1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův.

2 V tebe, Hospodine, doufám, nedejž mi zahanbenu býti na věky, pro spravedlnost svou vysvoboď mne.

3 Nakloň ke mně ucha svého, rychle vytrhni mne; budiž mi pevnou skalou a domem ohraženým, abys mne zachoval.

4 Nebo skála má a hrad můj ty jsi, protož pro jméno své veď i doveď mne.

5 Vyveď mne z leči, kterouž polékli na mne; nebo síla má ty jsi.

6 V ruce tvé poroučím ducha svého, nebo jsi mne vykoupil, Hospodine, Bože silný a věrný.

7 Nenávidím těch, kteříž následují pouhých marností, nebo já v Hospodinu naději skládám.

8 Plésati a radovati se budu v milosrdenství tvém, že jsi vzezřel na mé trápení, a poznal jsi v ssoužení duši mou.

9 Aniž jsi mne zavřel v ruce nepřítele, ale postavil jsi na širokosti nohy mé.

10 Smiluj se nade mnou, Hospodine, nebo jsem ssoužen, tak že usvadla zámutkem tvář má, duše má, i život můj.

11 Žalostí zajisté zhynulo zdraví mé, a léta má od úpění, zemdlena bídou mou síla má, a kosti mé vyprahly.

12 U všech nepřátel svých jsem v pohanění, a nejvíce u sousedů, známým pak svým jsem strašidlem; kteříž mne vídají vně, utíkají přede mnou.

13 Vyšel jsem z paměti tak, jako mrtvý, učiněn jsem jako nádoba rozražená.

14 Nebo slýchám utrhání mnohých, strach odevšad, když se proti mně spolu puntují, lstivě přemýšlejíce, jak by odjali duši mou.

15 Ale já v tobě naději skládám, Hospodine; řekl jsem: Bůh můj jsi ty.

16 V rukou tvých jsou časové moji, vytrhni mne z ruky nepřátel mých a těch, kteříž mne stihají.

17 Osvěť tvář svou nad služebníkem svým, zachovej mne pro milosrdenství své.

18 Hospodine, ať nejsem zahanben, nebo jsem tě vzýval; nechať jsou zahanbeni bezbožníci, a skroceni v pekle.

19 Oněmějte rtové lživí, kteříž mluví proti spravedlivému tvrdě, pyšně a s potupou.

20 Ó jak veliká jest dobrotivost tvá, kterouž jsi odložil těm, jenž se bojí tebe, a kterouž jsi činíval doufajícím v tebe před syny lidskými.

21 Ty je skrýváš v skrýši oblíčeje svého před vysokomyslností člověka, skrýváš je jako v stanu před jazyky svárlivými.

22 Požehnaný buď Hospodin, nebo prokázal ke mně divné milosrdenství své jako v městě ohraženém.

23 Já zajisté když jsem pospíchal, řekl jsem: Zavrženť jsem od očí tvých, ale ty jsi vyslyšel hlas pokorných modliteb mých, když jsem k tobě volal.

24 Milujtež Hospodina všickni svatí jeho, neboť ostříhá věřících Hospodin, a též odplací vrchovatě tomu, kdož pýchu provodí. [ (Psalms 31:25) Zmužile sobě čiňte, (a posilní Bůh srdce vašeho), všickni, kteříž naději máte v Hospodinu. ]

1 In thee, O Jehovah, do I take refuge;

Let me never be put to shame:

Deliver me in thy righteousness.

2 Bow down thine ear unto me; deliver me speedily:

Be thou to me a strong rock,

A house of defence to save me.

3 For thou art my rock and my fortress;

Therefore for thy name’s sake lead me and guide me.

4 Pluck me out of the net that they have laid privily for me;

For thou art my stronghold.

5 Into thy hand I commend my spirit:

Thou hast redeemed me, O Jehovah, thou God of truth.

6 I hate them that regard lying vanities;

But I trust in Jehovah.

7 I will be glad and rejoice in thy lovingkindness;

For thou hast seen my affliction:

Thou hast known my soul in adversities;

8 And thou hast not shut me up into the hand of the enemy;

Thou hast set my feet in a large place.

9 Have mercy upon me, O Jehovah, for I am in distress:

Mine eye wasteth away with grief, yea, my soul and my body.

10 For my life is spent with sorrow,

And my years with sighing:

My strength faileth because of mine iniquity,

And my bones are wasted away.

11 Because of all mine adversaries I am become a reproach,

Yea, unto my neighbors exceedingly,

And a fear to mine acquaintance:

They that did see me without fled from me.

12 I am forgotten as a dead man out of mind:

I am like a broken vessel.

13 For I have heard the defaming of many,

Terror on every side:

While they took counsel together against me,

They devised to take away my life.

14 But I trusted in thee, O Jehovah:

I said, Thou art my God.

15 My times are in thy hand:

Deliver me from the hand of mine enemies, and from them that persecute me.

16 Make thy face to shine upon thy servant:

Save me in thy lovingkindness.

17 Let me not be put to shame, O Jehovah; for I have called upon thee:

Let the wicked be put to shame, let them be silent in Sheol.

18 Let the lying lips be dumb,

Which speak against the righteous insolently,

With pride and contempt.

19 Oh how great is thy goodness,

Which thou hast laid up for them that fear thee,

Which thou hast wrought for them that take refuge in thee,

Before the sons of men!

20 In the covert of thy presence wilt thou hide them from the plottings of man:

Thou wilt keep them secretly in a pavilion from the strife of tongues.

21 Blessed be Jehovah;

For he hath showed me his marvellous lovingkindness in a strong city.

22 As for me, I said in my haste,

I am cut off from before thine eyes:

Nevertheless thou heardest the voice of my supplications,

When I cried unto thee.

23 Oh love Jehovah, all ye his saints:

Jehovah preserveth the faithful,

And plentifully rewardeth him that dealeth proudly.

24 Be strong, and let your heart take courage,

All ye that hope in Jehovah.