Cântico de Davi. Entoado ao Senhor, com respeito às palavras de Cuxe, benjamita

1 Senhor meu Deus,

em ti confio;

salva-me de todos

os que me perseguem,

e livra-me;

2 Para que ele não arrebate

a minha alma, como leão,

despedaçando-a, sem que

haja quem a livre.

3 Senhor meu Deus, se eu fiz isto,

se há perversidade nas minhas mãos,

4 Se paguei com o mal

àquele que tinha paz comigo

(antes, livrei ao que me oprimia

sem causa),

5 Persiga o inimigo a minha alma

e alcance-a;

calque aos pés a minha vida

sobre a terra,

e reduza a pó a minha glória. (Selá.)

6 Levanta-te, Senhor,

na tua ira;

exalta-te por causa do furor

dos meus opressores;

e desperta por mim para o juízo

que ordenaste.

7 Assim te rodeará

o ajuntamento de povos;

por causa deles, pois,

volta-te para as alturas.

8 O Senhor julgará os povos;

julga-me, Senhor,

conforme a minha justiça,

e conforme a integridade

que há em mim.

9 Tenha já fim a malícia dos ímpios;

mas estabeleça-se o justo;

pois tu, ó justo Deus,

provas os corações e as entranhas.

10 O meu escudo é de Deus,

que salva os retos de coração.

11 Deus julga o justo,

e se ira com o ímpio

todos os dias.

12 Se o homem não se converter,

Deus afiará a sua espada;

já tem armado o seu arco,

e está aparelhado.

13 E já para ele preparou

armas mortais;

e porá em ação as suas setas inflamadas

contra os perseguidores.

14 Eis que ele está com dores

de perversidade;

concebeu trabalhos,

e produziu mentiras.

15 Cavou um poço e o fez fundo,

e caiu na cova que fez.

16 A sua obra cairá

sobre a sua cabeça;

e a sua violência descerá

sobre a sua própria cabeça.

17 Eu louvarei ao Senhor

segundo a sua justiça,

e cantarei louvores

ao nome do Senhor altíssimo.

1 Osvědčení neviny Davidovy, o čemž zpíval Hospodinu z příčiny slov Chusi syna Jeminova. 2 Hospodine Bože můj, v toběť doufám, vysvoboď mne ode všech protivníků mých, a vytrhni mne, 3 Aby neuchvátil jako lev duše mé, a neroztrhal, když by nebyl, kdo by vysvobodil. 4 Hospodine Bože můj, učinil-li jsem to, jest-li nepravost při mně, 5 Èinil-li jsem zle tomu, kdož se ke mně pokojně choval, (nýbrž spomáhal jsem protivícímu se mi bez příčiny), 6 Nechať stihá nepřítel duši mou, i popadne, a pošlapá na zemi život můj, a slávu mou v prach uvede. Sélah. 7 Povstaň, Hospodine, v hněvě svém, vyvyš se proti vzteklostem mých nepřátel, a prociť ke mně, nebo jsi soud nařídil. 8 I shrne se k tobě shromáždění lidí; pro ně tedy u výsost navrať se zase. 9 Hospodin souditi bude lidi. Sudiž mne, Hospodine, podlé spravedlnosti mé, a podlé nevinnosti mé, kteráž při mně jest. 10 Ó by již k skončení přišla nešlechetnost bezbožných, spravedlivého pak abys utvrdil ty, kterýž zkušuješ srdce a ledví, Bože spravedlivý. 11 Bůh jest štít můj, kterýž spaseny činí upřímé srdcem. 12 Bůh jest soudce spravedlivý, Bůh silný hněvá se na bezbožného každý den. 13 Neobrátí-li se, naostříť meč svůj; lučiště své natáhl, a naměřil je. 14 Připravil sobě i zbroj smrtelnou, střely své proti škůdcím přistrojil. 15 Aj, rodí nepravost; nebo počav těžkou bolest, urodí lež. 16 Jámu kopal, i vykopal ji, ale padne do dolu, kterýž přistrojil. 17 Obrátíť se usilování jeho na hlavu jeho, a na vrch hlavy jeho nepravost jeho sstoupí. 18 Slaviti budu Hospodina podlé spravedlnosti jeho, a žalmy zpívati jménu Hospodina nejvyššího.