1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův.

2 Slyš, ó Bože, hlas můj, když naříkám, před hrůzou nepřítele ostříhej života mého.

3 Skrej mne před úklady zlostníků, před zbouřením těch, kteříž páší nepravost,

4 Kteříž naostřili jako meč jazyk svůj, naměřili střelu svou, řeč přehořkou.

5 Aby stříleli z skrýší na upřímého; nenadále naň vystřelují, aniž se koho bojí.

6 Zatvrzují se ve zlém, smlouvají se, jak by poléci mohli osídla, a říkají: Kdo je spatří?

7 Vyhledávají snažně nešlechetnosti, hyneme od ran přelstivých; takť vnitřnost a srdce člověka hluboké jest.

8 Ale jakž Bůh vystřelí na ně prudkou střelu, poraženi budou.

9 A ku pádu je přivede vlastní jazyk jejich; vzdálí se jich každý, kdož by je viděl.

10 I budou se báti všickni lidé, a ohlašovati skutek Boží, a k srozumívání dílu jeho příčinu dadí. [ (Psalms 64:11) Spravedlivý pak veseliti se bude v Hospodinu, a v něm doufati, anobrž chlubiti se budou všickni, kteříž jsou upřímého srdce. ]

1 Hear my voice, O God, in my complaint:

Preserve my life from fear of the enemy.

2 Hide me from the secret counsel of evil-doers,

From the tumult of the workers of iniquity;

3 Who have whet their tongue like a sword,

And have aimed their arrows, even bitter words,

4 That they may shoot in secret places at the perfect:

Suddenly do they shoot at him, and fear not.

5 They encourage themselves in an evil purpose;

They commune of laying snares privily;

They say, Who will see them?

6 They search out iniquities;

We have accomplished, say they, a diligent search:

And the inward thought and the heart of every one is deep.

7 But God will shoot at them;

With an arrow suddenly shall they be wounded.

8 So they shall be made to stumble, their own tongue being against them:

All that see them shall wag the head.

9 And all men shall fear;

And they shall declare the work of God,

And shall wisely consider of his doing.

10 The righteous shall be glad in Jehovah, and shall take refuge in him;

And all the upright in heart shall glory.