Ao mestre de canto. Salmo de Davi

1 O rei se alegra em tua força,

Senhor;

e na tua salvação

grandemente se regozija.

2 Cumpriste-lhe o desejo

do seu coração,

e não negaste as súplicas

dos seus lábios. (Selá.)

3 Pois vais ao seu encontro

com as bênçãos de bondade;

pões na sua cabeça

uma coroa de ouro fino.

4 Vida te pediu, e lha deste,

mesmo longura de dias

para sempre e eternamente.

5 Grande é a sua glória

pela tua salvação;

glória e majestade

puseste sobre ele.

6 Pois o abençoaste para sempre;

tu o enches de gozo

com a tua face.

7 Porque o rei confia

no Senhor,

e pela misericórdia do Altíssimo

nunca vacilará.

8 A tua mão alcançará

todos os teus inimigos,

a tua mão direita alcançará

aqueles que te odeiam.

9 Tu os farás como um forno de fogo

no tempo da tua ira;

o Senhor os devorará

na sua indignação,

e o fogo os consumirá.

10 Seu fruto destruirás da terra,

e a sua semente dentre

os filhos dos homens.

11 Porque intentaram o mal contra ti;

maquinaram um ardil,

mas não prevalecerão.

12 Assim que tu lhes farás

voltar as costas;

e com tuas flechas postas nas cordas

lhes apontarás ao rosto.

13 Exalta-te, Senhor, na tua força!

Então cantaremos

e louvaremos o teu poder.

1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův. 2 Hospodine, v síle tvé raduje se král, a v spasení tvém veselí se přenáramně. 3 Žádost srdce jeho dal jsi jemu, a prosbě rtů jeho neodepřel jsi. Sélah. 4 Předšel jsi jej zajisté hojným požehnáním, vstavil jsi na hlavu jeho korunu z ryzího zlata. 5 Života požádal od tebe, a dal jsi mu prodlení dnů na věky věků. 6 Veliká jest sláva jeho v spasení tvém, důstojností a krásou přioděl jsi jej. 7 Nebo jsi jej vystavil za příklad hojného požehnání až na věky, rozveselil jsi jej radostí oblíčeje svého. 8 A poněvadž král doufá v Hospodina, a v milosrdenství Nejvyššího, nepohneť se. 9 Najdeť ruka tvá všecky nepřátely své, dosáhne pravice tvá těch, kteříž tě nenávidí. 10 Uvržeš je jako do peci ohnivé v čas rozhněvání svého; Hospodin v prchlivosti své sehltí je, a oheň sžíře je. 11 Plémě jejich z země vyhladíš, a símě jejich z synů lidských, 12 Nebo jsou proti tobě ukládali zlost, myslili na nešlechetnost, ač ji dovesti nemohli. 13 Protož je vystavíš za cíl, na tětiva svá přikládati budeš proti tváři jejich. 14 Zjeviž se, ó Hospodine, v síle své, a budemeť zpívati a oslavovati udatnost tvou.