1 Přednímu kantoru na neginot, vyučující žalm Davidův.

2 Slyš, ó Bože, modlitbu mou, a neskrývej se před prosbou mou.

3 Pozoruj a vyslyš mne, neboť naříkám v úpění svém, a kormoutím se,

4 A to pro křik nepřítele, pro nátisk bezbožníka; neboť sčítají na mne lživé věci, a s vzteklostí se proti mně postavují.

5 Srdce mé bolestí ve mně, a strachové smrti připadli na mne.

6 Bázeň a strach přišel na mne, a hrůza přikvačila mne.

7 I řekl jsem: Ó bych měl křídla jako holubice, zaletěl bych a poodpočinul.

8 Aj, daleko bych se vzdálil, a přebýval bych na poušti. Sélah.

9 Pospíšil bych ujíti větru prudkému a vichřici.

10 Zkaz je, ó Pane, změť jazyk jejich, neboť jsem spatřil bezpráví a rozbroj v městě.

11 Dnem i nocí ty věci je obkličují po zdech jeho, a v prostředku jeho jest nepravost a převrácenost.

12 Těžkosti jsou u prostřed něho, aniž vychází chytrost a lest z ulic jeho.

13 Nebo ne nějaký nepřítel útržky mi činil, sic jinak snesl bych to; ani ten, kdož mne nenávidí, pozdvihl se proti mně, nebo skryl bych se před ním:

14 Ale ty, člověče mně rovný, vůdce můj a domácí můj;

15 Ješto jsme spolu mile tajné rady držívali, a do domu Božího společně chodívali.

16 Ó by je smrt náhle přikvačila, tak aby za živa sstoupiti musili do pekla; nebo jest nešlechetnost v příbytcích jejich a u prostřed nich.

17 Já pak k Bohu volati budu, a Hospodin vysvobodí mne.

18 U večer, i ráno, též o poledni modliti se, a nezbedně volati budu, až i vyslyší hlas můj.

19 Vykoupíť duši mou, tak aby v pokoji byla před válkou proti mně; nebo veliké množství bylo jich při mně.

20 Vyslyšíť Bůh silný, a je ssouží, (neboť sedí od věčnosti, Sélah), proto že nenapravují, aniž se bojí Boha.

21 Vztáhl ruce své na ty, kteříž s ním pokoj měli, a zrušil smlouvu svou.

22 Libější než máslo byla slova úst jeho, ale v srdci boj; měkčejší nad olej řeči jeho, a však byly jako mečové.

23 Uvrz na Hospodina břímě své, a onť opatrovati tě bude, aniž dopustí, aby na věky pohnut byl spravedlivý. [ (Psalms 55:24) Ale onyno, ty Bože, svedeš do jámy zatracení; lidé zajisté vražedlní a lstiví nedojdou polovice dnů svých, já pak v tebe doufati budu. ]

1 Give ear to my prayer, O God;

And hide not thyself from my supplication.

2 Attend unto me, and answer me:

I am restless in my complaint, and moan,

3 Because of the voice of the enemy,

Because of the oppression of the wicked;

For they cast iniquity upon me,

And in anger they persecute me.

4 My heart is sore pained within me:

And the terrors of death are fallen upon me.

5 Fearfulness and trembling are come upon me,

And horror hath overwhelmed me.

6 And I said, Oh that I had wings like a dove!

Then would I fly away, and be at rest.

7 Lo, then would I wander far off,

I would lodge in the wilderness. [Selah

8 I would haste me to a shelter

From the stormy wind and tempest.

9 Destroy, O Lord, and divide their tongue;

For I have seen violence and strife in the city.

10 Day and night they go about it upon the walls thereof:

Iniquity also and mischief are in the midst of it.

11 Wickedness is in the midst thereof:

Oppression and guile depart not from its streets.

12 For it was not an enemy that reproached me;

Then I could have borne it:

Neither was it he that hated me that did magnify himself against me;

Then I would have hid myself from him:

13 But it was thou, a man mine equal,

My companion, and my familiar friend.

14 We took sweet counsel together;

We walked in the house of God with the throng.

15 Let death come suddenly upon them,

Let them go down alive into Sheol;

For wickedness is in their dwelling, in the midst of them.

16 As for me, I will call upon God;

And Jehovah will save me.

17 Evening, and morning, and at noonday, will I complain, and moan;

And he will hear my voice.

18 He hath redeemed my soul in peace from the battle that was against me;

For they were many that strove with me.

19 God will hear, and answer them,

Even he that abideth of old, [Selah

The men who have no changes,

And who fear not God.

20 He hath put forth his hands against such as were at peace with him:

He hath profaned his covenant.

21 His mouth was smooth as butter,

But his heart was war:

His words were softer than oil,

Yet were they drawn swords.

22 Cast thy burden upon Jehovah, and he will sustain thee:

He will never suffer the righteous to be moved.

23 But thou, O God, wilt bring them down into the pit of destruction:

Bloodthirsty and deceitful men shall not live out half their days;

But I will trust in thee.