře veliké, hoře v Bázan, hoře pahrbkovaté, hoře v Bázan.
17 Pročež vyskakujete, hory pahrbkovaté? Na tétoť hoře zalíbilo se Bohu přebývati,jistě žeť na ní Hospodin na věky přebývati bude.
18 Vozů Božích jest dvadceti tisíců, mnoho tisíců andělů, Pán pak mezi nimi jako na Sinai v svatyni přebývá.
19 Vstoupil jsi na výsost, jaté jsi vedl vězně, vzal jsi dary pro lidi. I nejzpurnější k přebývání s námi, Hospodine Bože, přivozuješ.
20 Požehnaný Pán, každého dne nás osýpá dary svými, Bůh silný spasení našeho. Sélah.
21 Onť jest Bůh silný náš, Bůh silný k hojnému spasení. Hospodin Pán z smrti vyvodí.
22 Raní zajisté Bůh hlavu nepřátel svých, a vrch hlavy vlasatý chodícího v hříších svých.
23 Řekltě Pán: Zaseť vyvedu své, jako z Bázan, zase vyvedu z hlubokosti mořské.
24 A protož noha tvá zbrocena bude ve krvi, i jazyk psů tvých krví nepřátelskou.
25 Spatřili slavné jití tvé, Bože, jití silného Boha mého a krále mého v svatyni.
26 Napřed šli zpěváci, z zadu hrající na nástroje hudebné, u prostřed pak děvečky bubnující.
27 V shromážděních dobrořečte Bohu Pánu, kteříž jste z národu Izraelského.
28 Tu ať jest Beniamin maličký, kterýž je opanoval, tu knížata z Judy a houfové jejich, knížata z Zabulona, i knížata z Neftalíma.
29 Obdařil tě Bůh tvůj silou. Potvrdiž, Bože, což jsi mezi námi vzdělal,
30 Z chrámu svého nad Jeruzalémem, do něhož tobě přinášeti budou králové dary.
31 Zahub zástup kopidlníků, sebrání mocných vůdců i lidu bujného, pyšně vykračující s kusy stříbra; rozptyl lidi žádostivé válek.
32 Přijdouť nejvzácnější z Egypta, Mouřenínská země rychle vztáhne ruku svou k Bohu.
33 Království země zpívejte Bohu, žalmy zpívejte Pánu, Sélah,
34 Tomu, kterýž se vznáší nad nebem nebes starodávních; aj, vydává hlas svůj, hlas přemocný.
35 Dejte čest síly Bohu, jehož důstojnost nad Izraelem, a velikomocnost jeho na oblacích. [ (Psalms 68:36) Přehrozný jsi, ó Bože, z svatých příbytků svých. Bůh silný Izraelský, onť dává moc a sílu lidu svému, Bůh požehnaný. ]
1 Let God arise, let his enemies be scattered;
Let them also that hate him flee before him.
2 As smoke is driven away, so drive them away:
As wax melteth before the fire,
So let the wicked perish at the presence of God.
3 But let the righteous be glad; let them exult before God:
Yea, let them rejoice with gladness.
4 Sing unto God, sing praises to his name:
Cast up a highway for him that rideth through the deserts;
His name is Jehovah; and exult ye before him.
5 A father of the fatherless, and a judge of the widows,
Is God in his holy habitation.
6 God setteth the solitary in families:
He bringeth out the prisoners into prosperity;
But the rebellious dwell in a parched land.
7 O God, when thou wentest forth before thy people,
When thou didst march through the wilderness; [Selah
8 The earth trembled,
The heavens also dropped rain at the presence of God:
Yon Sinai trembled at the presence of God, the God of Israel.
9 Thou, O God, didst send a plentiful rain,
Thou didst confirm thine inheritance, when it was weary.
10 Thy congregation dwelt therein:
Thou, O God, didst prepare of thy goodness for the poor.
11 The Lord giveth the word:
The women that publish the tidings are a great host.
12 Kings of armies flee, they flee;
And she that tarrieth at home divideth the spoil.
13 When ye lie among the sheepfolds,
It is as the wings of a dove covered with silver,
And her pinions with yellow gold.
14 When the Almighty scattered kings therein,
It was as when it snoweth in Zalmon.
15 A mountain of God is the mountain of Bashan;
A high mountain is the mountain of Bashan.
16 Why look ye askance, ye high mountains,
At the mountain which God hath desired for his abode?
Yea, Jehovah will dwell in it for ever.
17 The chariots of God are twenty thousand, even thousands upon thousands:
The Lord is among them, as in Sinai, in the sanctuary.
18 Thou hast ascended on high, thou hast led away captives;
Thou hast received gifts among men,
Yea, among the rebellious also, that Jehovah God might dwell with them.
19 Blessed be the Lord, who daily beareth our burden,
Even the God who is our salvation. [Selah
20 God is unto us a God of deliverances;
And unto Jehovah the Lord belongeth escape from death.
21 But God will smite through the head of his enemies,
The hairy scalp of such a one as goeth on still in his guiltiness.
22 The Lord said, I will bring again from Bashan,
I will bring them again from the depths of the sea;
23 That thou mayest crush them, dipping thy foot in blood,
That the tongue of thy dogs may have its portion from thine enemies.
24 They have seen thy goings, O God,
Even the goings of my God, my King, into the sanctuary.
25 The singers went before, the minstrels followed after,
In the midst of the damsels playing with timbrels.
26 Bless ye God in the congregations,
Even the Lord, ye that are of the fountain of Israel.
27 There is little Benjamin their ruler,
The princes of Judah and their council,
The princes of Zebulun, the princes of Naphtali.
28 Thy God hath commanded thy strength:
Strengthen, O God, that which thou hast wrought for us.
29 Because of thy temple at Jerusalem
Kings shall bring presents unto thee.
30 Rebuke the wild beast of the reeds,
The multitude of the bulls, with the calves of the peoples,
Trampling under foot the pieces of silver:
He hath scattered the peoples that delight in war.
31 Princes shall come out of Egypt;
Ethiopia shall haste to stretch out her hands unto God.
32 Sing unto God, ye kingdoms of the earth;
Oh sing praises unto the Lord; [Selah
33 To him that rideth upon the heaven of heavens, which are of old;
Lo, he uttereth his voice, a mighty voice.
34 Ascribe ye strength unto God:
His excellency is over Israel,
And his strength is in the skies.
35 O God, thou art terrible out of thy holy places:
The God of Israel, he giveth strength and power unto his people.
Blessed be God.