Cântico de peregrinação

1 Lembra-te, Senhor, de Davi,

e de todas as suas aflições.

2 Como jurou ao Senhor,

e fez votos ao poderoso

Deus de Jacó, dizendo:

3 Certamente que não entrarei

na tenda de minha casa,

nem subirei à minha cama,

4 Não darei sono aos meus olhos,

nem repouso às minhas pálpebras,

5 Enquanto não achar lugar

para o Senhor,

uma morada para o poderoso

Deus de Jacó.

6 Eis que ouvimos falar dela

em Efrata,

e a achamos no campo do bosque.

7 Entraremos nos seus tabernáculos;

prostrar-nos-emos ante

o escabelo de seus pés.

8 Levanta-te, Senhor,

ao teu repouso,

tu e a arca da tua força.

9 Vistam-se os teus sacerdotes

de justiça,

e alegrem-se os teus santos.

10 Por amor de Davi, teu servo,

não faças virar o rosto

do teu ungido.

11 O Senhor jurou com verdade a Davi,

e não se apartará dela:

Do fruto do teu ventre

porei sobre o teu trono.

12 Se os teus filhos guardarem

a minha aliança,

e os meus testemunhos,

que eu lhes hei de ensinar,

também os seus filhos

se assentarão perpetuamente

no teu trono.

13 Porque o Senhor escolheu a Sião;

desejou-a para a sua habitação,

dizendo:

14 Este é o meu repouso para sempre;

aqui habitarei, pois o desejei.

15 Abençoarei abundantemente

o seu mantimento;

fartarei de pão os seus necessitados.

16 Também vestirei os seus sacerdotes

de salvação,

e os seus santos

saltarão de prazer.

17 Ali farei brotar a força de Davi;

preparei uma lâmpada

para o meu ungido.

18 Vestirei os seus inimigos

de vergonha;

mas sobre ele

florescerá a sua coroa.

1 Píseň stupňů. Pamětliv buď, Hospodine, na Davida i na všecka trápení jeho, 2 Jak se přísahou zavázal Hospodinu, a slib učinil Nejmocnějšímu Jákobovu, řka: 3 Jistě že nevejdu do stánku domu svého, a nevstoupím na postel ložce svého, 4 Aniž dám očím svým usnouti, ani víčkám svým zdřímati, 5 Dokudž nenajdu místa Hospodinu, k příbytkům Nejmocnějšímu Jákobovu. 6 Aj, uslyšavše o ní, že byla v kraji Efratském, našli jsme ji na polích Jaharských. 7 Vejdemeť již do příbytků jeho, a skláněti se budeme u podnoží noh jeho. 8 Povstaniž, Hospodine, a vejdi do odpočinutí svého, ty i truhla velikomocnosti tvé. 9 Kněží tvoji ať se zobláčejí v spravedlnost, a svatí tvoji ať vesele prozpěvují. 10 Pro Davida služebníka svého neodvracejž tváři pomazaného svého. 11 Učinilť jest Hospodin pravdomluvnou přísahu Davidovi, aniž se od ní uchýlí, řka: Z plodu života tvého posadím na trůn tvůj. 12 Budou-li ostříhati synové tvoji smlouvy mé a svědectví mých, kterýmž je vyučovati budu, také i synové jejich až na věky seděti budou na stolici tvé. 13 Neboť jest vyvolil Hospodin Sion, oblíbil jej sobě za svůj příbytek, řka: 14 Toť bude obydlí mé až na věky, tuť přebývati budu, nebo jsem sobě to oblíbil. 15 Potravu jeho hojným požehnáním rozmnožím, chudé jeho chlebem nasytím, 16 A kněží jeho v spasení zobláčím, a svatí jeho vesele prozpěvovati budou. 17 Tuť způsobím, aby zkvetl roh Davidův; připravím svíci pomazanému svému. 18 Nepřátely jeho v hanbu zobláčím, nad ním pak kvésti bude koruna jeho.