1 Oslavujte Hospodina, ohlašujte jméno jeho, oznamujte mezi národy skutky jeho.

2 Zpívejte jemu, žalmy prozpěvujte jemu, rozmlouvejte o všech divných skutcích jeho.

3 Chlubte se jménem svatým jeho; vesel se srdce těch, kteříž hledají Hospodina.

4 Hledejte Hospodina a síly jeho, hledejte tváři jeho ustavičně.

5 Rozpomínejte se na divné skutky jeho, kteréž činil, na zázraky jeho a na soudy úst jeho,

6 Símě Abrahamovo, služebníka jeho, synové Jákobovi, vyvolení jeho.

7 Onť jest Hospodin Bůh náš, na vší zemi soudové jeho.

8 Pamatuje věčně na smlouvu svou, na slovo, kteréž přikázal až do tisíce pokolení,

9 Kteréž upevnil s Abrahamem, a na přísahu svou učiněnou Izákovi.

10 Nebo ji utvrdil Jákobovi za ustanovení, Izraelovi za smlouvu věčnou,

11 Pravě: Tobě dám zemi Kananejskou za podíl dědictví vašeho,

12 Ješto jich byl malý počet, malý počet, a ještě v ní byli pohostinu.

13 Přecházeli zajisté z národu do národu, a z království k jinému lidu.

14 Nedopustil žádnému ublížiti jim, ano i krále pro ně trestal, řka:

15 Nedotýkejte se pomazaných mých, a prorokům mým nečiňte nic zlého.

16 Když přivolav hlad na zemi, všecku hůl chleba polámal,

17 Poslal před nimi muže znamenitého, jenž za služebníka prodán byl, totiž Jozefa.

18 Jehož nohy sevřeli pouty, železa podniknouti musil,

19 Až do toho času, když se zmínka stala o něm; řeč Hospodinova zkusila ho.

20 Poslav král, propustiti ho rozkázal, panovník lidu svobodna ho učinil.

21 Ustanovil ho pánem domu svého, a panovníkem všeho vládařství svého,

22 Aby vládl i knížaty jeho podlé své líbosti, a starce jeho vyučoval moudrosti.

23 Potom všel Izrael do Egypta, a Jákob pohostinu byl v zemi Chamově.

24 Kdež rozmnožil Bůh lid svůj náramně, a učinil, aby silnější byl nad nepřátely své.

25 Změnil mysl těchto, aby v nenávisti měli lid jeho, a aby ukládali lest o služebnících jeho.

26 I poslal Mojžíše slouhu svého, a Arona, kteréhož vyvolil.

27 Kteříž předložili jim slova znamení jeho a zázraků v zemi Chamově.

28 Poslal tmu, a zatmělo se, aniž odporná byla slovu jeho.

29 Obrátil vody jejich v krev, a zmořil ryby v nich.

30 Vydala země jejich množství žab, i v pokoleních králů jejich.

31 Řekl, i přišla směsice žížal, a stěnice na všecky končiny jejich.

32 Dal místo deště krupobití, oheň hořící na zemi jejich,

33 Tak že potloukl réví jejich i fíkoví jejich, a zpřerážel dříví v krajině jejich.

34 Řekl, i přišly kobylky a chroustů nesčíslné množství.

35 I sežrali všelikou bylinu v krajině jejich, a pojedli úrody země jejich.

36 Nadto pobil všecko prvorozené v zemi jejich, počátek všeliké síly jejich.

37 Tedy vyvedl své s stříbrem a zlatem, aniž byl v pokoleních jejich, ješto by se poklesl.

38 Veselili se Egyptští, když tito vycházeli; nebo byl připadl na ně strach Izraelských.

39 Roztáhl oblak k zastírání jich, a oheň k osvěcování noci.

40 K žádosti přivedl křepelky, a chlebem nebeským sytil je.

41 Otevřel skálu, i tekly vody, a odcházely přes vyprahlá místa jako řeka.

42 Nebo pamětliv byl na slovo svatosti své, k Abrahamovi služebníku svému mluvené.

43 Protož vyvedl lid svůj s radostí, s prozpěvováním vyvolené své.

44 A dal jim země pohanů, a tak úsilí národů dědičně obdrželi,

45 Aby zachovávali ustanovení jeho, a práv jeho ostříhali. Halelujah.

1 Oh give thanks unto Jehovah, call upon his name;

Make known among the peoples his doings.

2 Sing unto him, sing praises unto him;

Talk ye of all his marvelous works.

3 Glory ye in his holy name:

Let the heart of them rejoice that seek Jehovah.

4 Seek ye Jehovah and his strength;

Seek his face evermore.

5 Remember his marvellous works that he hath done,

His wonders, and the judgments of his mouth,

6 O ye seed of Abraham his servant,

Ye children of Jacob, his chosen ones.

7 He is Jehovah our God:

His judgments are in all the earth.

8 He hath remembered his covenant for ever,

The word which he commanded to a thousand generations,

9 The covenant which he made with Abraham,

And his oath unto Isaac,

10 And confirmed the same unto Jacob for a statute,

To Israel for an everlasting covenant,

11 Saying, Unto thee will I give the land of Canaan,

The lot of your inheritance;

12 When they were but a few men in number,

Yea, very few, and sojourners in it.

13 And they went about from nation to nation,

From one kingdom to another people.

14 He suffered no man to do them wrong;

Yea, he reproved kings for their sakes,

15 Saying, Touch not mine anointed ones,

And do my prophets no harm.

16 And he called for a famine upon the land;

He brake the whole staff of bread.

17 He sent a man before them;

Joseph was sold for a servant:

18 His feet they hurt with fetters:

He was laid in chains of iron,

19 Until the time that his word came to pass,

The word of Jehovah tried him.

20 The king sent and loosed him;

Even the ruler of peoples, and let him go free.

21 He made him lord of his house,

And ruler of all his substance;

22 To bind his princes at his pleasure,

And teach his elders wisdom.

23 Israel also came into Egypt;

And Jacob sojourned in the land of Ham.

24 And he increased his people greatly,

And made them stronger than their adversaries.

25 He turned their heart to hate his people,

To deal subtly with his servants.

26 He sent Moses his servant,

And Aaron whom he had chosen.

27 They set among them his signs,

And wonders in the land of Ham.

28 He sent darkness, and made it dark;

And they rebelled not against his words.

29 He turned their waters into blood,

And slew their fish.

30 Their land swarmed with frogs

In the chambers of their kings.

31 He spake, and there came swarms of flies,

And lice in all their borders.

32 He gave them hail for rain,

And flaming fire in their land.

33 He smote their vines also and their fig-trees,

And brake the trees of their borders.

34 He spake, and the locust came,

And the grasshopper, and that without number,

35 And did eat up every herb in their land,

And did eat up the fruit of their ground.

36 He smote also all the first-born in their land,

The chief of all their strength.

37 And he brought them forth with silver and gold;

And there was not one feeble person among his tribes.

38 Egypt was glad when they departed;

For the fear of them had fallen upon them.

39 He spread a cloud for a covering,

And fire to give light in the night.

40 They asked, and he brought quails,

And satisfied them with the bread of heaven.

41 He opened the rock, and waters gushed out;

They ran in the dry places like a river.

42 For he remembered his holy word,

And Abraham his servant.

43 And he brought forth his people with joy,

And his chosen with singing.

44 And he gave them the lands of the nations;

And they took the labor of the peoples in possession:

45 That they might keep his statutes,

And observe his laws.

Praise ye Jehovah.